Ženy, které změnily medicínu: zásadní objevy i bez Nobelových cen

   

Virginia Apgarová (7. června 1909 – 7. srpna 1974)

Skóre Apgarové dodnes slouží k rychlému posouzení klinického stavu novorozenců v prvních minutách života a testování, zda nevyžadují naléhavou lékařskou pomoc. Tento test, jejž americká anestezioložka Virginia Apgarová představila v roce 1953, stále výrazně snižuje úmrtnost kojenců na celém světě.

   

Patricia Goldmanová-Rakicová (22. dubna 1937 – 31. července 2003)

Neurovědkyně, která svým výzkumem významně přispěla k pochopení demence, Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Její studie vlivu dopaminu na mozek (1970) tvoří základ pro chápaní podstaty schizofrenie a ADHD. Zkoumala paměťové buňky v prefrontální kůře a jako první plně zmapovala frontální lalok mozku.

   

Harriette Chicková (6. ledna 1875 – 9. července 1977)

Mikrobioložka a odbornice na výživu, která dokázala, že sluneční světlo je důležité pro syntézu vitaminu D v kůži.

   

Jane Cooková Wrightová (30. listopadu 1919 – 19. února 2013)

Vědkyně s fundamentálním významem na poli chemoterapie v onkologii. V roce 1964 při práci v týmu Lékařské fakulty Newyorské univerzity vyvinula nechirurgickou metodu využívající katetrový systém pro chemoterapii jako způsob, jak dopravit silné dávky protinádorových léků do dříve těžko dostupných míst. Byla též průkopnicí ve využívání methotrexátu k léčbě karcinomu prsu a kůže.

   

Audrey Elizabeth Evansová (6. března 1925 – 29. září 2022)

„Matka neuroblastomu“ vytvořila klasifikaci stadií neuroblastomu (1971) pro identifikaci nejvhodnější léčby u pacientů, jimž již žádná terapie nepomůže. Vědkyně prosazovala, aby pacienti byli ušetřeni nežádoucích účinků chemoterapie, pokud pro ně není vhodná kvůli typu nádoru, nebo jeho stadiu.

   

Elisabeth Küblerová-Rossová (8. července 1926 – 24. srpna 2004)

Průkopnice hospicové péče, která způsobila revoluci v přístupu k nevyléčitelně nemocným. Ve svém díle „O smrti a umírání“ (1969) popsala 5 stadií, kterými procházejí nemocní v terminální fázi choroby: popření, vztek, smlouvání, deprese a přijetí. Otevřela témata smrti a péče o umírající, která byla do té doby tabuizována.   

   

Virginia Man-Yee Lee (1945)

Američanka čínského původu studovala na University College London, Imperial College London, Kalifornské univerzitě a Pensylvánské univerzitě. Věnuje se biochemii a neurovědám, zaměřuje se na Alzheimerovu nemoc. Mimo jiné objevila protein TDP-43. Za svůj přínos k objevům důležitých mechanismů neurodegenerativních chorob dostala řadu ocenění.

   

Cynthia Kenyonová (21. února 1954)

Molekulární bioložka a biogerontoložka se specializuje na genetický výzkum stárnutí a prodlužování života. Její výzkum zcela změnil chápání stárnutí. Osvětlila roli genetiky u onemocnění souvisejících s věkem, jako jsou karcinomy a srdeční selhání.

   

Alice Zhang (?)

Američanka čínského původu. Zkoumala lidské genetické algoritmy při hledání nových léků. Zabývá se využíváním umělé inteligence a genové analýzy lidské tkáně získané od pacientů. Angažuje se ve využívání biotechnologií v neurovědách a preklinickém vývoji prvního léku, který by měl pomoci pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

   

(esr)

Zdroje:
1. Hogg P. The 10 most influential women in the history of medicine. Proclinical, 2020. Dostupné na: www.proclinical.com/blogs/2020-3/10-most-influential-women-in-history-of-science-and-medicine
2. Women trailblazers in science. STEM Women, 2017. Dostupné na: www.stemwomen.net/2017/12/03/women-trailblazers-in-science/
3. Burke H. Top 10 women in life sciences today. Proclinical, 2024. Dostupné na: www.proclinical.com/blogs/2024-3/top-10-women-in-life-sciences-today