MUDr. Simona Papežová: Potřebujeme část kompetencí psychiatrů převést na další odbornosti

Co jsou nyní hlavní priority vaší odborné společnosti?

Prioritou je zajistit dostupnost psychiatrické péče narůstajícímu počtu pacientů s psychickými poruchami. Dosavadní systém nebyl připraven na takový objem péče, jaký bychom měli poskytovat. Pomoci by měla pokračující reforma psychiatrické péče. Ta se zprvu zaměřovala na pacienty s nejzávažnějšími poruchami – s těžkým průběhem psychotických onemocnění, těžkou depresí, eventuálně hraniční poruchou osobnosti. Pro tyto pacienty je třeba, aby fungoval systém zdravotně-sociální péče, neboť často ze systému vypadávali – buď proto, že o pomoc nežádali, nebo byli dlouhodobě hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích. Základním pilířem systémové změny psychiatrické péče je koordinovaná péče zahrnující funkční síť ambulancí, akutních psychiatrických oddělení, center duševního zdraví a lůžkových oddělení s tím, že naší snahou je zkracovat délku hospitalizace na lůžkách následné péče v návaznosti na rozvoj služeb ve vlastním sociálním prostředí.

Vzhledem k tomu, že aktuálně přibývá pacientů s úzkostmi a depresemi, je potřeba posílit ambulantní sektor. Díky jednáním se zdravotními pojišťovnami je nyní snazší získat smlouvu v regionech, kde nebyla péče dostupná. Segment psychiatrické péče je bez regulací, takže lze léčit podle potřeb pacienta s využitím nejnovějších poznatků v terapii duševních onemocnění. Vznikají také ambulance s rozšířenou péčí. To znamená zařízení, v nichž vedle psychiatra působí také psycholog, psychiatrická sestra a eventuálně další odbornosti. Ukazuje se totiž, že není možné zajistit takový počet psychiatrů, který by kopíroval nárůst počtu pacientů. Naší snahou je tedy převést část kompetencí na další odborníky. Současně úzce spolupracující zdravotnický tým poskytne péči i pacientům s komplikovanějším průběhem onemocnění s náročnější terapií, zahrnující například dlouhodobě působící antipsychotika nebo esketamin při léčbě depresí.

Pracujeme také na konceptu meziresortní akutní a krizové péče. Na základě zjevné potřeby krizové péče v době koronavirové pandemie byla definována síť krizové péče u urgentních příjmů. Rozvíjet by se dále měla celorepubliková síť komunitních krizových center a nové typy otevřených stacionářů, jež pomáhají předcházet hospitalizaci.

Rozšiřují se pravomoci praktických lékařů, co se týká psychiatrické preskripce?

Ano a Psychiatrická společnost ČLS JEP to podporuje. Praktický lékař dnes například může léčit pacienty s demencí, protože byla zrušena preskripční omezení. To je dobře, neboť řada pacientů s kognitivními poruchami k nám přicházela pozdě. Rovněž byla uvolněna preskripce pro většinu léků ze skupiny antidepresiv. Naší snahou je, aby od nás praktici převzali do péče část pacientů s depresemi a úzkostmi. Intenzivně se věnujeme jejich edukaci a jsme rádi, že je o toto vzdělávání velký zájem. Pacient dobře zaléčený antidepresivy u praktického lékaře tak ani nemusí doputovat k psychiatrovi.

Jak se vyvíjí situace v oblasti farmakoterapie? Hovoří se například o rychle působících antidepresivech...

Z této skupiny bych zmínila právě esketamin, určený pro pacienty s farmakorezistentní depresí, který je však zatím vázán na schválení zdravotní pojišťovnou v návaznosti na paragraf 16. Aktuálně se jedná o možnosti jeho úhrady. Na trhu se objevilo několik nových antipsychotik, jež jsou stejně účinná jako předchozí generace, ale mají méně nežádoucích účinků. Jde například o kariprazin, brexpiprazol či lurasidon.

Zmínila bych i rozvoj nefarmakologických metod. V řadě zařízení se již využívá transkraniální magnetická stimulace, kterou po iniciálním zahájení za hospitalizace lze aplikovat na některých pracovištích i ambulantně.

Daří se řešit déletrvající nedostatek dětských psychiatrů?

Dětská psychiatrie se bohužel stále potýká s nedostatkem lékařů. Navíc přibývá dětí a zejména adolescentů s duševními poruchami. Pandemie COVID-19 tento problém ještě prohloubila. Částečně pomohlo, že se dětská psychiatrie stala základním atestačním oborem. Aktuálně vzniká koncepce oboru, přičemž systém pedopsychiatrické péče bude zčásti kopírovat systém pro dospělou populaci pacientů. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví i lékařskými fakultami se snažíme motivovat studenty medicíny, aby si tento obor zvolili. Raketový nárůst počtu dětských psychiatrů však očekávat nelze.

Před lety vznikl projekt ITAREPS pro zkvalitňování péče o pacienty s psychózami. Vstupují dnes do psychiatrické péče další komunikační a informační technologie?

ITAREPS stále pokračuje a úspěšně pomáhá včasné detekci relapsu nemoci u některých pacientů. Pro dětskou psychiatrii byl schválen výkon v oblasti telemedicíny pro distanční kontrolu, rozšiřují se také moderní vzdělávací moduly.

Umělá inteligence jistě zasáhne i náš obor, ale myslím, že méně než jiné specializace. Osobní kontakt v psychiatrické a psychoterapeutické péči je nezastupitelný a těžko jej nahradí virtuální přístupy. I když nutno uvést, že distanční konzultace v době covidové pandemie byly důležité a zabránily tomu, aby část pacientů skončila na lůžkových odděleních. Pokud pacienta znáte, je možné mu eventuálně poskytnout tento typ konzultace, ale v psychiatrické péči jsou důležité i neverbální komunikace a další faktory, což virtuální přenos neumožňuje.

Mimochodem, na internetu lze nalézt řadu nabídek on-line psychoterapie...

Pokud jde o psychoterapii, letitým problémem je jednak její malá dostupnost a dále to, že ji mnohdy nabízejí i jedinci, kteří nemají adekvátní vzdělání a certifikaci. Poskytovat ji dle zákona může psycholog nebo lékař s psychoterapeutickým vzděláním. Pro pacienty je však obtížné se v tom vyznat. V brzké době proto vznikne živnost pro nezdravotnické terapie a bude jasně definováno, kdo a s jakým vzděláním může poskytovat jaký druh psychoterapie.

Co byste uvítali od médií?

Stále je třeba pokračovat v destigmatizaci oboru a nestigmatizovat jej nevhodnými mediálními formulacemi. Uvítali bychom, kdyby se média co nejvíce držela objektivních informací a pomohla nám zlepšovat edukaci veřejnosti. S tím souvisí i šíření pozitivního povědomí o psychiatrické péči, probíhajících systémových změnách a moderní léčbě psychofarmaky včetně nezbytného rozlišování mezi psychiatrickou medikací a návykovými látkami.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz