#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zhodnocení rizik BHP na základě guidelines

17. 8. 2015

Vědci stále zkoumají, jaké faktory mohou predikovat riziko prevalence BHP/LUTS mezi mužskou populaci ve věku nad 40 let a jaké klinické příznaky mohou signalizovat vyšší pravděpodobnost operativního řešení. Na rozdíl od jiných chronických nemocí je etiologie benigní hyperplazie prostaty stále nedostatečně definována.

Vědci stále zkoumají, jaké faktory mohou predikovat riziko prevalence BHP/LUTS mezi mužskou populaci ve věku nad 40 let a jaké klinické příznaky mohou signalizovat vyšší pravděpodobnost operativního řešení.

Rizikové faktory rozvoje nemoci

Na rozdíl od jiných chronických nemocí je etiologie benigní hyperplazie prostaty stále nedostatečně definována. Zcela jistě je multifaktoriální. Zůstává otázkou, jaké faktory (a do jaké míry) ovlivní prevalenci BHP. Za potencionální rizikové faktory mohou být pokládány kouření, obezita, alkoholismus či dříve provedená vasektomie, ale doposud nejsou o tomto k dispozici validní fakta. Výsledky řady epidemiologických studií jsou nejednoznačné. Guidelines EU pro BHP se zabývá i těmito otázkami. Pravděpodobnost vzniku BHP může také zvyšovat výskyt této nemoci v rodinné anamnéze.

Jako relevantní faktory pro stanovení prevalence se nabízejí některé chronické nemoci, jako hypertenze nebo diabetes mellitus. Nicméně tento údaj není dostatečně validní, protože ve věkové skupině mužů s vyšším výskytem BHP je současně i více diabetiků a hypertoniků. Nedávno bylo zjištěno, že u diabetických mužů jsou častěji popsány závažnější projevy BHP (zvýšené I-PSS skóre, větší postmikční reziduální objem) i po úpravě k věku. Navíc diabetes mellitus i BHP mohou mít stejné příznaky při vyprazdňování močového měchýře.

Jediné dva faktory, které lze vzít opravdu do úvahy, jsou hormonální stav a věk pacienta.

Rizikové faktory chirurgické léčby BHP

V současnosti představuje operace prostaty druhou nejčastější operaci u starších mužů v Evropě. Při výskytu této nemoci podstoupí operaci podle statistik každý třetí z deseti mužů.

Rizika nutnosti operace jsou spojena s věkem a s přítomností klinických příznaků. Při absenci klinických příznaků je pravděpodobnost chirurgické léčby asi 3,8 %. Se stoupající závažností příznaků stoupá i míra potřeby operačního výkonu. O jaké klinické příznaky se jedná? Za nejdůležitější lze označit nykturii a změny močového průtoku.

U mužů s močovou retencí je kumulativní incidence prostatektomie 60 % během prvního roku a 80 % během 7 let. Analýza provedená u velké skupiny nemocných (16 219 mužů ve věku nejméně 40 let sledovaných po dobu 12 let) prokázala pozitivní vztah mezi operací a věkem, nekuřáctvím, pH moči > 5, nízkým indexem tělesné hmotnosti a anamnézou rtg. vyšetření ledvin anebo TBC, a to pro každý z pěti studovaných klinických příznaků. Vztah mezi věkem a potřebou operace byl potvrzen i v dalších studiích. Poměr šancí byl 1,8 pro nykturii a 4,3 pro naléhavost močení pro skupinu mužů ve věku pod 65 let. U starších mužů už byla předpokladem pro potencionální operaci pouze nykturie (poměr šancí 2,4).

Obecně se dá shrnout, že rozhodujícími faktory pro predikci operace jsou změna síly proudu moči a močového průtoku, pocit neúplného vyprázdnění a rovněž také zvětšení prostaty při vyšetření. Pokud se u pacienta objevil jeden z těchto příznaků, pravděpodobnost operace byla 9 %, pokud to byly dva příznaky, riziko operace bylo 16 %, a pokud byly pozorovány všechny tři příznaky, pravděpodobnost operace byla 37 %. Převládajícím faktorem byl ovšem jednoznačně věk. Z výše uvedených údajů lze shrnout, že riziko nutnosti operace prostaty stoupá s rostoucím věkem a stupněm výchozích klinických příznaků (nykturie, změny močového průtoku).

V podstatě stejné faktory uvádí i Japonská urologická společnost (Japan Urological Association, JUA). Podle jejich údajů jsou rizikové faktory pro klinickou progresi BHP zvyšující se věk, zvětšení objemu prostaty, zhoršující se kvalita života (QOL), zvýšené hodnoty prostatického specifického antigenu (PSA), více symptomů LUTS a snížená síla proudu moči a průtoku moči. Stejné faktory mohou být prediktivní pro nutnost operativního zákroku.

(tda)

Zdroje:

1. Madersbacher S. et al. Guidelines EAU pro diagnostiku a léčbu benigní hyperplazie prostaty. Urologické listy, 2004, roč. 2, č. 4, s. 71–103;

2. Homma Y. et al. JUA clinical guidelines for benign prostatic hyperplasia. International Journal of Urology. 2011; 18 (11): e1–e33.



Štítky
Urologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#