Empagliflozin a onemocnění ledvin u diabetiků 2. typu

Druhý pohled

Perorální antidiabetikum empagliflozin ze skupiny inhibitorů SGLT2 nabízí pacientům více než „jen“ kontrolu glykémie. Ve studii EMPA-REG OUTCOME, publikované koncem roku 2015, byl prokázán jeho vliv na snížení rizika závažných kardiovaskulárních (KV) příhod u diabetiků 2. typu s vysokým KV rizikem. V druhé době táž výzkumná skupina analyzovala stejnou skupinu pacientů i s ohledem na mikrovaskulární důsledky terapie empagliflozinem – konkrétně jeho vliv na progresi onemocnění ledvin.

Metodika studie

Pacienti s diabetem 2. typu, anamnézou KV onemocnění a odhadovanou glomerulární filtrací (GF) minimálně 0,5 ml/s/1,73 m² byli pro účely studie rozděleni do dvou skupin. Jedna dostávala jako doplněk ke standardní terapii empagliflozin (10 či 25 mg 1× denně), druhá placebo. Z řady výstupů (kardiovaskulárních, mikrovaskulárních), které byly u nemocných v průběhu studie zaznamenávány, byly hlavním renálním mikrovaskulárním výstupem vznik nebo zhoršení nefropatie (albuminurie >300 mg/g; zdvojnásobení hladiny sérového kreatininu doprovázené GF ≤ 0,75 ml/s/1,73 m²; nutnost náhrady funkce ledvin; úmrtí na renální onemocnění). Sledován byl i vznik albuminurie (≥ 30 mg/g) u pacientů bez preexistujícího onemocnění ledvin.

Výsledky

Ke vzniku nebo zhoršení nefropatie došlo u 525 ze 4124 pacientů (12,7 %) v první skupině (léčené empagliflozinem) a u 388 z 2061 (18,8 %) pacientů ve druhé skupině (užívajících placebo). To představuje významné relativní snížení rizika – o 39 %. Zdvojnásobení hladiny sérového kreatininu se objevilo u 70 ze 4645 pacientů (1,5 %) v první skupině a u 60 z 2323 (2,6 %) ve druhé skupině, což znamená relativní snížení rizika o 44 %. Nahrazování funkce ledvin bylo zahájeno u 13 ze 4687 pacientů (0,3 %) v první a u 14 z 2333 pacientů (0,6 %) ve druhé skupině, což představuje o 55 % nižší riziko pro pacienty ve skupině léčené empagliflozinem. Mezi oběma skupinami nebyl zásadní rozdíl ve vzniku albuminurie.

Přínos, nikoliv nebezpečí

Mechanismus účinku gliflozinů spočívající v inhibici zpětné resorpce glukózy v ledvinách a následné glykosurii zpočátku vzbuzoval obavy z poškození ledvin při dlouhodobé léčbě. Toto podezření se však ve studii EMPA-REG OUTCOME nepotvrdilo – byl dokonce prokázán přesný opak. Empagliflozin přidaný ke standardní terapii byl asociován s pomalejší progresí onemocnění ledvin a s nižším výskytem klinicky relevantních ledvinných příhod (renal events) než placebo. 

(luko)

Zdroje:
1. Wanner C., Inzucchi S. E., Lachin J. M. et al. EMPA-REG OUTCOME Investigators. Empagliflozin and progression of kidney disease in type 2 diabetes. N Engl J Med 2016 Jul 28; 375 (4): 323−334, doi: 10.1056/NEJMoa1515920.
2. Zinman B., Wanner C., Lachin J. M. et al. EMPA-REG OUTCOME Investigators. Empagliflozin, cardiovascular outcomes, and mortality in type 2 diabetes. N Engl J Med 2015 Nov 26; 373 (22): 2117−2128, doi: 10.1056/NEJMoa1504720.