Příznivý efekt panitumumabu u pacientky s karcinomem jejuna − kazuistika
Následující kazuistika a také první klinické studie naznačují, že by pacienti se vzácným karcinomem tenkého střeva mohli mít klinický benefit z anti-EGFR či anti-VEGF cílené léčby v kombinaci s režimem chemoterapie založeným na fluoropyrimidinech a oxaliplatině. Guidelines pro léčbu tohoto onemocnění, jež tvoří asi 1,5 % všech gastrointestinálních nádorů, však zatím nejsou k dispozici.
Popis případu
Diagnóza a primární resekce
47letá Italka byla přijata na pohotovost s akutními bolestmi břicha, nevolností a zvracením. V anamnéze uvedla celiakii a Hashimotovu tyreoiditidu. CT vyšetření odhalilo stenózu jejuna a v enteroskopicky získaném bioptátu byly přítomné špatně diferencované nádorové buňky. Radiologické vyšetření neukázalo metastatické postižení a pacientce byla provedena resekce jejuna. Konečnou diagnózou byl mucinózní adenokarcinom jejuna stadia IIIA.
Zahájení chemobioterapie
CT vyšetření po 1 měsíci od zákroku ukázalo přítomnost nádorového rozsevu na peritoneu a postižení břišních lymfatických uzlin, a tak byla nasazena chemoterapie v kombinaci s cílenou léčbou.
Terapie byla zahájena režimem FOLFOX v kombinaci s bevacizumabem. Nejlepší odpovědí na tuto léčbu byla stabilizace onemocnění po dobu 1 roku. Následně byl podáván bevacizumab v monoterapii po dobu 5 měsíců. Po dalším chirurgickém zákroku, při kterém byl odstraněn velký tumor z pánevní oblasti, nebyla po dobu 30 měsíců ženě podávána žádná léčba. Až při dalších známkách progrese pacientka vstoupila do klinického hodnocení s metronomicky dávkovaným kapecitabinem v kombinaci s inhibitory protonové pumpy. Tato léčba probíhala po dobu 8 měsíců až do další progrese.
Léčba panitumumabem
Tehdy byl u pacientky znovu nasazen režim FOLFOX, tentokrát v kombinaci s panitumumabem (KRAS i BRAF byly vyšetřeny jako nemutované). O 3 měsíce později pacientka dosáhla částečné odpovědi. Po absolvování 6 cyklů chemoterapie byla tato léčba přerušena pro gastrointestinální nežádoucí účinky (grade 3) a rovněž dávka panitumumabu byla snížena na 80 % pro kožní vyrážku (grade 3). Udržovací léčbu následně tvořil kapecitabin v kombinaci s panitumumabem, které byly dobře tolerovány, pouze za přítomnosti mírné mukozitidy a vyrážky.
Délka přežití bez progrese onemocnění od zahájení léčby panitumumabem činila 19 měsíců. V době sepsání kazuistiky (prosinec 2017) pacientka celkově přežívala po dobu téměř 7 let (83 měsíců).
Závěr
Použití chemoterapie je u karcinomu tenkého střeva podpořeno úrovní evidence II. V současnosti teprve probíhají klinické studie léčby pomocí cílené terapie, předpokládá se však, že kombinace fluoropyrimidinů a anti-EGFR léčby by mohla být u těchto vzácných nádorů účinná.
(jam)
Zdroj: Falcone R., Roberto M., Filetti M. et al. Anti epidermal growth factor receptor therapy in small bowel adenocarcinoma: case report and literature review. Medicine (Baltimore) 2018; 97 (3): e9672, doi: 10.1097/MD.0000000000009672.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.