Šimpanzi konverzují úmyslně jako lidé. Co to znamená pro evoluci jazyka?

Není komunikace jako komunikace

Mnoho živočišných druhů komunikuje, u většiny se však podle dosavadních poznatků jedná o výměnu signálů mimo osobní interakci. Patří sem výměny hlasových projevů na dlouhé vzdálenosti i kontaktní hovory na vzdálenosti krátké. Známe třeba situace, kdy zaštěká pes a rozštěká se další nebo kdy se ozve pták a následně zavolá jiný. U těchto „hovorů“ ovšem není doložen úmysl, není prokázáno, že se nejedná jen o reflexivní reakci.

Jednou z výjimek je podle aktuálních zjištění gestická komunikace lidoopů, při níž se signály používají v osobním prostředí se záměrem vytvořit vůči členům tlupy řadu požadavků. Jak moc se ale jejich komunikace blíží lidské konverzaci? Ta při výměně komunikačních signálů (slov nebo znaků) může zahrnovat objasnění, přesvědčování i vyjednávání. Lze něco takového najít také u lidoopů?

Nejčastější jsou požadavky

Výzkumnice komunikace zvířat z britské University of St Andrews Gal Badihiová a její kolegové prostudovali stovky hodin záběrů z masivní databáze šimpanzích interakcí obnášejících gestikulace, které zaznamenávalo více výzkumníků po desetiletí práce v terénu ve východní Africe. Celkem pozorovali 8559 gest (4223 interakcí) u 252 jedinců a snažili se popsat jejich přesné pohyby, reakce jiných šimpanzů, dobu trvání gest a další detaily.

Výzkum dosud naznačuje, že když šimpanzi gestikulují, nejčastěji o něco žádají. Prosebné gesto paží může znamenat „podrbej mě“, „dej mi“ nebo „pojď se mnou“. Oslovený šimpanz většinou vyhoví, ovšem někdy, zhruba ve 14 % (592 z 4223) případů, reaguje vlastními gesty. Jeden šimpanz například požaduje péči a druhý naznačí, kde chce být upraven, v podstatě tedy řekne: „Nejdřív uprav ty mě.“

Ve velké většině případů (83 %) se jedná o výměnu dvou gest (gesto a odpověď), avšak jednou si dva šimpanzi v ugandském pralese Budongo vyměnili sedm gest za sebou. Šlo o to, že mladý samec Daudi zabil malou antilopu a mladá samice Onyofi požadovala část masa. Pokaždé, když udělala prosebné gesto, Daudi odpověděl vrhnutím se na ni, gesty pažemi a dupáním, což vědci přeložili jako „jdi pryč“.

Srovnání s lidmi

Tyto „výměny sdělení“ byly rychlé, vypadaly jako přirozený proud debaty lidské. Šimpanzí reakce na „kolegu“ zabrala v průměru jen 120 milisekund, což se vejde do rozmezí 0 až 200 milisekund typických při interakci lidské (u lidoopů bylo zjištěno maximum cca 2000 milisekund). Behaviorální reakce, jako je dávání jídla nebo zahájení drbání soukmenovce, trvala mnohem déle, zhruba 1200 milisekund.

Mezi jednotlivými šimpanzími komunitami se komunikační zvyklosti často překrývaly, nicméně vědci zjistili i odlišnosti, což se rovněž podobá kulturním specifikům u člověka. Komunita Sonso v pralese Budongo měla interakci o něco pomalejší než Kanyawara a Waibira.

I to má svou kulturní variantu u člověka. Existují lidské kultury, pro jejichž jazyk jsou typické pomalejší, nebo naopak rychlejší reakce oproti průměru. Dokonce se zdá, že šimpanzi mohou reagovat už před úplným zpracováním obdrženého signálu, jak rovněž známe u lidí.

Odlišnosti jsou zatím zřejmé v účelu komunikace. Člověk k ní má kromě nezbytných požadavků celou řadu dalších důvodů. 

Odhalení původu komunikace lidí?

Může se jednat o krok k odhalení prapůvodu lidské komunikace? Lze výsledky studie mít za náznak, že šimpanzi a lidé zdědili podobnou schopnost komunikace od společného předka? Podle autorů se jedná o jednu z možností a k přijetí podobného závěru se stavějí zdrženlivě.

Počítají i s možností, že jde jednoduše o strategii, jak koordinovat interakce ve sdíleném komunikačním prostoru. Upozorňují, že je potřeba pořádně prozkoumat jiné živočišné druhy, protože „předávání slova“ by mohlo být docela dobře přítomno u dalších vysoce společenských zvířat, například u slonů, kytovců, netopýrů, hyen či vran. Tito živočichové musejí koordinovat svoje prosociální chování, jako je péče, sdílení potravy nebo spolupráce, ale také zvládat konflikty, aby nedošlo k eskalaci do agrese.

(esr)

Zdroje:
1. Badihi G., Graham K. E., Grund C. et al. Chimpanzee gestural exchanges share temporal structure with human language. Curr Biol 2024 Jul 22; 34 (14): R673–R674, doi: 10.1016/j.cub.2024.06.009.
2. O’Grady C. Chimps take turns while chatting, just like humans. Science, 2024 Jul 22. Dostupné na: www.science.org/content/article/chimps-take-turns-while-chatting-just-humans