SCOPE 2021 – stav osteoporózy a její léčby v evropských zemích

Srovnání 29 zemí Evropy

Cílem projektu SCOPE je pomoci snížit rizika osteoporózy a zajistit Evropanům dostupnost kvalitní diagnostiky a léčby tohoto onemocnění. Kroky, respektive součásti potřebné pro dosažení uvedeného cíle zahrnují vládní zdravotní politiku, dostupnost vyšetření rizika osteoporózy a dostupnost léčby.

V roce 2021 vydal SCOPE v tabulkové formě porovnání jednotlivých aspektů managementu osteoporózy na základě dat z 27 zemí EU + Švýcarska a Velké Británie. Zjišťovaná data spadala do 4 domén: výskyt osteoporózy a osteoporotických zlomenin, politický rámec, poskytování služeb a využívání služeb včetně podílu mužů a žen ve vysokém riziku, kteří nedostávají léčbu. Analyzovány byly také některé trendy vývoje. Cílem bylo upozornit na velké rozdíly a nesoulad mezi zeměmi při poskytování primární a sekundární péče týkající se osteoporotických zlomenin. Jednotlivé body z analyzovaných domén byly u každé země převedeny na skóre a označeny (jako semafor) zelenou, oranžovou nebo červenou barvou. Autoři tak shrnuli výsledky do jediné tabulky, která nabízí jedinečný pohled na stav managementu osteoporózy v Evropě. 

„Výsledková listina“

Velká heterogenita výsledků a celkově znepokojivý stav

Výsledky analýzy ukázaly výraznou heterogenitu mezi analyzovanými státy ve všech 4 doménách. Vyzdvihly fakt, že vybavení pro diagnostiku osteoporózy a její dostupnost zdaleka nejsou dostatečné. Dostupnost léků pro prevenci osteoporotických zlomenin se mezi jednotlivými zeměmi velmi liší. V některých zemích je účinná terapie pro pacienty s osteoporózou nedostupná. Léčena je méně než polovina žen ve vysokém riziku, a to i přes vysoké náklady spojené se zlomeninami a existenci cenově dostupné terapie. Ve většině z 29 zemí dostává účinnou léčbu jen malá část pacientů ve vysokém riziku, kteří již dokonce osteoporotickou zlomeninu prodělali. Mezi jednotlivými zeměmi je patrná i nepříznivá situace v Česku. 

Osteoporóza v Česku

Riziko osteoporotických zlomenin je v naší zemi vysoké a jejich výskyt bude dle odhadů stoupat. Podle diagnostických kritérií WHO bylo v roce 2019 v Česku na 572 tisíc osob s osteoporózou, 80 % tvořily ženy. Prevalence osteoporózy tedy dosáhla 5 %, což odpovídá evropskému průměru (5,6 %). Odhaduje se, že roční incidence osteoporotických zlomenin činila 22/1000 obyvatel, roční míra úmrtí spojených s osteoporotickými frakturami ve věkové skupině ≥ 50 let potom 0,159/1000 obyvatel (evropský průměr je 0,116/1000 obyvatel). Celoživotní pravděpodobnost fraktury krčku femuru v této věkové skupině Čechů je 6,9 % pro muže a 14,8 % pro ženy.

Přímé náklady spojené s léčbou osteoporotických fraktur tvořily 2,7 % celkových nákladů na zdravotní péči, což je mírně podprůměrné ve srovnání s ostatními zeměmi (celoevropský průměr 3,5 %). Management osteoporózy přitom nepatří mezi priority státní zdravotní politiky. Dostupnost diagnostiky je spíše špatná, k dispozici bylo cca 8 kostních denzitometrů s technologií duální rentgenové absorpciometrie (DXA) na 1 milion obyvatel, což nás staví na 21. místo v rámci analyzovaných zemí.

Pro stanovení rizika zlomenin se používají různé skórovací systémy, nejčastěji FRAX (Fracture Risk Assessment Tool). Tento nástroj je dostupný i v Česku, byl však použit pouze u 344 případů/1 milion obyvatel; využívání skóre FRAX tak bylo hodnoceno jako nedostatečné. Kvalita odborných doporučení byla vyhodnocena jako nízká, navíc se nepoužívají indikátory kvality péče. Jedinou „dobrou známku“ má Česko za vzdělávání odborníků.

Podíl žen ve vysokém riziku osteoporotických zlomenin, které zůstávají bez léčby, tzv. treatment gap, je v naší zemi vysoký a dosahuje 79 % (24. místo v rámci analyzovaných zemí). Tento údaj se ve srovnání s daty z roku 2010 významně nezměnil.

Celkově jsme se umístili na 6. místě v žebříčku zemí s největší zátěží způsobenou osteoporózou a na 26. místě v kombinovaném ukazateli kvality zdravotní péče (v rámci domén politický rámec a poskytování a využívání služeb). Česko se tak spolu s Belgií, Kyprem, Řeckem, Lotyšskem, Lucemburskem a Maltou řadí mezi země s velkou zátěží a nízkou kvalitou péče.

Výzva k akci

Tabulka vytvořená IOF umožňuje zdravotníkům i tvůrcům zdravotní politiky posoudit postoj jejich země k managementu osteoporózy v rámci Evropy a najít parametry, které je možné vylepšit. Patrné jsou i trendy vývoje. Je zřejmé, že je třeba podniknout rázné kroky. IOF vyzývá k celoevropské strategii, která v souladu s národními strategiemi povede ke koordinované péči v oblasti osteoporózy a snížení incidence invalidizujících osteoporotických zlomenin a jejich dopadu na životy jednotlivců i zdravotní systémy evropských zemí.

Situace v Česku se však od publikace citované analýzy přeci jen zlepšila. V květnu 2023 byl zahájen populační program časného záchytu osteoporózy. Ten zahrnuje pravidelná vyšetření kostní denzitometrií u žen ve věku od 60 let (a mladších žen v menopauze, pokud jsou přítomné rizikové faktory na základě skóre FRAX). U mužů je v rámci preventivních prohlídek indikované vyšetření DXA při přítomnosti rizikových faktorů od 65 let, rutinně od 70 let. Kostní denzitometrii indikuje praktický lékař či gynekolog v rámci preventivní prohlídky.

(zza)

Zdroje:
1. Kanis J. A., Norton N., Harvey N. C. et al. SCOPE 2021: a new scorecard for osteoporosis in Europe. Arch Osteoporos 2021; 16 (1): 82, doi: 10.1007/s11657-020-00871-9. Dostupné na: www.osteoporosis.foundation/scope-2021
2. Pikner R., Rosa J., Kasalický P. Epidemiology nad economic burden of osteoporosis in the Czech Republic. Arch Osteoporos 2022; 17: 23, doi: 10.1007/s11657-021-00969-8.
3. Metodika realizace populačního programu časného záchytu osteoporózy v ČR, verze II. Společnost pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP, Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení soukromých gynekologů ČR, VZP ČR, 17. 5. 2023. Dostupné na: https://media.vzpstatic.cz/media/Default/dokumenty/mso/metodika-screening-osteoporoza-ii-17-5-2023.pdf