#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

10 pravidel pro vyšetření dentálního implantátu v běžné stomatologické praxi

20. 10. 2023

Článek britských autorů z března 2023 shrnuje postup jak v běžné stomatologické praxi vyšetřit protetickou práci na implantátu a samotný dentální implantát. Zdůrazňuje význam pravidelného vyšetřování a přináší rady co dělat při zjištěném problému.

Role ambulantního stomatologa při péči o pacienty s dentálními implantáty

Dentální implantáty jsou dnes běžnou terapeutickou modalitou ve stomatologii. Může však dojít − a dochází − k jejich selhání. Stomatolog proto potřebuje vědět jak v běžné praxi dentální implantáty vyšetřovat. Komplikace postihující dentální implantát mohou být biologické (zánět v podobě periimplantátové mukozitidy či periimplantitidy, bolest, otok či hyperplazie okolních měkkých tkání, vytvoření píštěle) nebo technické (zlomení implantátu, prasknutí korunky či jejího povrchu, uvolnění abutementu nebo šroubu, ztráta retence). Hlavní příčinou selhání implantátu je periimplantitida, která se rozvíjí z periimplantátové mukozitidy. Pro dlouhodobou stabilitu zubního implantátu je proto důležité monitorovat zdraví periimplantátových tkání a co nejdříve identifikovat a léčit případné problémy.

Periimplantátová mukozitida a periimplantitida

Periimplantátová mukozitida znamená přítomnost zánětu v okolí dentálního implantátu (zarudnutí, otok, krev do 30 s po sondáži /BOP/). Periimplantitida je kromě známek zánětu v okolí implantátu charakterizována ztrátou kosti po iniciálním zhojení a větší hloubkou sondáže v porovnání se stavem po protetické rekonstrukci. Pokud nejsou k dispozici iniciální rentgenové snímky, je definována jako radiografická ztráta kostí ≥ 3 mm v kombinaci s BOP a hloubkou sondáže ≥ 6 mm.

Známky hrozící periimplantitidy

10 kroků vyšetření dentálního implantátu v běžné praxi:

  1. Spokojenost pacienta s implantátem: Případné příznaky nebo stížnosti.
  2. Zánět okolních tkání: Známky zánětu a citlivost v oblasti alveolárního výběžku.
  3. Hygiena dutiny ústní: Špatná ústní hygiena a hromadění plaku na povrchu implantátu je ukazatelem budoucího postižení periimplantátové tkáně.
  4. Krvácení při sondáži: Jemná sondáž okolí implantátu je bezpečná a doporučená nejméně 1× ročně. Sondáž se provádí v 6 bodech nebo po celém obvodu pomocí plastové či kovové sondy.
  5. Hluboké choboty: Hloubka chobotu v okolí implantátu má být obecně < 5 mm.
  6. Okluze: Je třeba zkontrolovat okluzi vůči korunce protilehlého zubu.
  7. Pohyblivost: Každou pohyblivost implantátu je třeba rychle blíže vyšetřit, protože může dojít k jejímu rychlému zhoršení, ztrátě kosti a periimplantitidě.
  8. Kontaktní body: Netěsnost kontaktních bodů může vést k ulpívání potravy a vzniku kazu na přilehlém živém zubu, gingivitidě či periimplantitidě.
  9. Integrita a profil zubního implantátu a náhrady: Ambulantní stomatolog by měl vyšetřit také integritu implantátu a protetické práce a její profil.
  10. Radiografické vyšetření: Jako referenci je třeba použít rentgenový snímek po provedení protetické rekonstrukce. Pokud není k dispozici, měl by si zubní lékař vytvořit rentgenový snímek při prvním vyšetření pacienta s implantátem. Další rentgenové snímky nejsou nutné, pokud se neobjeví BOP nebo zvětšená hloubka chobotu.

Během prvního roku po zavedení implantátu je vhodné kontrolovat pacienta v intervalu 3–4 měsíců z důvodu časného záchytu případných komplikací. Pokud se objeví známky zánětu nebo komplikace, je třeba výsledek každé intervence kontrolovat až do vymizení zánětu, případně odeslat pacienta ke kolegovi, který implantát zavedl, nebo ke zkušenému specialistovi na dentální implantáty. Je-li implantát po dobu 1 roku stabilní, bez známek zánětu a komplikací, lze kontroly provádět v běžných intervalech podle rizikového profilu pacienta.

Závěr

Hlavní rolí stomatologa v běžné péči o pacienty s dentálním implantátem je prevence a časný záchyt potenciálních komplikací v periimplantátové oblasti včetně periimplantitidy. Toho lze dosáhnout pravidelnými kontrolami a dobrou ústní hygienou. Jakékoliv známky hrozících komplikací zjištěné během 10 popsaných kroků vyšetření zubního implantátu by měl stomatolog probrat s kolegou, který implantát zavedl, a zajistit rychlé další vyšetření a intervenci. Pokud to není možné, je třeba rychle odeslat pacienta ke zkušenému specialistovi.

(zza)

Zdroj: Barrak F., Caga D., Crean S. What every dental practitioner should know about how to examine patients with dental implants. Br Dent J 2023 Mar; 234 (5): 309−314, doi: 10.1038/s41415-023-5574-6.



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#