Virtuální realita v psychologii. Technologie brněnských vědců zefektivní terapii fobií

Ověřené postupy doplní moderní technologie

Léčbou specifických úzkostných poruch se zabývá kognitivně behaviorální terapie, která využívá různé metody, jak se s fobií vypořádat. Jednou z nejvíce používaných a účinných je takzvaná odstupňovaná expoziční terapie. Pacient je při ní postupně vystavován situacím nebo objektům, vůči kterým pociťuje strach, a postupně se tak tyto situace učí zvládat.

Brněnští výzkumníci se rozhodli dosud používané postupy inovovat a doplnit je o nejmodernější poznatky ze světa psychologie i technologií. Tým pod vedením Vojtěcha Juříka z Psychologického ústavu Filozofické fakulty MU společně s Oto Janouškem a Vratislavem Čmielem z Ústavu biomedicínského inženýrství Elektrotechnické fakulty VUT proto vyvíjí platformu, která pracuje na principu propojení virtuální reality, expoziční terapie a monitoringu biosignálu.

Koncept celé platformy je vyvíjen tak, aby ji bylo možné používat přímo v pracovně psychoterapeuta. V praxi si tak pacient v průběhu běžné návštěvy psychologa nasadí headset pro virtuální či smíšenou realitu a hrudní pás pro sledování srdeční frekvence. Skrz headset jsou pacientovi promítány situace nebo objekty, které u něj spouštějí intenzivní pocity strachu. Intenzitu expozice přitom může terapeut díky snímači srdeční frekvence okamžitě regulovat.

Okamžitá zpětná vazba

Spojení virtuální a smíšené reality s měřením biosignálu představuje efektivní terapeutický nástroj, který dá psychoterapeutovi přesnou informaci o tom, jak intenzivní expozici v daném okamžiku zvolit a pacientovi tak umožnit bezpečný kontakt s různými fobickými stimuly v kontrolovaném prostředí.

To je podle Juříka jednou z hlavních výhod vyvíjené technologie. Současná expoziční terapie totiž takovýto kontrolní mechanismus většinou postrádá a nemá ani pevně dané postupy. Její průběh tak zatím závisí hlavně na iniciativě samotného psychologa a jeho domluvě s pacientem. Například při terapii arachnofobie si pacient pavouka nejdříve pouze představuje a postupně přechází třeba k obrázkům a fotografiím. Vrcholem pak může být setkání s opravdovým živočichem, kterého si psychoterapeut předem vypůjčí třeba od chovatele.

Kromě vyšší kontroly a předcházení riziku nadměrné expozice a propuknutí fobických stavů pacienta tak nová platforma psychoterapeutům ušetří čas i finanční náklady při plánování a administrativě současných postupů.

Důraz na uživatelskou přívětivost

Z hlediska technického řešení se vědci snaží jít cestou co nejvyšší uživatelské přívětivosti jak pro pacienta, tak pro samotného psychologa. Platforma proto bude bezdrátová a nebude vyžadovat žádnou složitou instalaci. Technologii BraveMind tak budou psychologové moci používat nejen ve své psychoterapeutické praxi, ale například také v nemocnicích nebo školách.

V současné době výzkumníci pracují na doladění hardwarové i softwarové části projektu, tvorbě cloudového řešení pro sběr anonymních dat a postupném testování produktu v praxi. První funkční prototyp by tak měl vzniknout začátkem příštího roku. Následně chtějí vědci zařízení bezplatně poskytnout několika psychoterapeutům a nemocnicím, a detailně tak ověřit jeho funkčnost v praxi. Až poté se BraveMind dostane i do komerčního provozu.

Novou technologii chtějí vědci v budoucnu rozšířit i do dalších oblastí psychologie. Nástroj podle nich může najít využití třeba v diagnostice nebo v oblasti zaměřené na autonomní režimy terapie.

(jko)

Zdroj: Pavouci, tma a stísněné prostory. Odborník z filozofické fakulty zmírňuje fobie pomocí virtuální reality. Masarykova univerzita, Brno, 1. 8. 2024. Dostupné na: www.muni.cz/pro-media/tiskove-zpravy/pavouci-tma-a-stisnene-prostory-odbornik-z-filozoficke-fakulty-zmirnuje-fobie-pomoci-virtualni-reality