Doc. Jiří Hrdý: Aktivně zkoumáme roli dysbiózy coby spouštěče různých onemocnění

Co důležitého se nyní děje ve vašem oboru?

Poznatky o roli mikrobioty/mikrobiomu ve zdraví a nemoci jsou diskutovány na mnoha setkáních odborníků s odlišnou specializací, neboť se ukazuje, že dysbióza neboli změna ve složení či funkci mikrobioty je přítomná u širokého spektra onemocnění. Není tedy překvapivé, že naše společnost je multidisciplinární. Role mikrobioty se nejprve prokázala u chorob metabolických a zánětlivých, například autoimunitních. Nyní se ukazuje, že mikrobiota/mikrobiom může ovlivnit i úspěšnost protinádorové terapie. A teprve v posledních letech se poukazuje též na význam mikrobioty v interakci s mozkem, kde nacházíme souvislost s chorobami neurologickými a duševními. Velký zájem vzbuzuje i prokázaný vliv na léčbu nádorových onemocnění.

Nicméně je třeba zdůraznit, že výzkum mikrobiomu je stále v rané fázi a mnoho z těchto souvislostí vyžaduje další studie a potvrzení. Není zcela přesně objasněno, co je příčina a co důsledek. Můžeme tedy říci, že problematika mikrobiomu je velmi aktuální a její studium je v centru zájmu biomedicínského výzkumu, ale současné poznatky zatím není možné uplatnit v rutinní klinické praxi.

Aktuálně probíhají experimenty právě s cílem převedení poznatků do klinické praxe. Velmi slibné výsledky máme z experimentálních zvířecích modelů, kde se podařilo indukovat onemocnění u experimentálních zvířat po přenosu mikrobioty od pacientů trpících daným onemocněním. Zároveň přenos mikrobioty od zdravých jedinců byl schopen alespoň zmírnit klinickou závažnost onemocnění. Rovněž probíhají klinické studie ověřující terapeutický potenciál „výměny“ dysbiotické mikrobioty za zdravou.

Jaké dopady těchto poznatků lze tedy očekávat v praxi?

V různých oblastech biomedicínského výzkumu se aktivně zkoumá možná role změn ve složení či funkci mikrobioty – tedy dysbióza jako možný spouštěč daného onemocnění. Ačkoliv pozorujeme odlišné složení mikrobioty u zdravých jedinců a pacientů s daným onemocněním, ne vždy je pozorovaná změna mikrobioty u pacientů příčinou rozvoje choroby. K lepšímu pochopení mechanismů, jakým by mikrobiota mohla přispívat k rozvoji onemocnění, nám slouží experimentální zvířecí modely, které nám umožňují přenosy mikrobioty od pacientů s daným onemocněním, abychom ověřili, že samotná dysbiotická mikrobiota stačí k rozvoji onemocnění.

Pokroky v poznání mikrobioty jsou sice obrovské, ale stále ještě nejsme ve fázi, kdy bychom mohli naše poznatky jednoduše aplikovat do běžné praxe. Cílem je specifické ovlivnění mikrobioty, nicméně komplikací je individuální variabilita mikrobioty každého z nás. Kromě preparátů založených na probiotikách či přenosu stolice (fekální mikrobiální transplantaci) probíhají experimenty s přípravou přesně definovaných směsí mikrobů. Vše vyžaduje rozsáhlé, finančně nákladné klinické studie pro jednoznačné potvrzení prospěšných účinků.

Jaké má vaše odborná společnost plány pro nejbližší budoucnost?

Snažíme se informovat širokou odbornou i laickou veřejnost o aktuálním dění na poli mikrobiomového výzkumu. Organizujeme přednášková odpoledne, sympozia a setkání s veřejností, například u příležitosti oslav Světového dne mikrobiomu. Snažíme se propojovat odborníky různých specializací. Členy společnosti jsou významní lékaři i vědci působící v rámci základního výzkumu. Členská základna je tak velmi pestrá a jsme schopni obsáhnout široké pole působnosti. Určitě bychom chtěli dále rozvíjet spolupráci napříč různými obory a šířit povědomí o problematice mikrobiomu a jeho roli ve zdraví i nemoci.

Kde vidíte hlavní výzvy, s nimiž se odborníci ve vašem oboru budou setkávat?

Již nyní probíhají klinické studie, které se zaměřují na možnosti manipulace mikrobioty neboli změny dysbiotické mikrobioty, například takzvanou fekální mikrobiální transplantací od zdravých dárců. Ta se aktuálně využívá k léčbě pacientů s opakovanou infekcí Clostridioides difficile. U dalších obtíží, jakými jsou diabetes mellitus, autoimunitní choroby nebo i autismus, probíhají pilotní klinické studie pro ověření, zda by tato terapie mohla mít pozitivní efekt na zdraví pacientů trpících daným onemocněním. Až se ukáže, že modulace mikrobioty může být využitelná v léčbě konkrétních nemocí, bude klíčové najít vhodné dárce „zdravé“ mikrobioty. Rovněž tak budoucnost ukáže vhodnost použití přesně definovaných směsí mikrobů pro léčbu daného onemocnění. Vše vyžaduje rozsáhlé a finančně nákladné preklinické i klinické studie pro jednoznačné potvrzení prospěšných účinků.

Co by měla o mikrobiotě komunikovat média?

Komunikace a informování veřejnosti o mikrobiotě a její roli ve zdraví a nemoci jsou klíčové. Zejména by bylo dobré se zaměřit na prevenci vzniku onemocnění či zabránění vzniku dysbiotické mikrobioty. Zde si myslím, že je důležité opakovat klíčový význam zdravého životního stylu: vyvarovat se stresu, mít dostatek pohybu a zejména vyváženou pestrou stravu, která je pro zdravou mikrobiotu důležitá. Musíme si uvědomit, že naše mikrobiota přijímá energii z potravy, kterou jíme. Určité typy mikroorganismů mají preference na složky naší potravy. Tedy skladbou jídelníčku můžeme ovlivnit svou mikrobiotu a potažmo své zdraví.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz