Rickettsie: klíště jako vektor

Rickettsie jsou malé gramnegativní aerobní kokobacily, obligátně intracelulární a stojící vývojově na pomezí bakterií a virů. Jsou to původci řady nebezpečných zoonóz. Nejvirulentnějšími druhy těchto bakterií jsou Rickettsia rickettsii a Rickettsia prowazekii. Existuje ale celá řada jiných rickettsií majících schopnost po přenosu vektorem vyvolat onemocnění. Jako přenašeči onemocnění se nejčastěji uplatňují různé druhy klíšťat, blech, vší a roztočů. Mezi druhy přenášené klíšťaty a významné z klinického hlediska patří Rickettsia rickettsii, způsobující tzv. horečku Skalistých hor, a Rickettsia conorii a R. africae, vyvolavatelé horečky boutonneuse.

Horečka Skalistých hor

Původce tohoto onemocnění, anglicky zvaného Rocky Mountain spotted fever (RMSF), se objevuje výhradně na americkém kontinentě. Vyskytuje se kdekoliv od Jižní Ameriky, přes Mexiko, USA až po Kanadu. Oblasti s nejvyšší incidencí této infekce se nacházejí ve státech rozkládajících se na území Kordiller, oblasti Velkých jezer a severovýchodu USA. Období manifestace RMSF od dubna do října koresponduje s přítomností člověka v biotopech klíšťat. Nejčastěji je za přenos RMSF zodpovědný i Čechách běžný rod Ixodes, na transmisi se ale mohou podílet i zástupci rodu Dermacentor.

Symptomy, klinický průběh a terapie

V oblasti přisátí klíštěte, které je místem vstupu infekce, se může objevit stroupek nebo tzv. tache noire (černá skvrna, z fr.), asi jeden centimetr velká epidermální a subepidermální nekróza obklopená erytémem. Platí ale, že stejně jako u většiny nemocí, kde se uplatňují klíšťata jako vektor, nebývá přisátí pacientem vůbec zaznamenáno. Ve spádu oblasti vstupu infekce je možno palpací zjistit lymfadenopatii. Vlastní onemocnění má inkubační dobu od 2 do 14 dní. Dominují zde febrilie, cefalgie a artralgie, po nichž obvykle následuje výsev eflorescencí. Dermatologické symptomy s typickou predilekcí v perimaleolární a karpální oblasti mají zprvu makulární charakter. Později se zde v důsledku arteriitidy vyvolané rickettsiemi objevují petechie. Diferenciální diagnózu ale mnohdy ztěžuje konkomitantní nauzea, vomitus, diarrhoea a abdominální bolest. Komplikací infekce v důsledku vaskulitidy může být až akutní respirační nebo renální selhání. Mortalita RMFS se pohybuje v rozmezí 3–5 %, ovšem u neléčených stoupá až na 20 %.

Horečka boutonneuse a další skvrnité rickettsiózy

Anglický název boutonneuse fever (BF) označuje konžský klíšťový tyfus. Toto onemocnění je svým klinickým průběhem velmi podobné RMSF. Vyskytuje se v celé Jižní Africe, dále v Somálsku, Keni, Etiopii a Maroku, v Asii, a to zejména v Pákistánu a Indii, ale také v Rusku. Existují i další rickettsie přenášené klíšťaty, například R. japonica (Japonská skvrnitá horečka), R. sibirica (severní Asie) a R. australis a R. honei (australská oblast).

Terapie a profylaxe RMSF a BF

Lékem volby u RSFM i BF u dospělých je podávání doxycyklinu v dávce 100 mg po 12 hodinách až do ústupu symptomů. Alternativně lze aplikovat chloramfenikol. V případě BF lze použít i fluorochinolony, azitromycin nebo klaritromycin, ale je třeba zdůraznit, že rickettsie jsou poměrně značně rezistentní k řadě antibiotik. Preventivní opatření zahrnují restrikci kontaktu s klíšťaty, aplikaci repelentů a důsledné sledování případně přisátých klíšťat. Tato onemocnění v ČR představují reálné riziko jako importované nákazy.

(ver)