Postavení valproátu jako stabilizátoru nálady v terapii bipolární afektivní poruchy
Bipolární afektivní porucha je závažným, chronickým psychiatrickým onemocněním s typickým střídáním hypomanických nebo manických fází s fázemi deprese. Základem farmakologické léčby je stabilizace nálady, jednotlivé terapeutické strategie cílí na zvládnutí akutní fáze s následující úpravou dlouhodobé medikace podle stavu pacienta. Mezi základní stabilizátory nálady patří lithium, antiepileptika a atypická antipsychotika. Následující text přináší přehled indikací, dávkování a nežádoucích účinků valproátu ze skupiny antiepileptik.
Účinnost valproátu v terapii bipolární afektivní poruchy
Výsledky starších studií naznačují účinnost monoterapie valproátem v terapii akutní manické fáze bipolární afektivní poruchy, vzhledem k odlišné metodologii starších studií je však bližší analýza těchto dat obtížná. Metaanalýza 6 recentních placebem kontrolovaných RCT prokázala účinnost valproátu v terapii akutní manické fáze. Terapeutický efekt se dostavil po 5−15 dnech od začátku terapie.
Data týkající se účinnosti valproátu v terapii akutní depresivní fáze bipolární afektivní poruchy jsou nejednoznačná, výsledky 3 recentních studií naznačují jeho účinnost ve srovnání s placebem, v 1 studii rozdíl účinků placeba a valproátu nebyl prokázán.
K dispozici jsou rovněž dvě recentní studie srovnávající valproát a placebo v prevenci relapsů, dále 4 studie srovnávající valproát s lithiem a 1 studie srovnávající valproát s olanzapinem; medián doby sledování v těchto studiích činil 6−24 měsíců. Metaanalýza těchto studií prokázala vyšší účinnost valproátu v prevenci relapsu ve srovnání s placebem. Nebyl prokázán rozdíl v účinku valproátu a lithia nebo olanzapinu v této indikaci.
Nežádoucí účinky valproátu
Nežádoucí účinky terapie valproátem zahrnují somnolenci, bolesti hlavy, gastrointestinální obtíže a vypadávání vlasů. Mezi závažnější a vzácné nežádoucí účinky patří trombocytopenie a selhání jater. Vzhledem k prokázanému teratogennímu potenciálu valproátu je nutná zvláštní opatrnost při předepisování tohoto preparátu ženám ve fertilním věku.
Dávkování
Cílová dávka valproátu se pohybuje mezi 1500 a 2500 mg denně. Doporučena je kontrola hladiny valproátu v séru 2−5 dnů po zahájení léčby a po každém navýšení dávky. Vzorek krve pro analýzu je vhodné odebrat 12 hodin po užití poslední dávky. Cílová hladina valproátu v séru se pohybuje mezi 50 a 125 μg/ml. Po dosažení stabilní hladiny by měla být sérová hladina valproátu kontrolována v intervalech 6−12 měsíců. Ve stejných intervalech by rovněž měly být zkontrolovány jaterní a renální funkce a zhodnocen krevní obraz.
(alz)
Zdroj: Ruegg, H., Adler, C., Duran, L. R. P. et al. Essential pharmacotherapies for bipolar disorder. Curr Treat Options Psych 2019; 6: 75, doi: 10.1007/s40501-018-0162-0.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.