Přenos mikrobiomu z matky na dítě: klíčový, ale křehký proces

Industrializace a její (nepoznané) důsledky

Vývoj, jímž v posledních desetiletích prošla řada zemí civilizovaného světa, s sebou nese výrazné změny v životním stylu i medicínský pokrok. Dopadu těchto změn na střevní mikroflóru se ovšem nevěnuje dostatečná pozornost, přestože mohou potenciálně souviset s řadou chorob spojených právě s industrializací, jako jsou nespecifické střevní záněty, obezita či atopie. Mikroflóra hraje důležitou roli i v časném postnatálním fyzickém, kognitivním a imunologickém vývoji dítěte (její účast na prenatálním vývoji je stále předmětem diskusí), a může tak ovlivnit zdraví člověka na celý zbytek života.

Kde se bere mikrobiom

Je známo, že zdravá skladba střevního mikrobiomu se utváří již v prvních měsících života. Její původ není přesně objasněn, mateřská mikroflóra je však přinejmenším jedním ze zdrojů, neboť v mikrobiomu matek a jejich potomků byly prokázány shodné bakteriální kmeny. Úspěšný přenos mikrobů mezi matkou a dítětem má řadu podmínek, jež lze rozdělit do 3hlavních kategorií, potažmo úrovní přenosu:

• přítomnost žádoucí mikroflóry v organismu matky
• dostatečný kontakt mezi matkou a dítětem
• schopnost dětského organismu mikroby přijmout

Všechny tyto podmínky přitom mohou být narušeny řadou vlivů.

Podoba mateřské mikroflóry

Mikroflóra matky je utvářena a modifikována genetickou výbavou ženy, jejími stravovacími návyky, zdravotním stavem a užíváním léků. Studie prokázaly mj. pozitivní vliv dostatečného příjmu vlákniny a potenciálně negativní vliv umělých sladidel a potravinových aditiv na střevní mikroflóru. Ze zdravotních obtíží matky je s alterací mikrobiomu spojena mastitida, gestační diabetes, infekce streptokokem skupiny B a bakteriální vaginóza.

Podobu mikrobiomu může dále ovlivnit užívání léků, zejména antibiotik, ale například také protinádorové chemoterapie v době před těhotenstvím. Užívání ATB může hrát roli jak v průběhu těhotenství a při porodu, tak i v období kojení – ať už kvůli přestupu léku do mateřského mléka, a tím do trávicího traktu kojence, nebo prostřednictvím modifikace mikrobiální skladby mateřského mléka.

Faktory kontaktu a dítěte samotného

Jako zásadní kroky při transmisi mikrobioty mezi matkou a potomkem autoři identifikovali typ porodu (při vaginálním porodu dochází k masivnímu vystavení novorozence mateřskému mikrobiálnímu osídlení, zatímco při císařském řezu se tento krok doslova „obchází“) a kojení (umělá výživa ve srovnání s mateřským mlékem významně méně podporuje a potencuje mikrobiální osídlení trávicího traktu dítěte, ač je původ mikrobioty v mateřském mléce stále předmětem dohadů a hypotéz). Potenciální role je přisuzována například též administraci klyzmatu nebo epidurální anestezie při porodu.

Poslední krok, samotné usídlení mikrobů v trávicím traktu dítěte, může být ovlivněn zralostí novorozence, jeho genetickou výbavou, zdravotními komplikacemi (astma, potravinové alergie, dětské koliky apod.), „soubojem“ mezi jednotlivými bakteriálními kmeny a rovněž antibiotickou léčbou – mezi negativní faktory patří zejména podávání antibiotik před 6. měsícem věku nebo vyšší počet cyklů antibiotické léčby ročně.

Závěr

Ač nejsou všechny determinanty zdravého mikrobiálního osídlení novorozence ještě dokonale objasněny, současné znalosti nám již umožňují vyhnout se řadě zbytečných alterací mikrobiomu. Klíčem je znalost potenciálních disruptivních faktorů a povědomí o významu zdravé mikroflóry v prvních měsících života. Informovaní by měli být jak gynekologové a dětští lékaři, tak také samotní rodiče.

(luko)

Zdroj: Van Daele E., Knol J., Belzer C. Microbial transmission from mother to child: improving infant intestinal microbiota development by identifying the obstacles. Crit Rev Microbiol 2019 Sep-Nov; 45 (5−6): 613−648, doi: 10.1080/1040841X.2019.1680601.