Tamsulosin a dutasterid v terapii benigní hyperplazie prostaty

Úvod

Léky užívané v terapii symptomů dolních močových cest (LUTS) u mužské části populace působí na benigní hyperplazii prostaty (BHP) různými mechanismy. Závažnost problému dokazuje skutečnost, že symptomy LUTS, které nejčastěji doprovází právě BHP, trpí až 2/3 mužů starších 45 let. V současnosti je pro kombinační terapii BHP doporučena kombinace α-blokátorů a inhibitorů 5α-reduktázy, mezi něž se řadí například tamsulosin a dutasterid. Od roku 2010 je pro terapii dostupná fixní kombinace α-blokátoru (0,4 mg tamsulosinu) a inhibitoru 5α-reduktázy (0,5 mg dutasteridu). Studie publikovaná v roce 2016 v časopisu Therapeutic Advances in Urology se soustředila právě na účinky kombinace tamsulosinu a dutasteridu v terapii LUTS při BHP. Přehledový článek byl vytvořen na základě informací z odborných článků publikovaných v letech 2000–2015.

Výsledky studií

Důvody pro nasazení kombinované terapie α-blokátory a inhibitory 5α-reduktázy se opírají o jejich potenciální synergický účinek. Teoretická souhra účinků a jejich klinický dopad byly potvrzeny několika klinickými studiemi.

Jednou z nich je studie CombAT, která byla koncipována jako randomizovaná multicentrická dvojitě zaslepená studie s paralelními skupinami a trvala po dobu 4 let. Zúčastnilo se jí 4844 mužů starších 50 let s klinickou diagnózou BHP. Pacienti podstoupili monoterapii tamsulosinem v dávce 0,4 mg 1× denně nebo dutasteridem v dávce 0,5 mg 1× denně nebo kombinovanou terapii oběma léčivy. Kombinační terapie dutasteridem a tamsulosinem vedla po 48 měsících terapie k signifikantnímu zlepšení skóre IPSS (International Prostate Symptome Score) napříč všemi podskupinami oproti monoterapii tamsulosinem. Konkrétně byla prokázána redukce IPSS při kombinované terapii o 6,3, zatímco při léčbě samotným tamsulosinem o 3,8 a samotným dutasteridem o 5,3. Kombinovaná terapie také měla za následek významné zlepšení maximálního průtoku Q_max v porovnání s monoterapií tamsulosinem či dutasteridem (2,4 vs. 0,7 vs. 2 ml/s). Kromě toho byla kombinovaná terapie spojena s nižším rizikem akutní retence moči nebo menší nutností chirurgického zákroku pro BHP v důsledku pomalejší progrese onemocnění oproti monoterapii. Po 4 letech kombinované léčby tak došlo ve srovnání s monoterapií tamsulosinem k poklesu relativního rizika akutní retence moči o 68 %, potřeby operačního zákroku o 71 % a relativního rizika zhoršení symptomů o 41 %.

Randomizované otevřené multicentrické klinické studie CONDUCT s paralelními skupinami se zúčastnilo 742 mužů s hodnotou IPSS v rozmezí 8–19, objemem prostaty > 30 ml a hladinou celkového PSA (prostatického specifického antigenu) ≥ 1,5 ng/ml. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. První skupina o 369 mužích podstoupila terapii fixní kombinací tamsulosinu a dutasteridu. Druhá skupina o 373 pacientech byla nejprve pravidelně sledována (watchful waiting) a teprve při progresi symptomů podstoupila terapii tamsulosinem. Primárním cílem studie bylo zhodnocení změny skóre IPSS po 24 měsících terapie. Kombinovaná terapie měla v tomto případě za následek výraznější zlepšení skóre IPSS v porovnání s druhou modalitou terapie (– 5,4 vs. – 3,6; p < 0,001).

Závěr

Analýza studií potvrdila, že farmakoterapie kombinací tamsulosinu a dutasteridu vede v porovnání s monoterapií jedním z těchto léků k rychlému a trvalému zlepšení symptomů LUTS, snížení rizika progrese BHP a zlepšení kvality života. Na základě těchto důkazů zařadily přední odborné společnosti včetně Evropské urologické asociace (EAU) a Americké urologické asociace (AUA) kombinovanou terapii α-blokátory a inhibitory 5α-reduktázy do klinických guidelines pro léčbu mužů se středně závažnými až závažnými symptomy BHP s vysokým rizikem progrese onemocnění.

(holi)

Zdroj: Dimitropoulos K., Gravas S. Fixed-dose combination therapy with dutasteride and tamsulosin in the management of benign prostatic hyperplasia. Ther Adv Urol 2016 Feb; 8 (1): 19–28, doi: 10.1177/1756287215607419.