Alergie na roztoče a atopická dermatitida: Existuje jasná souvislost?

Narušení kožní bariéry a jeho důsledky

Přesný mechanismus, jak vede expozice roztočům domácího prachu ke zhoršení příznaků atopického ekzému, není znám. Bylo zjištěno, že roztočové alergeny narušují kožní bariéru, čímž přispívají k zánětlivé odpovědi kůže. Roztoči také sehrávají roli v patofyziologii rozvoje na histaminu nezávislého svědění kůže. V důsledku narušení kožní bariéry navíc roztočové alergeny mohou podporovat senzibilizaci na řadu dalších alergenů.

Redukce specifických IgE protilátek jako cesta ke zlepšení

Vztah roztočů a atopické dermatitidy byl opakovaně prokázán již v minulosti. Například již v roce 1987 byla ve Velké Británii publikována kazuistika popisující vzestup hladiny specifických IgE protilátek proti roztočům při zhoršení příznaků atopického ekzému. U sledované pacientky byla na počátku léčby AD pozorována vysoká hladina specifických IgE proti roztočům. Během následujících 3 let protilátky IgE klesaly v korelaci se zlepšením příznaků atopického ekzému. V době psychického stresu vyvolaného manželskou krizí došlo k opětovnému vzestupu specifických IgE a současně ke klinické exacerbaci atopického ekzému. Koncentrace IgE na jiné běžné alergeny však zůstaly během této doby stacionární. K poklesu specifických protilátek proti roztočům došlo až následně v období stabilizace rodinné situace provázené zlepšením příznaků atopického ekzému. 

Snížení expozice roztočovým alergenům: metaanalýzy vs. praxe

Účinnost eliminace roztočových alergenů v rozvoji a kontrole atopické dermatitidy u dětí je vzdor výše popsaným faktům nejednoznačná. V roce 2017 byla například publikována německá multicentrická studie s více než 700 pacienty, která přinesla závěr, že u dětí vyrůstajících v podmínkách nízké expozice roztočům domácího prachu je rozvoj alergie na roztoče méně pravděpodobný. Metaanalýzy zaměřené na význam vyhýbání se roztočovým alergenům v rámci primární prevence atopické dermatitidy však nepotvrdily pozitivní efekt na snížení rizika jejího rozvoje u vysoce rizikových kojenců.

Oproti tomu klinická praxe svědčí pro opak, neboť existují nepopiratelné zkušenosti, že při rehabilitačních programech v prostředí bez roztočů (například ve vysokohorském klimatu) dochází k významnému a dlouhodobému zlepšení příznaků atopické dermatitidy. 

Desatero režimových opatření jako základ

Přestože jasná účinnost eliminace roztočovým alergenům v kontrole atopické dermatitidy u dětí nebyla metaanalýzami prokázána, v lékařské praxi je celkem logicky běžně doporučována, a to v rámci preventivních i léčebných opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že roztoči mohou být pouze jedním z provokačních faktorů a v rozvoji atopických procesů se uplatňuje i řada jiných alergenů, není dodržování hygienických zásad jistě zcela bez významu. Režimová opatření vedoucí k eliminaci alergenů jsou základem léčby všech onemocnění na alergickém podkladě. 

Mezi běžná režimová opatření v eliminaci roztočových alergenů patří zejména:

• Častá výměna ložního povlečení (1× za 2 týdny prát povlečení, 1× měsíčně luxovat matraci, 1× za 2 měsíce prát polštáře a pokrývky při teplotě alespoň 60°), alternativně lze používat speciální nepropustné povlaky a pokrývky, které zabrání průchodu roztočových alergenů.
• Časté luxování, používání vysavačů s tzv. HEPA filtrem.
• Výměna podlahových krytin (náhrada koberců za hladké podlahové krytiny).
• Stírání podlah a nábytku navlhko.
• Omezení čalouněného nábytku, dek, přehozů apod. 
• Ošetření koberců a čalounění speciálními spreji proti roztočům, případně aplikace rostlinného přípravku s látkami podobnými feromonům roztočů (ExAller) na bavlněné textilie, které lze po jejich shromáždění na jedno místo vyprat a takto se jich snadno a rychle zbavit.
• Odstranění záclon nebo jejich časté praní.
• Používání vzduchových filtrů a ionizátorů.
• Snížení relativní vlhkosti vzduchu pod 50 %, časté větrání.
• Odstranění nebo časté praní měkkých hraček při vyšších teplotách (nad 60°), eventuálně jejich občasné zmrazení.

(tich)

Zdroje:
1. Bumbacea R. S., Corcea S. L., Ali S. et al. Mite allergy and atopic dermatitis: Is there a clear link? (Review). Exp Ther Med 2020 Oct; 20 (4): 3554−3560, doi: 10.3892/etm.2020.9120.
2. Barnetson R. S., Macfarlane H. A., Benton E. C. House dust mite allergy and atopic eczema: a case report. Br J Dermatol 1987; 116 (6): 857−860, doi: 10.1111/j.1365-2133.1987.tb04905.x.
3. Nevoralová Z. Atopický ekzém − teorie i praktické rady. Pediatrie pro praxi 2015; 16 (2): 89–95.
4. Janíčková H. Alergie na roztoče a plísně. Pediatrie pro praxi 2009; 10 (3): 163–166.