Obezita zvyšuje riziko metastáz u karcinomu pankreatu
Obezita výrazně zvyšuje riziko metastáz a stejně tak i riziko rekurence nádorových onemocnění a úmrtnost. V březnu 2009 byla na toto téma publikována studie u pacientů s karcinomem pankreatu.
Ve skupině 285 pacientů, kteří podstoupili chirurgický výkon, byla zastoupena i menší podskupina obézních pacientů s body mass indexem (BMI) nad 35. U nich pak bylo shledáno až 12x vyšší riziko metastáz v lymfatických uzlinách a téměř dvojnásobné riziko rekurence rakoviny a úmrtí proti ostatním pacientům.
Důležitým aspektem této studie je fakt, že solidní tumory se chovají rozdílně u obézních a neobézních pacientů. Co se však týče klinických dopadů, je stále nejasné, jak by úbytek hmotnosti či modifikace stravy mohly pomoci pacientům s diagnózou rakoviny. Pokusy o hubnutí před terapií, během ní a po ní mohou být riskantní. V současné době lékaři pracují na takzvaném prehabilitačním programu, ve kterém by pacienti pod supervizí podstoupili úpravu stravovacích návyků, fyzikální terapii a poradenství, a to ještě před chirurgickým výkonem. Lékaři doufají ve zjevné zlepšení protirakovinné terapie a lepší přežití pacientů.
U všech pacientů ze studie byl diagnostikován adenokarcinom pankreatu. Většina z nich (262 pacientů, tj. 89 %) podstoupila pankreatoduodenektomii, někteří (31 pacientů, 10 %) subtotální distální pankreatektomii a pouze 3 pacienti pak totální pankreatektomii. Pacienti byli rozděleni do pěti skupin podle BMI, ve výsledcích však nebyly zaznamenány podstatnější rozdíly s výjimkou skupiny s nejvyšším BMI, která zahrnovala 20 pacientů s BMI > 35.
U této skupinky bylo prokázáno signifikantně vyšší riziko pozitivity lymfatických uzlin – téměř všichni tito pacienti (95 %) měli pozitivní uzliny ve srovnání s 56 % z celkového počtu pacientů. Navíc bylo prokázáno téměř dvojnásobné riziko rekurence a 1,95krát vyšší riziko úmrtí než u ostatních pacientů.
Jedním z vysvětlení je vyšší hladina inzulinu a IGF (insulin-like growth factor) u obézních jedinců. Tyto působky jsou považovány za pozitivní stimulátory růstu nádorových buněk. Druhé vysvětlení pak vychází z nedávné experimentální studie, kde je vyzdvihován vliv zvýšené hladiny lipidů. Ta pak může modifikovat membrány nádorových buněk, a tím zvyšovat jejich schopnost se oddělovat a šířit.
(pes)
Zdroj: Archives of Surgery 2009;144;216–221.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Dětská onkologie OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
Mohlo by vás zajímat
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě