MUDr. Božena Jurašková: Doporučené postupy nestačí. Úkolem starších lékařů je předat zkušenosti

Stárnutí přináší různé výzvy, mimo jiné snížení kognitivních schopností. Jak zabránit tomu, aby starší lékaři poskytovali méně kvalitní péči?  

Záleží, co konkrétně ten lékař dělá. Jestliže je chirurg a klepou se mu ruce, nemůže dále operovat. Někdy jej na to upozorní až kolegové. Bohužel jsme však i svědky toho, že takový lékař jde pak třeba šéfovat Léčebně dlouhodobě nemocných a podle toho to dopadá.

Nedovedu si moc představit, že by u přednosty kliniky někdo testoval kognitivní funkce. To je velmi diskriminační a dehonestující. Nehledě na to, že dostupné testy nejsou dost kvalitní. Při současném nedostatku lékařů je však třeba myslet i na to, že by další omezení významně ohrozilo chod zdravotnictví. Hodně záleží na tom, zda je lékař inspirativní, inovativní a má co dát. Vybavuji si, jak náš bývalý přednosta profesor Zdeněk Zadák měl již ve vysokém věku na kongresu tu nejlepší přednášku.

Jakmile bychom stanovili věkovou hranici odchodu lékařů do důchodu, demotivujeme tím ty schopné, kteří mohou být vzorem. Tito lékaři se mohou stát konzultanty, mnozí z nich rádi přednášejí a publikují, těší je, když jim druzí jejich práci pochválí. Starší lékaři také rádi vyučují, na rozdíl od řady mladších kolegů, kterým se do toho nechce nebo nemají tolik zkušeností. Když se podíváme do historie, mnoho slavných malířů a umělců, například Leonardo da Vinci, vytvořilo svá vrcholná díla ve vysokém věku. V řadě kultur pak byli starší považování za nejmoudřejší.

Měly být zavedeny nějaké regulace nebo recertifikace?

Testování podle hranice věku? To si nedovedu představit. Dalo by se to i zneužívat. Ono těch regulačních mechanismů vlastně funguje několik. Jednak si mohou začít stěžovat ostatní zdravotníci nebo pacienti a jejich rodiny. I zdravotní pojišťovna zde má regulační funkci.

Můžeme to i obrátit. Mnozí mladí lékaři se dnes zdráhají pracovat. Tím bychom se měli zabývat, ne tím, že chtějí pracovat ti staří. Mladí lékaři si dnes hlídají pracovní dobu a osobní volno. Nemotivují je ani peníze. Jak tohle může dopadnout? Pořád se diskutuje o tom, zda starší lékař nemůže uškodit, ale je to podobné jako s řidičským průkazem. Schopnost řídit auto se testuje u starých, přitom většinu nehod způsobují mladí řidiči.

Velká zátěž je pak dnes kladena na vedení klinik a oddělení. Práce primáře je devastována úsilím zajistit dostatečný počet lékařů a strachem, že někdo z nich dá výpověď a on nepostaví služby. To neprospívá jeho profesnímu rozvoji ani dobré psychické pohodě, která je základem pro kvalitní tvůrčí činnost. Na druhé straně je třeba zabránit mezigeneračním bojům. Starší generace by měla té mladší pomáhat. Prokázat, že je dostatečně inovativní a má co nabídnout.

Mladí lékaři jsou často lépe obeznámeni s nejnovějšími technologiemi. Dovedou s nimi starší držet krok?

Kdo dělal s technologiemi již dříve a má zájem, ten se průběžně vzdělává a drží krok s vývojem. Buď na sobě člověk pracuje a zdokonaluje se, protože má o svou profesní oblast zájem, nebo musí danou práci opustit. U nás na klinice například již dlouhé roky pracujeme s digitalizací dokumentace. Za tu dobu pár lidí odešlo, ale byli mezi nimi i mladí lékaři. Technologiím se nikdo z nás nevyhne. Zda to zvládneme, záleží více na našem zájmu než na věku.

Velkým strašákem společnosti je nárůst demencí. Jsou lékaři více chráněni před kognitivními poruchami, třeba proto, že denně trénují mozek?

Lékařů se výskyt demence týká podobně jako zbytku populace. Příčinou kognitivních poruch však nemusí být jen demence, ale i depresivita. V praxi občas vídám, že přijde starý člověk doprovázen synem nebo dcerou, kteří jsou na tom kognitivně hůř než on. Samotné stáří nebo dlouhověkost nejsou nejdůležitějším ukazatelem. Tím jsou individuální funkční schopnosti, povaha, temperament. Někdo má zpomalené reakce už ve třiceti. A někdo náročné povolání lékaře prostě nezvládne.

Co je klíčové pro zdárné soužití mladých a starých lékařů?

Mladí lékaři by se měli poučit z našich zkušeností i omylů. Měli by pochopit, že medicína je strašně zajímavá, ale záleží i na tom, jak zajímavou si ji udělají. Je v ní mnoho příležitostí a zdaleka nejde jen o lukrativní obory. Trochu mě mrzí, že nemáme dostatek zkušených učitelů. Právě zde se otevírá prostor pro starší lékaře. Nestačí totiž mít jen doporučené postupy. Rychlost nerovná se kvalita. V medicíně se uplatňuje i zdravý selský rozum, který člověk získává s věkem. Stejně jako lidskost, od níž se medicína nemůže oprostit.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz