Jsou tyreoidální hormony a tyreotropin asociovány s kardiometabolickými riziky a inzulinovou rezistencí u eutyreoidních jedinců?
Authors:
Vojtěch Hainer 1; Hana Zamrazilová 1; Irena Aldhoon Hainerová 1,2
Authors‘ workplace:
Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity Endokrinologického ústavu, Praha
1; Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
2
Published in:
Vnitř Lék 2016; 62(Suppl 3): 63-67
Category:
Reviews
Overview
Asociace hypotyreózy i její subklinické formy s metabolickým syndromem je již dlouhodobě známa. V současnosti je více pozornosti věnováno úloze tyreoidálních hormonů a tyreotropinu (TSH) v eutyreoidním rozmezí v rozvoji kardiometabolických zdravotních rizik. Článek shrnuje data podporující souvislost nižších koncentrací volného tyroxinu (fT4) a vyšších hladin jak volného trijodtyroninu (fT3), tak TSH s tělesným tukem, metabolickým syndromem a inzulinovou rezistencí u eutyreoidních jedinců. V nedávné studii u eutyreoidních obézních adolescentů autoři článku prokázali, že inzulinemie na lačno a homeostatický model inzulinové rezistence (HOMA-IR) korelovaly pozitivně s fT3 a TSH a negativně s fT4. Rovněž poměr fT3/fT4 významně souvisel s HOMA-IR u dívek (r = 0,347; p < 0,001) i u chlapců (r = 0,267; p < 0,001). Závěrem je možno shrnout, že dosavadní studie většinou potvrdily, že tyreoidální hormony a TSH i v eutyreoidním rozmezí mohou významně ovlivňovat metabolické zdraví, zejména citlivost k inzulinu.
Klíčová slova:
eutyreoidní rozmezí – inzulinová rezistence – metabolické zdraví – metabolický syndrom – obezita – trijodtyronin – tyreotropin – tyroxin
Úvod
Hypotyreóza je spojena s hromaděním tělesného tuku a s kardiometabolickými riziky především v důsledku dyslipidemie [1]. U obézních pacientů bývají často nalézány lehce zvýšené koncentrace tyreotropinu (TSH) a volného trijodtyroninu (fT3), které jsou však spíše důsledkem, než příčinou obezity [2]. Koncentrace fT3 je významně ovlivňována energetickým příjmem a zejména příjmem sacharidů. Po redukci tělesné hmotnosti koncentrace TSH a fT3 klesají.
Subklinická hypotyreóza, charakterizovaná zvýšenou koncentrací TSH při fyziologické koncentraci volného tyroxinu (fT4) a fT3, je obvykle spojována s rozvojem metabolického syndromu (MS) [3]. Mezi základní komponenty MS se řadí větší obvod pasu, hypertenze, hypertriacylglycerolemie, snížený HDL-cholesterol a zvýšená glykemie na lačno. MS charakterizuje též inzulinorezistence, která se v epidemiologických studiích a v klinické praxi určuje podle homeostatického modelu inzulinové rezistence (HOMA-IR). Naopak metabolické zdraví je charakterizováno nepřítomností komponent MS nebo adekvátní inzulinovou senzitivitou. V Rotterdamské studii byla subklinická hypotyreóza prokázána jako nezávislý rizikový faktor aterosklerózy a infarktu myokardu u starších žen [4].
Zatímco souvislost odchylek koncentrace tyreoidálních hormonů a TSH mimo fyziologická rozmezí se změnami tělesné hmotnosti a s rozvojem metabolických poruch je všeobecně známa [1,3,5], ovlivnění zmíněných patologických stavů těmito hormony u eutyreoidních jedinců nebylo jednoznačně zodpovězeno. Nedávno však byly nalezeny důkazy pro to, že nejenom evidentně prokázaná porucha funkce štítné žlázy, ale již vyšší koncentrace TSH a/nebo nižší koncentrace fT4 v rámci referenčního rozmezí pro normální funkci bývají spojeny s inzulinovou rezistencí a s kardiometabolickými riziky [6]. V naší nedávné studii 702 obézních eutyroidních adolescentů bylo prokázáno, že metabolické zdraví posuzované podle HOMA-IR je ovlivňováno řadou hormonů, přičemž TSH, fT3 a fT4 se uplatňovaly jako prediktory metabolického zdraví jak u dívek, tak u chlapců [7].
Cílem našeho přehledného sdělení je shrnout dosavadní poznatky o vlivu fyziologických koncentrací tyreoidálních hormonů a TSH na tělesné složení a metabolické zdraví, resp. jednotlivé ukazatele MS, a to na základě zahraničních prací a studie souboru českých eutyreoidních obézních adolescentů.
Tyreoidální funkce a antropometrické ukazatele tělesného složení u eutyreoidních jedinců
Knudsen et al [8] a Makepeace et al [9] popsali významný inverzní vztah mezi koncentrací fT4 v séru a indexem tělesné hmotnosti (BMI) u eutyreoidních jedinců. Koncentrace fT4 u zdravých eutyreoidních osob korelovala negativně rovněž s podkožním tukem [10] a s obvodem pasu [11], zatímco koncentrace T3 a TSH korelovala s podkožním tukem pozitivně [10]. U 865 čínských eutyreoidních jedinců se vzestupem tělesného tuku stoupala koncentrace fT3 [12]. Iacobellis et al prokázal u eutyreoidních obézních žen pozitivní korelaci sérového TSH s BMI (r = 0,44; p = 0,01) a s koncentrací leptinu (r = 0,41; p = 0,01) [13]. V dánské studii bylo po dobu 11 let sledováno 1 944 jedinců s bazální koncentrací TSH v eutyreoidním rozmezí. S každou jednotkou TSH (mU/l) vzrostla tělesná hmotnost žen o 0,3 kg a mužů o 0,8 kg [14]. V souboru 3 014 britských dětí ve věku 7 let BMI pozitivně asociovalo s fT3 a negativně s fT4, a to i po adjustaci na věk, pohlaví a faktory prostředí v dětství. Nicméně geneticky podmíněné vyšší BMI bylo spojeno s vyšším fT3, a nikoliv s vyšším fT4 [15]. V americké studii NHANES (National Health and Nutrition Examination Survey) byla prokázána u dospělé populace pozitivní korelace TSH jak s BMI, tak s obvodem pasu [16].
Některé studie však nepotvrdily souvislost referenčních koncentrací tyreoidálních hormonů a TSH s BMI. Manji et al v roce 2006 neprokázal asociaci koncentrací TSH a fT4 s BMI u jedinců s normální tyreoidální funkcí [17]. Sérové koncentrace TSH a fT4 se nelišily u normostenických a obézních eutyreoidních pacientů. Rovněž nedávno publikovaná studie nezjistila u turecké populace vztah mezi koncentrací TSH a obezitou [18]. Rozsáhlá metaanalýza z roku 2011 neprokázala asociaci mezi fyziologickými hodnotami plazmatického TSH a antropometrickými ukazateli tělesného složení u 11 z 29 studií [19], což může mít řadu příčin. U některých studií nebyly zohledněny věk, pohlaví a kouření a eventuálně i (ne)přítomnost jodového deficitu jako faktory, které mohou ovlivňovat asociaci koncentrace TSH s BMI [17,19]. Nezanedbatelný byl pravděpodobně i vliv různých metod stanovení, a tím i maximálních referenčních hodnot TSH (3,5–5,5 mU/l). Některé studie se věnovaly vlivu autoimunitní tyreoiditidy na ukazatele zmnožení tělesného tuku. Ultrasonograficky měřený podkožní a preperitoneální tuk [10] ani BMI [17] nekorelovaly s přítomností protilátek proti tyreoidální peroxidáze (TPO).
Tyreoidální funkce a kardiometabolická rizika u eutyreoidních jedinců
Řada studií prokázala souvislost vyšších koncentrací fT3 a TSH a nižších koncentrací fT4 s jednotlivými komponentami MS [20–25]. Vyšší koncentrace sérového TSH v rámci referenčních hodnot korelovaly s dyslipidemií [20,23,24] a výší krevního tlaku [20,22,24,25]. Silnější asociace TSH než fT4 byla pozorována jak s dyslipidemií, tak s hypertenzí [22]. V norské studii HUNT bylo po dobu 11 let sledováno přes 14 000 eutyreoidních mužů a žen s bazálními koncentracemi TSH v rozmezí 0,45–4,5 mU/l [24]. Vyšší bazální koncentrace TSH byla po 11 letech spojena s vyšším systolickým a diastolickým tlakem u žen, vyšší hladinou non-HDL-cholesterolu a triacylglyceroly u mužů a s nižší hladinou HDL-cholesterolu u obou pohlaví. I když pacienti zůstali eutyreoidní, byly změny koncentrace TSH v průběhu sledování provázeny změnami krevního tlaku a lipidového spektra. Jestliže stoupla koncentrace TSH, došlo ke vzestupu krevního tlaku, hodnoty non-HDL-cholesterolu a triacylglycerolů. Naopak při poklesu koncentrace TSH se snížil krevní tlak a poklesly hladiny sérových lipidů [24]. V korejské studii byly s MS asociovány nižší koncentrace fT4 [26]. Roef et al analyzovala soubor 2 315 eutyroidních dospělých jedinců středního věku s normálním titrem anti-TPO protilátek. Jako významný ukazatel kardiometabolického rizika se v této studii ukázal poměr fT3/fT4, který pozitivně koreloval s obvodem pasu, triacylglyceroly, systolickým a diastolickým krevním tlakem, glykemií na lačno a s ukazateli zánětu (s C-reaktivním proteinem a interleukinem 6), přičemž negativně koreloval s HDL-cholesterolem [27]. Na druhé straně přítomnost anti-TPO protilátek neovlivnila výskyt MS u eutyreoidních postmenopauzálních žen [28].
Řada dalších studií se zabývala vztahem koncentrace tyreoidálních hormonů a TSH k inzulinové rezistenci u eutyreoidních osob [11,13,20,29–31]. Je známo, že jak hypotyreóza, tak subklinická hypotyreóza jsou spojeny s inzulinovou rezistencí v kosterním svalu a tukové tkáni v důsledku poruchy přenosu glukózy přes buněčné membrány [32]. Je pravděpodobné, že se tyto mechanizmy uplatňují i v rozvoji inzulinové rezistence při změnách koncentrace tyreoidálních hormonů u eutyreoidních jedinců. Inzulinová rezistence v prováděných epidemiologických studiích byla obvykle určována podle HOMA-IR. Roos et al potvrdila u souboru zahrnujícího přes 1 500 eutyreoidních dospělých jedinců korelaci HOMA-IR s fT4 (r = -0,133; p <0,001) a s TSH (r = 0,055; p = 0,024) [20]. Volný T4 byl významně asociován se 4 z 5 komponent MS (s výjimkou hypertenze) i po adjustaci na věk a pohlaví, resp. fT3 se dvěma a TSH pouze s jednou komponentou MS. Tehran Thyroid Study zahrnující 3 755 eutyreoidních jedinců prokázala negativní korelaci fT4 a pozitivní korelaci TSH s inzulinovou rezistencí, přičemž s rizikem MS a jeho komponentami byl asociován spíše fT4 než TSH [11]. Negativní korelaci fT4 s HOMA-IR (r = -0,295; p < 0,001) a inzulinemií na lačno (r = -0,287; p < 0,001) potvrdila italská studie u eutyreoidních obézních jedinců [29]. Ta rovněž prokázala pozitivní korelaci TSH s HOMA-IR (r = 0,148; p < 0,001) a s inzulinemií na lačno (r = 0,152; p < 0,001). Souvislost vyšších koncentrací fT3 a tyroxin vázajícího globulinu (TBG) s inzulinovou rezistencí byla prokázána u mladých eutyreoidních mužů [30]. Inzulinemie na lačno a HOMA-IR stoupaly lineárně se vzestupem koncentrací fT3 u čínské eutyreoidní populace [12]. Poměr fT3/fT4 se významně podílel na predikci HOMA-IR u běžné populace českých adolescentů [33].
Vztah tyreoidálních hormonů a TSH k inzulinové rezistenci u eutyreoidních obézních adolescentů
Problematika vztahu tyreoidálních hormonů a TSH k inzulinové rezistenci a metabolickému syndromu u obézních eutyreoidních dětí a adolescentů nebyla šířeji zkoumána. Podobně jako u dospělých byly i u obézních dětí oproti normostenikům prokázány signifikantně vyšší koncentrace TSH a fT3 a nižší koncentrace fT4 [34,35]. Velmi významné rozdíly byly zjištěny v koncentracích fT3 mezi obézními a jedinci s podváhou [35]. TSH koreloval s fT3 a s poměrem fT3/fT4, a nikoliv s fT4 [35]. Uvažuje se o tom, že sekrece TSH ovlivňuje aktivitu dejodáz a sekreci T3, a tím metabolickou rovnováhu v závislosti na výši BMI. Hladina TSH u obézních dětí pozitivně korelovala s celkovým cholesterolem, triacylglyceroly a systolickým krevním tlakem [34]. U zdravých eutyreoidních adolescentů, jejichž rodiče byli obézní nebo měli nadváhu, korelovala s HOMA-IR hladina T3 pozitivně (r = 0,293; p = 0,003), zatímco hladina fT4 negativně (r = – 0,196; p = 0,05) [31].
V naší studii jsme vyšetřili eutyreoidní obézní adolescenty: 397 dívek a 312 chlapců ve věku 13–18 let [7]. Obezita byla definována jako BMI > 97. percentil s ohledem na věk a pohlaví [36]. Mnohočetnou regresní analýzou 22 hormonů byly u obou pohlaví identifikovány následující významné hormonální prediktory metabolického zdraví (definováno dle HOMA-IR): TSH, fT4, fT3, adiponektin, ghrelin a leptin. U chlapců navíc inzulinovou senzitivitu ovlivňovaly prolaktin, glukagonu podobný peptid typu 1 (GLP1) a glukagon, zatímco u dívek to byly navíc progesteron a dehydroepiandrosteronsulfát (DHEAS). Korelace koncentrací TSH a tyreoidálních hormonů s jednotlivými komponentami MS a HOMA-IR v naší studii jsme doposud nepublikovali. Tab. znázorňuje Spearmannovy korelace koncentrací TSH, fT4 a fT3 a poměru fT3/fT4 s BMI, komponentami metabolického syndromu, C-peptidem, inzulinem a HOMA-IR. Z výsledků je zřejmé, že u obou pohlaví se prokázala významná souvislost hladin TSH a tyreoidálních hormonů s inzulinovou rezistencí posuzovanou HOMA-IR a s inzulinemií na lačno. TSH, fT3 a poměr fT3/fT4 korelovaly s HOMA-IR a inzulinemií pozitivně, zatímco fT4 negativně.
Vzhledem k tomu, že byla studována skupina obézních jedinců homogenní s ohledem na BMI, nebyly v našem souboru většinou prokázány významné asociace TSH a tyreoidálních hormonů s BMI a obvodem pasu. S triacylglyceroly korelovaly významně jak u chlapců, tak i u dívek TSH (pozitivně) a fT4 (negativně). Z tab. vyplývá, že významné korelace koncentrací TSH a tyreoidálních hormonů byly prokázány i s některými dalšími ukazateli MS, nicméně tyto souvislosti nebyly konzistentní, a to i s ohledem na pohlaví. V našem souboru je třeba vzít v úvahu různý stupeň pohlavní zralosti vyšetřovaných adolescentů a fyziologicky vyšší stupeň inzulinové rezistence v dospívání [33]. Asociaci tyreoidálních hormonů a TSH s metabolickými riziky mohou významně ovlivňovat individuální genetické, environmentální, psychobehaviorální a hormonální faktory. Naše výsledky potvrzují, že vyšší fT4 a nižší TSH a fT3, resp. nižší poměr fT3/fT4 přispívají k metabolickému zdraví, resp. lepší inzulinové senzitivitě u obézních adolescentů. Je třeba vzít v úvahu, že i když metabolicky zdravá obezita bezpochyby existuje [37], často však představuje jen přechodný stav [38].
Závěr
Problematika vztahu hladiny tyreoidálních hormonů a TSH u eutyreoidních jedinců k obezitě, metabolickému syndromu a inzulinové rezistenci se stala předmětem četných, převážně epidemiologických studií. Řada doposud publikovaných prací nehodnotila tento vztah současně u fT4, fT3 a TSH. Rozdíly ve sledovaných souborech s ohledem jak na jejich velikost, tak na věk, BMI, pohlaví a etnický původ populace mohou být příčinou některých ne zcela jednoznačných závěrů. Nicméně na základě většiny studií je zřejmé, že tyreoidální hormony a TSH ovlivňují metabolické zdraví, resp. inzulinovou senzitivitu, i když jsou jejich hladiny v referenčním rozmezí hodnot.
Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00023761 (Endokrinologický ústav, Praha).
doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
vhainer@endo.cz
Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity Endokrinologického ústavu, Praha
www.endo.cz
Doručeno do redakce 31. 8. 2016
Přijato po recenzi 6. 9. 2016
Sources
1. Zamrazil V. Hypotyreóza: průvodce ošetřujícího lékaře. Maxdorf: Praha 2007. ISBN 978–80–7345–111–0.
2. Reinehr T. Obesity and thyroid function. Mol Cell Endocrinol 2010; 316(2): 165–171. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.mce.2009.06.005>.
3. Zamrazil V. Subklinická onemocnění štítné žlázy. Vnitř Lék 2015; 61(10): 873–876.
4. Hak AE, Pols HA, Visser TJ et al. Subclinical hypothyroidism is an independent risk factor for atherosclerosis and myocardial infarction in elderly women: the Rotterdam Study. Ann Intern Med 2000; 132(4): 270–278.
5. Iwen KA, Schroder E, Brabant G. Thyroid hormones and the metabolic syndrome. Eur Thyroid J 2013; 2(2): 83–92. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1159/000351249>.
6. Van Tienhoven-Wind LJ, Dullaart RP. Low-normal thyroid function and the pathogenesis of common cardio-metabolic disorders. Eur J Clin Invest 2015; 45(5): 494–503. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/eci.12423>.
7. Aldhoon-Hainerová I, Zamrazilová H, Hill M et al. Hormones and metabolically healthy obesity. Metabolism 2016. V recenzním řízení.
8. Knudsen N, Laurberg P, Rasmussen LB et al. Small differences in thyroid function may be important for body mass index and the occurrence of obesity in the population. J Clin Endocrinol Metab 2005; 90(7): 4019–4024.
9. Makepeace AE, Bremner AP, O´ Leary P et al. Significant inverse relationship between serum free T4 concentration and body mass index in euthyroid subjects: differences between smokers and nonsmokers. Clin Endocrinol (Oxf) 2008; 69(4): 648–652. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1365–2265.2008.03239.x>.
10. Alevizaki M, Saltiki K, Voidonikola P et al. Free thyroxine is an independent predictor of subcutaneous fat in euthyroid individuals. Eur J Endocrinol 2009; 161(3): 459–465. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1530/EJE-09–0441>.
11. Mehran L, Amouzegar A, Tohidi M et al. Serum free thyroxine is associated with metabolic syndrome in euthyroid subjects. Thyroid 2014; 24(11): 1566–1574. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1089/thy.2014.0103>.
12. Ren R, Jiang X, Zhang X et al. Association between thyroid hormones and body fat in euthyroid subjects. Clin Endocrinol (Oxf) 2014; 80(4): 585–590. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/cen.12311>.
13. Iacobellis G, Ribaudo MC, Zappaterreno A et al. Relationship of thyroid function with body mass index, leptin, insulin sensitivity and adiponectin. Clin Endocrinol (Oxf) 2005; 62(4): 487–491.
14. Bjergved L, Jorgensen T, Perrild H et al. Thyroid function and body weight: A community-based longitudinal study. PLoS ONE 2014; 9(4): e93515. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0093515>.
15. Taylor PN, Richmond R, Davies N et al. Paradoxical relationship between body mass index and thyroid hormones levels: A study using Mendelian randomization. J Clin Endocrinol Metab 2016; 101(2): 730–738. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1210/jc.2015–3505>.
16. Kitahara CM, Platz EA, Landeuson PW et al. Body fatness and markers of thyroid function among U.S. men and women. PLoS ONE 2012; 7(4): e34979. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0034979>.
17. Manji N, Boelaert K, Sheppard MC et al. Lack of association between serum TSH or free T4 and body mass index in euthyroid subjects. Clin Endocrinol (Oxf) 2006; 64(2): 125–128.
18. Bakiner O, Bozkirli E, Cavlak G et al. Are plasma thyroid-stimulating hormone levels associated with degrees of obesity and metabolic syndrome in euthyroid obese patiens? A Turkish cohort study. ISRN Endocrinol 2014; 2014: 803028. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1155/2014/803028>.
19. De Moura Souza A, Sichieri R. Association between serum TSH concentration within normal range and adiposity. Eur J Endocrinol 2011; 165(1): 11–15. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1530/EJE-11–0261>.
20. Roos A, Bakker SJ, Links TP et al. Thyroid function is associated with components of the metabolic syndrome in euthyroid subjects. J Clin Endocrinol Metab 2007; 92(2): 491–496.
21. Garduno-Garcia JJ, Alvirde-Garcia U, Lopez-Carrasco G et al. TSH and free thyroxine concentrations are associated with differing metabolic markers in euthyroid subjects. Eur J Endocrinol 2010; 163(2): 273–278. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1530/EJE-10–0312>.
22. Boekholdt SM, Titan SM, Wiersinga WM et al. Initial thyroid status and cardiovascular risk factors: the EPIC-Norfolk prospective population study. Clin Endocrinol (Oxf) 2010; 72(3): 404–410. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1365–2265.2009.03640.x>.
23. Wang F, Tan Y, Wang C et al. Thyroid-stimulating hormone levels within the reference range are associated with serum lipid profiles independent of thyroid function. J Clin Endocrinol Metab 2012; 97(8): 2724–2731. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1210/jc.2012–1133>.
24. Asvold BO, Bjoro T, Vatten LJ. Associations of TSH levels within the reference range with future blood pressure and lipid concentrations: 11-year follow-up of the HUNT study. Eur J Endocrinol 2013; 169(1): 73–82. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1530/EJE-13–0087>.
25. Gumieniak O, Perlstein TS, Hopkins PN et al. Thyroid function and blood pressure homeostasis in euthyroid subjects. J Clin Endocrinol Metab 2004; 89(7): 3455–3461.
26. Kim BJ, Kim TY, Koh JM et al. Relationship between serum free T4 (FT4) levels and metabolic syndrome (MS) and its components in healthy euthyroid subjects. Clin Endocrinol (Oxf) 2009; 70(1): 152–160. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1365–2265.2008.03304.x>.
27. Roef GL, Rietzschel ER, Van Daele CM et al. Triiodothyronine and free thyroxine levels are differentially associated with metabolic profile and adiposity-related cardiovascular risk markers in euthyroid subjects. Thyroid 2014; 24(2): 223–231. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1089/thy.2013.0314>.
28. Sieminska L, Wojciechowska C, Walczak K et al. Associations between metabolic syndrome, serum thyrotropin, and thyroid antibodies status in postmenopausal women, and the role of interleukin-6. Endokrynol Pol 2015; 66(5): 394–403. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.5603/EP.2015.0049>.
29. Ambrosi B, Masserini B, Iorio L et al. Relationship of thyroid function with body mass index and insulin resistance in euthyroid obese subjects. J Endocrinol Invest 2010; 33(9): 640–643. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3275/6952>.
30. Roef G, Lapauw B, Goemaere S et al. Body composition and metabolic parameters are associated with variation in thyroid hormone levels among euthyroid young men. Eur J Endocrinol 2012; 167(5): 719–726. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1530/EJE-12–0447>.
31. Garduno-Garcia J Jr, Camarillo Romero E, Loe Ochoa A et al. Thyroid function is associated with insulin resistance markers in healthy adolescents with risk factors to develop diabetes. Diabetol Metab Syndr 2015; 7: 16. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/s13098–015–0011-x>.
32. Marton E, Hadjidakis DJ, Kollias A et al. Studies on insulin resistance in patients with clinical and subclinical hypothyroidism. Eur J Endocrinol 2009; 160(5): 785–790. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1530/EJE-08–0797>.
33. Aldhoon-Hainerová I, Zamrazilová H, Dušátková L. et al. Glucose homeostasis and insulin resistance: prevalence, gender differences and predictors in adolescents. Diabetol Metab Syndr 2014; 6(1): 100. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1758–5996–6-100>.
34. Aypak C, Turedi O, Yuce A et al. Thyroid-stimulating hormone (TSH) level in nutritionally obese children and metabolic co-morbidity. J Pediatr Endocrinol Metab 2013; 26(7–8): 703–708. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1515/jpem-2012–0384>.
35. Karavani G, Strich D, Edri S et al. Increases in thyrotropin within the near-normal range are associated with increased triiodothyronine but not increased thyroxine in the pediatric age group. J Clin Endocrinol Metab 2014; 99(8): E1471-E1475. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1210/jc.2014–1441>.
36. Kobzova J, Vignerova J, Blaha P et al. The 6th nationwide anthropological survey of children and adolescents in the Czech Republic in 2001. Cent Eur J Public Health 2004; 12(3): 126–130.
37. Hainer V, Zamrazilová H, Aldhoon-Hainerová I. Existuje metabolicky zdravá obezita? DMEV 2015; 18(3): 112–120.
38. Hainer V, Aldhoon-Hainerová I, Zamrazilová H. Je metabolicky zdravá obezita přechodným stavem? Forum Diab 2016; 5(1): 6–11.
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicineArticle was published in
Internal Medicine
2016 Issue Suppl 3
Most read in this issue
- Vrozená adrenální hyperplazie v dospělosti
- Mnohočetná endokrinní neoplazie I (Wermerův syndrom) – formy klinické manifestace: 5 kazuistik
- Vitamin D a autoimunitní tyreopatie
- Centrální poruchy funkce štítné žlázy