Nový pohled na léčbu OMA: Jak minimalizovat rizika ATB?

Etiopatogeneze a klinický obraz OMA

Akutní zánět středouší (OMA – otitis media acuta) je častým onemocněním, zejména u dětí, jakkoliv může postihnout osoby všech věkových kategorií. Tento stav je charakterizován zánětem sliznice středouší, jenž může vést k hromadění tekutiny a hnisu v této oblasti. Vyvolán může být různými faktory (včetně virových a bakteriálních infekcí nebo alergií) či podmínkami, které ovlivňují Eustachovu trubici (jako jsou nachlazení nebo sinusitida).

Mezi běžné příznaky patří bolest ucha, ztráta sluchu, horečka a v některých případech výtok z ucha. U dětí může být bolest obtížné rozpoznat, což může vést k podrážděnosti, nespavosti a snížené chuti k jídlu.

Diagnostika a možnosti léčby

Stanovení diagnózy se primárně opírá o anamnézu a aktuální klinický obraz, včetně otoskopického zhodnocení změn na bubínku, jako jsou zčervenání, otok či perforace.

Hlavní léčebné přístupy spočívají ve snaze o potlačení klinické symptomatologie. Zahrnují využití lokálně aplikovaných analgetik (lze kombinovat se systémovou aplikací s aditivním antipyretickým účinkem), lokálních anestetik (např. lidokainu) či látek potlačujících zánět (nesteroidních antiflogistik, eventuálně kortikosteroidů).

Je-li zánět vyvolán bakteriemi, jsou indikovaná antibiotika (ATB). Platí však, že tato léčba by měla být zahájena, pouze je-li to nezbytné, neboť většina akutních otitid je virové etiologie, a ATB zde tedy nemohou být jakýmkoliv přínosem, ba naopak – mohou negativně ovlivnit přítomnou mikrobiotu se všemi relevantními konsekvencemi.

U pacientů s přidruženými alergiemi nebo rýmou mohou být užitečná též dekongestiva a antihistaminika, která pomáhají se zprůchodněním Eustachovy trubice a usnadněním odtoku nahromaděné tekutiny. Těžké a komplikované případy mohou vyžadovat chirurgickou intervenci.

Potřeba restituce střevní mikroflóry při rozvoji dysbiózy

V případě, že jsou nemocnému nasazena antibiotika, zejména širokospektrá, bohužel nelze vyloučit narušení složení mikrobioty, a to nikoliv pouze v zevním zvukovodu, ale rovněž v jiných oblastech – nejlépe prozkoumán je vztah ke střevní mikrobiotě. Ta přirozeně zastává řadu významných úloh ve vztahu k fyziologii, a tedy i našemu zdraví. Typickým projevem bývá gastrointestinální dyskomfort, jakkoliv mohou být dílčí symptomy zcela nespecifické; obecně se nicméně rozvíjí dysbióza. Ne každý pacient trpí při užívání ATB průjmem, ovšem všichni mají dysbiózu.

K restituci střevní mikroflóry jsou dnes bohatě doporučována i využívána probiotika. Probiotika jsou chápána jako živé mikrobiální doplňky stravy nebo léčivé přípravky, které příznivě ovlivňují střevní bakteriální rovnováhu, a mohou tak mít pozitivní účinky na lidské zdraví.

Požadované vlastnosti probiotik

Jelikož je pro rozvinutí klinického účinku nutné, aby se probiotika, tj. bakteriální kultura, dostala do střeva skrze nízké žaludeční pH co možná nejméně poškozena, je nutné zajistit jejich acidorezistenci. Vedle ní se však předpokládá též rezistence k enzymům přítomným v našem zažívacím systému nebo růst za anaerobních podmínek. Připojíme-li ještě požadavek na jejich netoxičnost, počet potenciálně využitelných bakterií se v tomto smyslu výrazně omezí. K nejčastěji využívaným probiotickým bakteriím dnes patří rody Lactobacillus a Bifidobacterium, setkáváme se však i s nepatogenní Escherichia coli Nissle, nepatogenní kvasinkou Saccharomyces boulardii aj.

K nejdůležitějším vlastnostem probiotik, pro něž jsou využívána, patří jejich schopnost zabraňovat růstu řady patogenů a povzbuzení nespecifické imunity. Navíc je zmiňována i jejich schopnost ovlivňovat plazmatickou hladinu cholesterolu, usnadnit trávení laktózy atd.

Probiotika jsou nicméně rovněž mikroorganismy, a proto i ona mohou být negativně ovlivněna samotným antibiotikem. Znamená to nutnost podávat pouze taková probiotika, jež budou splňovat výše popsané požadavky a současně budou odolná vůči podávaným ATB. Přirozeně rezistentní jsou kvasinky, přičemž bohaté klinické zkušenosti v dané indikaci máme se Saccharomyces boulardii.

Závěr

Akutní zánět středouší je závažné, avšak většinou dobře léčitelné onemocnění. Klíčové jsou včasné rozpoznání příznaků a adekvátní terapie, která může předejít komplikacím a zajistit rychlý návrat k normálnímu životu. Léčba by měla spočívat především v opatřeních tlumících symptomy a s ohledem na výše zmíněné by každý lékař měl velmi pečlivě zvažovat nasazení antibiotické léčby, včetně možností minimalizace jejích negativních dopadů.

doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., MBA
Ústav farmakologie 3. LF UK v Praze