Depakine Chrono versus jiné valproáty v léčbě bipolární afektivní poruchy

Úvod

Terapie bipolární afektivní poruchy (BAP) je náročná kvůli rekurentní, epizodické a heterogenní povaze této nemoci. Mezi hlavní cíle patří léčba akutní deprese, manických epizod a prevence relapsů deprese či mánie.

Valproát sodný je antiepileptikum, které se běžně používá v akutním i chronickém managementu BAP – je účinný jak v léčbě manických epizod, tak v prevenci relapsů a považuje se za lék volby spolu se stabilizátory nálady a antipsychotiky.

Citovaná studie zkoumala použití přípravku s obsahem valproátu Depakine Chrono v léčbě BAP ve srovnání s jinými formami valproátu.

Metodika, průběh a cíle studie

Jednalo se o otevřenou nerandomizovanou retrospektivní studii probíhající od července 2007 do listopadu 2009. Zahrnovala muže i ženy (n = 1670) s diagnózou BAP dle DSM-IV, kteří se původně léčili jinou formou valproátu a poté jim byl nasazen Depakine Chrono alespoň na 3 měsíce.

Primárním cílem studie bylo posouzení důvodů změny terapie na Depakine Chrono a zhodnocení výsledků této změněné terapie po 3 měsících. Sekundárním cílem bylo zhodnocení předepsaných dávek léku a s ním spojené další medikace v praxi.

Z hlediska diagnózy se u pacientů se vyskytovala BAP typu I (střídání depresivních a plně manických epizod), typu II (opakování depresivních a pouze hypomanických epizod), cyklotymie a nespecifikovaná BAP (bipolar disorder not otherwise specified). Byla hodnocena nálada pacientů při změně terapie na Depakine Chrono z jiného stabilizátoru nálady. Největší procento nemocných mělo depresivní náladu.

Výsledky

K hlavním důvodům změny terapie patřily nízká compliance, nežádoucí účinky a nedostatečná účinnost. Více než 40 % pacientů změnilo terapii kvůli všem těmto důvodům dohromady. 20 % změnilo terapii kvůli samotné účinnosti, 7,7 % kvůli compliance a 6,4 % kvůli nežádoucím účinkům.

Dávkování Depakine Chrono se lišilo podle stavu pacienta při změně terapie, a to od 150 mg/den do 2000 mg/den. Nižší dávky byly předepisovány pacientům s cyklotymií a BAP II, naopak vyšší byly použity pro léčbu BAP I. Průměrná dávka léku se během 3měsíční terapie snížila z 1042,45 mg na 1032,86 mg, zatímco počet dávek za den zůstal téměř nezměněn.

Dále byly ve studii analyzovány souvislosti mezi Depakine Chrono a ostatními antipsychotiky (typickými i atypickými), antidepresivy, anxiolytiky, hypnotiky nebo jinými stabilizátory nálady. Nejčastěji se jednalo o olanzapin (n = 316), kvetiapin (n = 199), amisulprid (n = 199), risperidon (n = 59), sertralin (n = 39) a escitalopram (n = 35).

Po 3měsíčním užívání Depakine Chrono dosáhla většina pacientů velkého či mírného zlepšení v aspektech, kvůli kterým terapii změnili (účinnost 80,4 %, compliance 64,5 %, nežádoucí příhody 47,2 %).

Závěr

Hlavními důvody změny terapie z jiných valproátů na Depakine Chrono u bipolární afektivní poruchy jsou vyšší účinnost, lepší compliance a méně nežádoucích příhod při léčbě. Po 3 měsících této terapie bylo zlepšení v uvedených ohledech vysoké až mírné, a pravděpodobně proto se také zredukovala průměrná denní dávka tohoto léčiva. Jelikož však byla tato studie nekontrolovaná, nerandomizovaná a retrospektivní, a navíc chyběly škály hodnotící účinek Depakine Chrono, jsou její výsledky limitované.

(saz)

Zdroj: Ladea M., Sinca M., Barbu C., Bran, M. Clinical and therapeutical aspects of bipolar disorder: the switch on Depakine Chrono^® from other valproate treatments – retrospective data collection. Farmacia 2015; 6: 446–452.