Účinnost sublingvální imunoterapie u pacientů s atopickou dermatitidou senzibilizovaných na alergeny roztočů

Metodika studie a sledovaná populace

Do brazilské randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie bylo od května 2018 do června 2020 zařazeno celkem 91 pacientů s AD starších 3 let. Všichni měli SCORAD (SCORing Atopic Dermatitis) ≥ 15 s pozitivním výsledkem kožního prick testu a/nebo protilátek IgE proti Dermatophagoides pteronyssinus v krvi. Byli stratifikováni do 2 skupin podle věku (< 12 a ≥ 12 let) a užívali buď sublingvální imunoterapii v navyšované dávce, nebo placebo, a to 3 dny v týdnu po dobu 18 měsíců. Udržovací dávky bylo dosaženo po 3 měsících terapie. Pacienti pokračovali v původní terapii AD (lokální kortikoterapie, imunosuprese, krátkodobá systémová kortikoterapie v případě těžké exacerbace AD či užívání omalizumabu). Vylučovací kritéria byla následující:

• těhotenství a kojení,
• imunosupresivní terapie pro zánětlivé onemocnění jiné než astma bronchiale a AD,
• užívání dupilumabu v rámci léčby těžké AD.

Klinické hodnocení proběhlo před zahájením terapie, a dále po 3, 6, 9, 12, 15 a 18 měsících. Primární sledovaný parametr představovalo snížení SCORAD o ≥ 15 bodů. Rovněž byly hodnoceny O-(objective) SCORAD, skóre EASI (Eczema Area and Severity Index), respektive jeho zlepšení o 50, 75 a 90 %, vizuální analogová škála (VAS) symptomů a pruritu, podíl pacientů s IGA (Investigator’s Global Assessment) 0/1 („čistá nebo téměř čistá kůže“) a DLQI (Dermatology Life Quality Index), respektive jeho pokles o ≥ 4 body. Krom toho všichni pacienti podstoupili stěr z kožních lézí kvůli kultivaci.

Výsledky

Studii dokončilo celkem 66 pacientů (35 užívajících SLIT a 31 z placebové skupiny). Velká část z nich měla současně alergickou rýmu, astma bronchiale či keratokonjunktivitidu, třetina měla pozitivní kultivaci na Staph. Aureus. Krátkodobou terapii systémově působícími kortikoidy užívali pouze 3 pacienti v každé skupině.

Průměrná vstupní hodnota SCORAD činila 46,9. Po 18 měsících bylo zjištěno snížení o ≥ 15 bodů u 74,2 % vs. 58 % pacientů ve skupině léčené SLIT vs. placebové skupině (relativní riziko [RR] 1,28; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,89–1,83), celkový rozdíl však nebyl statisticky signifikantní. Ke statisticky významnému snížení SCORAD došlo u 55,6 % pacientů léčených SLIT vs. 34,5 % pacientů na placebu (průměrný rozdíl 20,4 %; 95% CI 3,89–37,3), v případě O-SCORAD potom u 56,8 % vs. 34,9 % pacientů (průměrný rozdíl 21,3 %; 95% CI 0,66–41,81).

IGA 0/1 dosáhl větší podíl nemocných ve skupině léčené SLIT oproti rameni s placebem (14 z 35 vs. 5 z 31 pacientů, RR 2,63; 95% CI 1,09–6,39). Nesignifikantního snížení DLQI o ≥ 4 body dosáhlo 68,5 % pacientů se SLIT vs. 80,6 % subjektů na placebu (RR 0,87; 95% CI 0,65–1,16).

Ve skóre EASI, DLQI a VAS pro symptomy a pruritus nebyly pozorovány významné rozdíly. Nejčastější nežádoucí účinky tvořily v obou skupinách bolesti hlavy a břicha.

Závěr

Uvedená klinická studie dokázala, že sublingvální imunoterapie podávaná po dobu 18 měsíců vedla u pacientů s AD sensitizovaných na alergeny roztočů domácího prachu ke klinickému zlepšení, a to na základě vyhodnocení nástrojů k posuzování závažnosti AD (SCORAD). Sublingvální imunoterapie je tak podle výše popsané studie u pacientů s atopickou dermatitidou senzibilizovaných na alergeny roztočů domácího prachu účinnou a bezpečnou doplňkovou léčbou.

(mafi)

Zdroj:

Langer S. S., Cardili R. N., Lima Melo J. M. et al. Efficacy of house dust mite sublingual immunotherapy in patients with atopis dermatitis: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol Pract 2022; 10 (2): 539–549, doi: 10.1016/j.jaip.2021.10.060.