Vyšší hladiny vitaminu D zlepšují přežití pacientů s kolorektálním karcinomem
Spojitost vitaminu D a rizika rakoviny byla již v minulosti předmětem řady studií. Některé z těchto prací naznačují, že vyšší hladiny vitaminu D by mohly být spojeny se sníženým rizikem kolorektálního karcinomu. Zajímavé výsledky přinesla práce prezentovaná začátkem tohoto roku na Gastrointestinal Cancers Symposium v San Franciscu.
Autoři popisované práce hodnotili spojitost plazmatických hladin 25-hydroxyvitaminu D a celkové doby přežití u 1043 dosud neléčených pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Tohoto prospektivního sledování se účastnili pacienti ze studie CALGB 80405 (fáze III randomizované studie s chemoterapií a bevacizumabem, cetuximabem nebo oběma). Primárním cílem studie byla celková doba přežití, sekundárním pak doba přežití bez progrese onemocnění.
Hladiny vitaminu D byly měřeny v době vstupu do studie CALGB 80405, informace týkající se stravy a životního stylu byly získány pomocí dotazníku. Pacienti, kteří zemřeli do šesti měsíců od krevního odběru, byli z analýzy vyloučeni.
Medián plazmatických hladin vitaminu D byl ve sledované kohortě 17,2 ng/ml (2,2–72,7 ng/ml), přičemž doporučené rozmezí je 20–30 ng/ml. Hladiny vitaminu D byly signifikantně nižší u pacientů starších, tmavší pleti, pak také u těch s nízkým příjmem vitaminu D, s ECOG statusem 1 (oproti 0), s vyšším body mass indexem, menší fyzickou aktivitou a taky u těch, u kterých byl odběr proveden v zimních nebo jarních měsících. Hladiny byly také nižší u pacientů žijících v severních a severovýchodních částech Spojených států.
Vyšší hodnoty vitaminu D byly u pacientů s pokročilým kolorektálním karcinomem spojeny s významně delší dobou přežití. V průměru přežívali pacienti s nejvyšší hladinou vitaminu D až o 33 % déle než ti s nejnižšími hodnotami. Medián celkové doby přežití byl signifikantně vyšší u pacientů s vysokými hodnotami vitaminu D, na rozdíl od těch s nízkými hladinami (32,6 vs. 24,5 měsíců; HR 0,67; p trend < 0,002). Vyšší hladiny byly také navíc spojeny s delší dobou přežití bez progrese onemocnění (10,1 vs. 12,2 měsíců; p = 0,02).
Přestože jsou tyto výsledky velice slibné, bylo by příliš brzy doporučovat vitamin D paušálně jako terapii kolorektálního karcinomu. Jak zdůraznila sama autorka studie, Dr. Kimmie Ng z Dana-Farber Cancer Institutu v Bostonu, jednalo se o observační, nikoliv o randomizovanou studii. Dalším cílem autorů bude tedy provedení randomizované, dvojitě zaslepené studie, která by potvrdila tyto závěry a prokázala antikancerogenní efekt vitaminu D.
(mik)
Zdroj: 2015 Gastrointestinal Cancers Symposium (GICS): Abstract 507. Prezentováno 17. ledna 2015, San Francisco, USA.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
