Nepovolené metody buněčné terapie způsobují významně více poškození pacientů, než přiznávají kliniky, které je nabízejí

Špička ledovce

„Buněčná terapie“ se ve Spojených státech amerických stává veřejnosti stále dostupnější prostřednictvím on-line reklamy cílené na přímého „spotřebitele“. Počet pracovišť, která nabízejí metody terapie kmenovými buňkami neschválené zdejším Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA), v posledních letech značně narostl. Tyto kliniky se zaměřují na pacienty trpící širokou škálou chorob včetně věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD), Parkinsonovy choroby, autismu a roztroušené sklerózy.

Neschválené metody přitom způsobují výrazně častější poškození pacientů, než pracoviště poskytující tyto „buněčné terapie“ uvádějí. Případ 3 žen, které přišly o zrak následkem terapie kmenovými buňkami na Floridě, je jen špičkou ledovce. Oftalmolog Ajay E. Kuriyan měl jednu z těchto žen v péči. Poškození, se kterým se dostavila, však již bylo příliš velké a její zrak se nepodařilo zachránit. Dr. Kuriyan se proto na základě této zkušenosti rozhodl spolu se svými kolegy zjistit rozsah celého problému.

V práci publikované loni v časopisu Ophthalmology tým odborníků shromáždil data ohledně indikací a průběhu komerčně dostupných „buněčných terapií“ u očních chorob. Průzkum pracovišť v USA, jež inzerují a nabízejí „buněčnou terapii“, probíhal pomocí rozsáhlého internetového vyhledávání založeného na klíčových slovech a byl proveden k datu 16. září 2017. Konkrétně byly shromážděny informace o lokalitě pracovišť, zdroji použitých kmenových buněk, způsobu podání, očních onemocněních, pro něž byla léčba inzerována, a nákladech na terapii. Současně byl proveden systematický přehled již publikovaných prací na téma buněčných terapií ve vědeckých časopisech.

Rozsah a podoba nabízené „buněčné terapie“

Nalezeno bylo 40 společností se 76 pobočkami, které používají k léčbě očních onemocnění „buněčnou terapii“. Nejvíce z nich se nacházelo ve státech Kalifornie (23), Florida (12) a Illinois (10).

Všech 40 firem uvádělo původ buněk: nejčastěji se jednalo o autologní kmenové buňky z tukové tkáně (35; 67 %), následovaly autologní kmenové buňky z kostní dřeně (8; 15 %), amniové kmenové buňky (2; 4 %), kmenové buňky z periferní krve (2; 4 %), kmenové buňky z pupečníkové krve (2; 4 %), alogenní kmenové buňky z kostní dřeně (1; 2 %), placentární kmenové buňky (1; 2 %) a buňky jiných druhů (1; 2 %).

Nejčastějším onemocněním inzerovaným pro aplikaci „buněčné terapie“ byla věkem podmíněná makulární degenerace (35), následovala neuritida optiku (18), retinitis pigmentosa (17) a diabetická retinopatie (16).

Nejběžnější způsob podání byl intravenózně (22) nebo nebyl specifikován (12). Ostatní firmy uváděly přístupy bližší oku, jako intravitreální (2) či retrobulbární injekce (2), oční injekce (2), injekce za sítnici (1), subtenonské injekce (1), nitrooční injekce s vitrektomií (1) a oční kapky (1).

Náklady na inzerovanou „buněčnou terapii“ se pohybovaly od 4000 do 10 500 USD.

Následky mohou být katastrofální

O účincích těchto terapií existuje velmi málo dat. Většina klinik pouze selektivně inzeruje na svých webových stránkách prohlášení s pozitivními výsledky, což u pacientů vyvolává falešný pocit bezpečnosti. Dr. Kuriyan a jeho kolegové však našli nejméně 7 jedinců, kteří utrpěli katastrofální následky. Nejčastěji u nich po léčbě „buněčnou terapií“ podanou intravitreálně nebo subretinálně došlo k odchlípení sítnice spolu s proliferativní vitreoretinopatií. U 1 pacienta byla zdokumentovaná okluze centrální retinální arterie po peribulbární injekci autologních buněk kostní dřeně.

Ve vědecké literatuře existuje i několik kazuistických sdělení o pozitivních výsledcích z těchto klinik „buněčných terapií“. Podobně jako u svědectví na webových stránkách jsou tyto případy vybírány selektivně a nezahrnují žádné pacienty s komplikacemi. Zveřejněná data tedy nejsou ucelená, čímž se dále jednostranně podporuje snaha propagovat pouze pozitivní výsledky.

Potřeba pravidel a osvěty mezi lékaři i pacienty

Pracoviště udávají, že s buňkami je manipulováno minimálně a jsou aplikovány pro homologní použití, a proto nespadají pod regulační dohled FDA. Aby tento úřad upozornil na to, že autologní kmenové buňky pod regulační ochranu spadají, vydal prohlášení vymezující homologní použití a minimálně manipulované kmenové buňky.

V rámci zvýšení povědomí o očních komplikacích pak Americká oftalmologická akademie (AAO) ve svém prohlášení zdůraznila, že pro onemocnění oka neexistuje žádná povolená terapie kmenovými buňkami. Zmíněno také bylo, že rizika spojená s tímto druhem léčby nejsou známá.

K usnadnění odlišení klinik „buněčných terapií“ od legitimního výzkumu není pacientům doporučováno účastnit se studií vyžadujících zaplacení většího obnosu peněz. Extrémně důležitá je i osvěta mezi pacienty ze strany lékařů, zaměřující se na rizika „buněčných terapií“, která by měla vést ke snížení pravděpodobnosti, že nemocní tyto kliniky budou vyhledávat.

Závěr

Nejen že nebyl nalezen prakticky žádný pozitivní vliv podávání neschválených „buněčných terapií“ v léčbě onemocnění očí, ale naopak narůstá počet pacientů, u nichž došlo k nevratnému poškození zraku.

„Buněčná terapie“ je přitom v USA pro spotřebitele snadno dostupná prostřednictvím přímého marketingu. Pracoviště nabízející tyto „léčebné“ metody ovšem ohrožují nejen zdraví pacientů, ale také vědecký pokrok a důvěru veřejnosti k výzkumu kmenových buněk.

(lis)

Zdroje:
1. Nirwan R. S., Albini T. A., Sridhar J., Flynn H. W. jr., Kuriyan A. E. Assessing "cell therapy" clinics offering treatments of ocular conditions using direct-to-consumer marketing websites in the United States. Ophthalmology 2019 Oct; 126 (10): 1350–1355, doi: 10.1016/j.ophtha.2019.03.019.
2. American Academy of Ophthalmology. Unapproved therapies cause significantly more patient injuries than reported by cell therapy clinics. AAO, 2019 Oct 29. Dostupné na: http://19938www.aao.org/newsroom/news-releases/detail/unapproved-therapies-cause-more-patient-injuries