Přináší intenzivní monitorování po resekci kolorektálního karcinomu benefity?
Je nutné intenzivně monitorovat pacienty s kolorektálním karcinomem po kurativní resekci? Ne vždy, jak ukazují výsledky studie PRODIGE 13 prezentované na virtuální konferenci ESMO 2020.
Intenzivní monitorování po kurativní operaci
Odborné společnosti doporučují intenzivní monitorování pacientů s kolorektálním karcinomem (CRC) po kurativní operaci. Tato doporučení jsou z větší míry založena na názorech expertů, zatímco výsledky několika provedených klinických studií jsou kontroverzní. Navíc nebylo pozorováno lepší celkové přežití.
Metodika a průběh studie
PRODIGE 13 je prospektivní multicentrická randomizovaná studie hodnotící vliv intenzivního monitorování pacientů po úplné resekci CRC ve stadiu II a III bez známek reziduálního onemocnění po chirurgickém řešení. Celkově do ní bylo zařazeno 1995 pacientů (75,9 % mladších 75 let, 16 % mělo karcinom rekta, 44 % levostranný karcinom kolon), kteří byli náhodně rozděleni k intenzivnímu radiologickému sledování (CT sken provedený každých 6 měsíců) nebo standardnímu sledování (sonografie břicha v intervalu 3 měsíce a rtg hrudníku v intervalu 6 měsíců), a dále se stanovením hladiny karcinoembryonálního antigenu (CEA) nebo bez něj.
Výsledky
Medián sledování zařazených subjektů činil 6,5 roku. V průběhu této doby došlo u 22 % pacientů k rekurenci a u 1,7 % k druhému výskytu CRC.
V případě rekurence karcinomu střeva (CC) bylo 8,4 % lokalizovaných, 74,7 % metastatických a 15,7 % lokalizovaných s přítomnými metastázami. V případě rekurence byla následná léčba vedena s kurativním záměrem u 86,7 % pacientů s lokalizovaným onemocněním, u 52,3 % s metastatickým onemocněním a ve 44,6 % případů lokalizovaného onemocnění s detekovatelnými metastázami.
Chirurgický léčebný zákrok s kurativním záměrem podstoupilo 40,9 % pacientů, u nichž bylo předchozí monitorování nemoci tzv. minimální (standardní monitorování bez stanovení CEA), 66,3 % se stanovením CEA a standardním monitorováním, 50,7 % účastníků, jejichž onemocnění bylo monitorováno intenzivně, ale bez stanovení CEA, a 59,5 % nemocných sledovaných intenzivně i se stanovením CEA (p = 0,0035).
U rekurencí karcinomu rekta bylo 19,3 % lokalizovaných, 65 % metastatických a 15,7 % obou typů. Tito pacienti byli léčeni s kurativním cílem v 50 % (lokalizované), 53,7 % (metastatické) a 38,5 % (oba typy) případů. Chirurgický léčebný zákrok s kurativním cílem byl proveden u 42,9 % účastníků se standardním monitorováním bez stanovení CEA, 57,9 % se stanovením CEA a standardním monitorováním, 55 % pacientů sledovaných intenzivně, ale bez stanovení CEA a 47,8 % účastníků sledovaných intenzivně i se stanovením CEA (nesignifikantní).
V žádné ze skupin nebylo pozorováno odlišné celkové přežití (druhá interim analýza, 455 příhod).
Závěr
Přestože se intenzita monitorování pacientů po léčebné resekci lišila, nebyl pozorován významnější přínos přídatného stanovení CEA a/nebo provádění pravidelných CT vyšetření, pokud šlo o dosažené 5leté celkové přežití. Nicméně intenzivnější sledování po ukončené první onkologické léčbě umožnilo v případě rekurence karcinomu většímu počtu nemocných podstoupit chirurgický zákrok s kurativním záměrem.
(eko)
Zdroj: Lepage C., Phelip J. M., Cany L. et al. Effect of 5 years of imaging and CEA follow-up to detect recurrence of colorectal cancer: PRODIGE 13 a FFCD phase III trial. ESMO Virtual Congress 2020, abstrakt 3980.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.