Efekt adenotonzilektomie na symptomy ADHD a enuresis nocturna u dětí s chronickou adenotonzilární hypertrofií

Chronická adenotonzilární hypertrofie (CAH) může být v dětském věku spojována s řadou symptomů, které negativně ovlivňují chování a vývoj dětí. Řadíme mezi ně především zhoršení průchodnosti dýchacích cest (mající za následek poruchy spánku) a neurokognitivní dysfunkce. K vnějším projevům CAH patří poruchy chování, hyperaktivita, impulzivita či agresivita dětí, u některých jedinců však pozorujeme spíše problémy, jakými jsou zvýšená úzkostnost, deprese, sociální odcizenost a emoční nestabilita.

Souvislost CAH s ADHD a noční enurézou

Předešlé studie popisují asociaci mezi CAH a poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD − attention deficit hyperactivity disorder). Existuje předpoklad, že léčba CAH by mohla příznivě ovlivnit i příznaky ADHD. Porucha pozornosti s hyperaktivitou a jiné poruchy chování patří mezi nejčastější psychiatrické diagnózy dětských pacientů, kteří se podrobili adenotonzilektomii. Současně je doporučováno, aby dítě s diagnostikovanou ADHD mělo provedeno ORL vyšetření k vyloučení hypertrofie adenotonzilární oblasti.

CAH u dětí bývá spojována rovněž s enuresis nocturna (EN). Vyšší incidence enurézy (až 35%) byla nalezena u dětí se syndromem obstrukčních spánkových apnoí – u této skupiny dětských pacientů měla provedená adenotonzilektomie jednoznačně pozitivní dopad. Je známo, že i u dětských pacientů s ADHD se často vyskytuje enuréza, i když pro tento fenomén neexistuje jednoznačné vysvětlení. U jedinců s ADHD a enurézou rezistentní vůči farmakoterapii by měla být rovněž zvážena eventualita výskytu CAH.

Průběh a výsledky analýzy

Cílem studie recentně publikované v American Journal of Otolaryngology bylo vyšetřit pacienty s CAH, stanovit v této skupině zastoupení diagnóz ADHD a enuresis nocturna a zjistit, jaký efekt měla na dané symptomy provedená adenotonzilektomie. Studijní data byla získána na základě rodiči vyplněných dotazníků Turgay DSM-IV Based Child and Adolescent Behavior Disorders Screening and Rating Scale (T-DSM-IV) a Nocturnal Enuresis Questionnaire (NEQ). Dotazníky rodiče vyplnili před plánovanou adenotonzilektomií a 6 měsíců po provedeném chirurgickém výkonu. Hodnoceny byly parametry nepozornost (IA – inattention) a hyperaktivita – impulzivita (HI). Počty dětí s ADHD a EN byly porovnány před provedenou operací a po ní.

Studie zahrnovala vyšetření celkem 75 dětí ve věku od 5 do 16 let, jejichž rodiče vyplnili výše uvedené dotazníky. Před operací byla průměrná hodnota parametru IA 5,69 ± 4,88 a hodnota parametru hyperaktivita – impulzivita 6,53 ± 5,60. Po operaci došlo v obou proměnných k jejich signifikantnímu zlepšení (IA = 4,46 ± 4,40; HI = 5,93 ± 5,45). Tonzilektomie se dále podílela na statisticky signifikantním zlepšení celkového ADHD skóre (12,22 ± 8,99 vs. 10,42 ± 8,70; p < 0,05). Při hodnocení enuretických obtíží mělo 26 dětí před operací významné symptomy, po adenotonzilektomii došlo u 14 z nich do 6 měsíců ke kompletní remisi obtíží. Frekvence enurézy po operaci poklesla z 37,4 na 16,0 %, hodnota remise byla rovněž statisticky signifikantní (p < 0,05).

Závěr

Bylo konstatováno, že v dané skupině dětí s CAH byla nalezena vysoká incidence příznaků poruchy pozornosti s hyperaktivitou a enuresis nocturna. Provedený operační zákrok – adenotonzilektomie – se ukázal jako efektivní řešení vedoucí ke zlepšení stavu nebo úplnému vymizení těchto symptomů.

(moa)

Zdroj: Somuk B. T. et al. Impact of adenotonsillectomy on ADHD and nocturnal enuresis in children with chronic adenotonsillar hypertrophy. Am J Otolaryngol 2016 Jan-Feb; 37 (1): 27−30.