Časná detekce rakoviny prostaty − testování PSA

Benefity a limitace metody

Testování PSA je užitečným nástrojem k časné detekci rakoviny prostaty, nicméně metoda má svá omezení. PSA je orgánově specifický marker, ale není specifický pro karcinom prostaty. Jedná se o glykoprotein, který prostata fyziologicky produkuje jako součást spermatu. Do krve se dostává až ve chvíli, kdy dojde k porušení vnitřní architektury prostatické žlázy, kromě rostoucího karcinomu např. vlivem benigní hyperplazie prostaty nebo zánětu. 

Problematické je tedy i stanovení rozmezí, které je ještě možno považovat za fyziologické. Hodnoty PSA totiž stoupají s věkem, proto se pro různé věkové kategorie uvádějí rozdílné hodnoty – u mužů do 49 let by měla jeho hodnota být ≤ 2,5 ng/ml, ve věkovém rozmezí 50–59 let ≤ 3,5 ng/ml, ve věku 60–69 ≤ 4,5 ng/ml a u osob starších 70 let by neměla přesahovat 6,5 ng/ml. Bohužel ani PSA v těchto rozmezích nevylučuje karcinom prostaty – až 20 % mužů s diagnostikovaným karcinomem má hodnotu < 4 ng/ml.

V praxi je možné využít ještě další ukazatele, které jsou od PSA odvozené – např. poměr volného PSA k vázanému (f/t PSA), který by měl být v případě nezhoubných onemocnění > 25 %, nebo PSA denzitu, což je poměr mezi hladinou PSA a objemem prostaty. Nejčastěji využívaným ukazatelem je ovšem PSA velocita (PSAV), která kalkuluje změnu celkového PSA v časovém horizontu a v případě nezhoubného onemocnění by měla činit ≤ 0,75 ng/ml/rok. Vyšší PSAV budí podezření na karcinom prostaty.

Doporučení ke strategii testování PSA vyplývající z evidence-based medicine

Testování PSA samo o sobě tedy k běžnému screeningu nestačí, vhodná jsou další vyšetření a posouzení každého pacienta individuálně. Obecně je testování PSA doporučováno zejména mužům s rodinnou zátěží a jeho možné limity i přínosy by měly být vždy s pacientem pečlivě prodiskutovány. V doporučeních vydaných v lednu 2016 Prostate Cancer Foundation of Australia a Cancer Council Australia jsou uvedeny následující zásady vycházející z evidence-based medicine:

• Testování PSA je u mužů s průměrným rizikem výskytu rakoviny prostaty doporučeno jedenkrát za dva roky ve věku mezi 50 a 69 lety.
• V případě, že hladina celkového PSA je vyšší než 3,0 ng/ml, by měla následovat další vyšetření. Hodnotu PSA je třeba znovu stanovit za 1−3 měsíce.
• U asymptomatických mužů zajímajících se o testování PSA není doporučováno rutinně provádět rektální digitální vyšetření prostaty.
• Vzhledem k tomu, že snížení mortality při časné detekci rakoviny prostaty pomocí stanovení PSA bylo prokázáno až po 6−7 letech od diagnózy, nedoporučuje se screeningové testování provádět u mužů, u nichž je naděje na přežití kratší než 7 let.
• U mužů ve věku 45−69 let, kteří mají riziko výskytu rakoviny prostaty více než dvojnásobně zvýšené a u nichž je celková hodnota PSA v rozmezí 2,0−3,0 ng/ml, je doporučena biopsie prostaty, pokud je poměr volného PSA k celkovému < 25 %.

(bak)

Zdroje:

1. Schraml J. Prostatický specifický antigen (PSA). Postgraduální medicína 2008; příloha 8: 53−54.
2. PSA testing guidelines and early management of test-detected prostate cancer. Short form summary. Prostate Cancer Foundation of Australia, Cancer Council Australia, Sydney, Austrálie, 2016 Jan 20. Dostupné na: www.prostate.org.au/media/611493/PSA-Testing-Guidelines-Short-Form.pdf