Venetoklax a azacitidin v 1. linii léčby AML – data z klinické praxe

Přídavek venetoklaxu k azacitidinu zlepšuje přežití pacientů

Venetoklax v kombinaci s azacitidinem (VEN + AZA) byl jako nový standard léčby u nemocných nezpůsobilých k intenzivní indukční terapii zaveden na základě výsledků klinického hodnocení VIALE-A. V dlouhodobém sledování dosáhli pacienti léčení kombinací VEN + AZA mediánu celkového přežití (OS) 14,7 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 12,1–18,7) oproti 9,6 měsíce (95% CI 7,4–12,7) na monoterapii AZA (poměr rizik [HR] 0,58; 95% CI 0,47–0,72; p < 0,001).¹

V Izraeli byla kombinace VEN s hypomethylační látkou schválena v lednu 2019 pro léčbu nově diagnostikovaných pacientů s AML, kteří nejsou kandidáty pro intenzivní chemoterapii, a je v této indikaci plně hrazena. Po zavedení této terapie byla zahájena prospektivní multicentrická observační studie REVIVE s cílem zhodnotit její účinnost v podmínkách běžné klinické praxe.²

Metodika studie

Studie se účastnilo 12 izraelských center, v nichž se v období od srpna 2019 do prosince 2022 léčilo 209 pacientů (medián věku 75 let) zahrnutých do studie. Do hodnocení mohli vstoupit všichni nově diagnostikovaní nemocní s AML léčení režimem s VEN. Jediným vylučovacím kritériem byla účast v intervenční klinické studii v období 30 dnů před zahájením léčby VEN. Zahájení terapie bylo na rozhodnutí ošetřujícího lékaře a léčba byla podávána v souladu s SPC a lokálními zvyklostmi. Ošetřující lékař mohl rozhodnout o nasazení antifungální nebo antibakteriální profylaxe a faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF).

Primárním sledovaným parametrem bylo OS, definované jako doba od zahájení terapie do úmrtí z jakékoliv příčiny. Mezi sekundární cíle patřily počet pacientů v kompletní remisi (CR; včetně CR s nekompletní obnovou kostní dřeně [CRi]), nezávislost na transfuzi, terapeutické postupy, expozice léčbě a bezpečnostní profil.

Výsledky

V rámci studie REVIVE byl terapeutický režim obsahující VEN podán 207 pacientům, z nichž 54,6 % bylo v době diagnózy starší 75 let (věkový rozptyl 43–94 let). U 53,7 % pacientů byla diagnostikována sekundární AML, z toho u 46,8 % se jednalo o AML progredující z myelodysplastického syndromu (MDS), u 28,8 % o AML související s předchozí terapií a u 24,3 % o AML progredující z myeloproliferativní neoplazie (MPN). Onemocnění s nepříznivým profilem rizika bylo přítomné u 35,3 % pacientů a komplexní karyotyp u 15,5 %.

Medián doby sledování činil 22,5 měsíce. Medián OS dosáhl 11,7 měsíce (95% CI 9,9–15,4) v rámci celé populace ve studii. Kompletní remise bylo dosaženo u 65,2 % nemocných (44,4 % CR, 20,8 % CRi). Transplantace krvetvorných buněk (HSCT) byla provedena u 21,1 % pacientů, kteří odpověděli na léčbu.

Multivariační regresní analýza ukázala signifikantní korelaci celkového přežití s ontogenezí AML (onemocnění progredující z MDS, resp. MPN oproti de novo AML: HR 1,56, resp. 1,72; p = 0,012), Charlsonovým indexem komorbidit (≥ 5 vs. 0–2: HR 2,0; p = 0,033) a rizikem dle European LeukemiaNet (vysoké vs. nízké riziko: HR 2,16; p = 0,019).

Pacienti nesplňující kritéria registrační studie

Po stratifikaci pacientů dle vstupních kritérií klinického hodnocení VIALE-A dosáhl medián OS 17,8 měsíce ve skupině, jež kritéria splňovala, a 10,7 měsíce u pacientů, kteří by se VIALE-A účastnit nemohli (z důvodů předchozí MPN, předchozí expozice hypomethylačním látkám, souběžné aktivní malignity, špatného výkonnostního stavu či komorbidit). Podíl celkových odpovědí na léčbu činil 60 % ve skupině „vyloučených“ pacientů oproti 69,2 % u těch, kteří vstupní kritéria splňovali. Rozdíl však nebyl statisticky signifikantní.

Bezpečnostní profil

Nejméně 1 nežádoucí příhoda se vyskytla u 85,5 % účastníků. Často se jednalo o gastrointestinální příhody, jako je průjem (14,5 %) a zácpa (14 %). Syndrom nádorového rozpadu (TLS) se vyskytl u 4,8 % nemocných (stupně ≥ 3 u 2,4 %). Mezi závažnými nežádoucími příhodami byly hlášeny neutropenie (15,9 %), febrilní neutropenie (20,8 %), pneumonie (7,2 %), sepse (5,8 %) a pyrexie (9,7 %).

Závěr

Velká prospektivní observační studie REVIVE potvrdila účinnost venetoklaxu v šetrnějších režimech pro léčbu nově diagnostikovaných pacientů s AML, pro něž není vhodná intenzivní chemoterapie.

(este)

Zdroje:
1. Pratz K. W., Jonas B. A., Pullarkat V. et al. Long-term follow-up of VIALE-A: Venetoclax and azacitidine in chemotherapy-ineligible untreated acute myeloid leukemia. Am J Hematol 2024; 99 (4): 615–624, doi: 10.1002/ajh.27246.
2. Wolach O., Levi I., Nachmias B. et al. Trial eligibility, treatment patterns and outcome for venetoclax-based therapy in AML: a prospective cohort study. Blood Adv 2024 Dec 5: bloodadvances.2024014014, doi: 10.1182/bloodadvances.2024014014 [Epub ahead of print].