Alergie na roztoče: Běžná neznamená banální

Nerozluční spolubydlící člověka

Roztoči žijí všude kolem nás – i přímo na nás. Ti, kteří se zavrtávají do lidské pokožky, nás ale nerozkýchají. Pod termínem alergie na roztoče je myšlena alergie na výkaly těch druhů, které žijí v našem domově a živí se odloupanými šupinkami naší kůže. Roztoči denně vyprodukují asi 20 peletek trusu (výkalů), jež mají velikost pylového zrnka, a dají se tedy snadno vdechnout. Na alergické reakci se může podílet i exoskelet roztočů, neboť se jedná o vzdušný alergen, který se vyskytuje uvnitř a způsobuje alergickou rinokonjunktivitidu, alergické astma a atopický ekzém.

Roztoči vyhledávají prostředí o teplotě kolem 30 °C a s cca 70% vlhkostí, proto jim vyhovují používané lůžkoviny, matrace, čalounění a koberce. Zhruba 90 % našich domácích roztočů tvoří druhy Dermatophagoides pteronyssinus, Dermatophagoides farinae a Euroglyphus maynei.

Alergie na roztoče se rozvíjí většinou už v dětství nebo dospívání a první symptomy se u člověka projeví před 20. rokem věku.

Viníci pod lupou

Alergeny, které nejčastěji způsobují problémy lidským „spolubydlícím“ roztočů, jsou:

• Der p1, alergeny roztoče Dermatophagoides pteronyssinus
• Der p2, alergeny roztoče Dermatophagoides pteronyssinus
• Der p23, alergeny roztoče Dermatophagoides pteronyssinus
• Der f1, alergeny roztoče Dermatophagoides farinae
• Der f2, alergeny roztoče Dermatophagoides farinae

Der p1 je hlavní příčinou alergie na roztoče a zodpovídá za vzestup hladiny IgE. Mezi expozicí a rozvojem alergie existuje kvantitativní vztah, proto je důležitá péče o domácnost cílená na snížení expozice. Čím menší je množství alergenu, se kterým přijdeme do styku, tím menší je šance, že se rozvine alergická reakce a alergické astma.

Spektrum přístupů pro prevenci

Možností jak předejít vzniku alergie na roztoče je mnoho a jsou různě účinné, ale poskytují dostatek manévrovacího prostoru pro použití ve specifických podmínkách.

• Zakrývání matrací a polštářů dostatečně kompaktní textilií nebo plastovou fólií. To roztočům znemožní, aby se do ní dostali a usadili se v ní.
• Praní domácího textilu v horké vodě (60 °C a více) alespoň 1× týdně. Roztoče by tato teplota měla zabít.
• Odstranění koberců a přehozů.
• Domácí čistič vzduchu s filtrem HEPA, který volatilní částice trusu roztočů zachytí a odstraní.
• Mražení plyšových hraček.
• Snížení vlhkosti v domácnosti pod 45 %.
• Časté luxování.
• Eliminace aktivit, které v domácnosti víří prach – polštářové bitvy, stěhování nábytku, vyklepávání přehozů apod.
• Průtokové větrání, jež účinně vymění vzduch v domácnosti.
• Ošetření matrace a lůžkovin rostlinným přípravkem s látkami podobnými feromonům roztočů (ExAller), respektive jejich aplikace na bavlněné textilie, které lze po jejich shromáždění na jedno místo vyprat a takto se roztočů snadno a rychle zbavit.

Existuje samozřejmě i řešení v podobě léčby symptomatické (antihistaminika, kortikoidy, dekongestiva atd.), případně imunologické (imunoterapie).

Měnit sebe, nebo domácnost?

Měnit nastavení imunitního systému není snadné, oproti tomu správný výběr nábytku je hračka. Ale i tento přístup má své nedostatky. Domácnost koncipovaná ideálně pro těžkého alergika na roztoče neexistuje, popřípadě je pravděpodobně velmi studená a nehostinná. Textil k domovu patří, je měkký, příjemný pro lidské smysly, působí útulně. Domácnost vybavená nábytkem z kůže, dřeva, skla a kovu není právě příhodná pro spokojený život, zvlášť pokud ji má alergik sdílet s někým, kdo je zdráv a režim „antiroztoč“ vnímá jen jako ústupek svému okolí. Proto je vhodné zařídit si byt podle svého a spíše se poohlédnout po řešení, které umožní pravidelně odstraňovat roztoče.

(pez)

Zdroj: Aggarwal P., Senthilkumaran S. Dust mite allergy. StatPearls Publishing, Treasure Island, 2020 Dec 8.