Zkušenosti praktických lékařů s činností lékařské posudkové služby

Overview

Článek seznamuje s nejdůležitějšími závěry projektu vědy a výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí „Zjištění motivačních faktorů odborné lékařské veřejnosti pro práci v lékařské posudkové službě“. Cílem projektu bylo zjistit názory lékařů na práci lékařské posudkové služby a motivační faktory, které by vedly k získání nových posudkových lékařů.

Autoři se soustředili na praktické lékaře, kteří jsou s posudkovými lékaři v nejčastějším profesním kontaktu. Zájem o práci v lékařské posudkové službě má jen zanedbatelná menšina z oslovených všeobecných praktických lékařů. Naopak požadují vzájemné prohloubení spolupráce s posudkovými lékaři, sdílení společné terminologie a zlepšení informovanosti o činnosti lékařské posudkové služby.

Možné zlepšení komunikace vidí praktičtí lékaři v elektronizaci předávaných dat a v častějším kontaktu s posudkovými lékaři.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba, motivace, sociální zabezpečení.

Úvod

Základním problémem lékařské posudkové služby je dlouhodobě malý zájem lékařů o práci pro sociální zabezpečení. V lednu 2011 měla lékařská posudková služba ČSSZ 372 lékařů, jejichž průměrný věk byl 59,6 let, z toho bylo téměř 50 % lékařů v důchodovém věku. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) realizovalo prostřednictvím společnosti Faktum Invenio v roce 2010 projekt „Zjištění motivačních faktorů odborné lékařské veřejnosti pro práci v lékařské posudkové službě“. Cílem projektu bylo zjistit názory lékařů z ambulantního i nemocničního sektoru na práci lékařské posudkové služby a motivační faktory, které by vedly k získání nových posudkových lékařů (1). V článku uvádíme výsledky z části dotazníkového šetření uskutečněného mezi praktickými všeobecnými lékaři.

Metodika

Šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 504 respondentů - lékařů. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru podle specializace lékaře:

• praktický lékař,
• pediatr,
• ambulantní specialista,
• lékař v nemocnici,
  a podle regionu.

Dotazování proběhlo na přelomu června a července 2010. Metoda šetření CATI – telefonní sběr dat dle předem nastavených kvót. Data byla zpracována a vyhodnocena statistickým softwarem SPSS, který je v současnosti nejpoužívanějším statistickým SW na světě (19. verze v základním modulu).

Výstupem získaných zpracovaných dat jsou grafy a tabulky třídění 1. a 2.

K standardnímu třídění 2. stupně byly použity proměnné:

• pohlaví,
• věk,
• specializace lékaře,
• délka praxe
  a region v členění na
• Prahu,
• Čechy, a 
• Moravu.

Metodika zpracování výzkumu odpovídá standardům sdružení SIMAR a ESOMAR.

V rámci hlavní studie byly vyznačeny statisticky významnější rozdíly. Tyto statisticky významné odchylky jsou na 95% hladině významnosti. V souboru respondentů bylo celkem 146 praktických všeobecných lékařů, kteří tvořili 29 % z celkového počtu dotázaných lékařů.

Výsledky

1. Vnímání lékařské posudkové služby

Praktičtí lékaři vnímají práci posudkového lékaře jako administrativně náročnou v 95 % a nezajímavou v 64 %. Na druhou stranu však 48 % z oslovených uvedlo, že tato práce není nudná a zároveň 61 % rozhodně nesouhlasilo s tvrzením, že by ji mohl vykonávat každý lékař i bez specializace z oboru posudkového lékařství.

2. Prestiž lékařů lékařské posudkové služby

Prestiž profese posudkového lékaře je vnímána oslovenými lékaři převážně jako nižší či srovnatelná s jinými lékařskými obory. Jak uvádí tabulka 1, necelá polovina praktických lékařů (42 %) vnímá prestiž profese posudkového lékaře jako srovnatelnou s jinými obory a 52 % lékařů ji považuje za nižší. (tab. 1)

3. Zkušenosti s prací posudkového lékaře a způsob kontaktu praktických a posudkových lékařů

Zkušenosti s posudkovými lékaři udávalo 82 % praktických lékařů, z toho polovina považovala svoji zkušenost za dobrou a jedna třetina za průměrnou. Četnost výskytu různých způsobů kontaktu praktických a posudkových lékařů za posledních 12 měsíců byla sledována v oblasti

• invalidních důchodů,
• příspěvku na péči a mimořádných výhod, a 
• nemocenského pojištění.

Invalidní důchody

V souvislosti s agendou přiznávání invalidních důchodů bylo v kontaktu s LPS 93 % praktických lékařů, a to nejčastěji v telefonickém kontaktu (62 %).

Způsoby kontaktu a jejich četnost uvádí tabulka 2.

Příspěvky na péči a mimořádné výhody

S posudkovými lékaři ve věci příspěvku na péči a mimořádných výhod komunikovali praktičtí lékaři v 86 %, z toho přibližně dvě třetiny lékařů prostřednictvím klasické pošty.

Způsoby kontaktu a jejich četnost uvádí tabulka 3.

Nemocenské pojištění

Praktičtí lékaři byli v kontaktu s posudkovými lékaři ohledně vyřizování agendy v rámci nemocenského pojištění v 81 %. Pokud se lékaři s posudkovým lékařem setkali osobně, pak v průměru 8 krát za uplynulých 12 měsíců.

Způsoby kontaktu a jejich četnost uvádí tabulka 4.

Praktičtí lékaři se v rámci všech sledovaných agend vyjadřovali i k možnostem zlepšení spolupráce s LPS. Nejvíce, a to v 14 %, vidí zlepšení spolupráce ve zjednodušení a odstranění zbytečné administrativy např. pomocí elektronizace a digitalizace předávaných dat a rovněž uváděli zájem o zvýšení a v některých případech dokonce zavedení osobního kontaktu s lékaři LPS.

4. Zájem praktických lékařů o práci v LPS

Jak ukazuje tabulka 5, celkem 3 % praktických lékařů připouští možnost, že by v budoucnu mohli pracovat pro LPS, tuto možnost ale nevyloučilo 22 % dotázaných. (tab. 5)

Diskuse

Tak jako jsou praktičtí lékaři základním kamenem primární zdravotní péče, respektive celého zdravotnictví ve všech zemích světa, tak jsou posudkoví lékaři základním kamenem při posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Dlouholetým největším problémem lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení je nedostatečná obsazenost lékařských míst a vysoký věk posudkových lékařů. Stejně tak jako má všeobecné praktické lékařství velmi malý podíl mladých lékařů, tak i v posudkovém lékařství pracují lékaři vyšších věkových kategorií (2). Současně jsou praktičtí lékaři ohroženi syndromem vyhoření, jak uvádí Bohumil Seifert (3). Vysokou míru ohrožení syndromem vyhoření však vykazují i posudkoví lékaři (4).

Za jedno z významných úskalí zájmu o práci v posudkové službě, jak potvrdilo provedené šetření, lze považovat stále se zvyšující administrativní zátěž, která by však mohla být snížena zavedením elektronické komunikace, digitalizací zpracovávaných agend a zlepšením technického vybavení pracovišť, což by zlepšilo i spolupráci mezi praktickými a posudkovými lékaři. Internetový přenos dat je mezi praktickými lékaři v oblibě, a to i např. při využití jako moderní formy vzdělávání ve formě e-learningových kurzů, jak uvádí Býma a kol. (5).

Mezioborovou spolupráci by dle respondentů rovněž výrazně podpořilo omezení vyžadování posudků (tzv. kontrolních lékařských prohlídek) u pacientů, u kterých je zdravotní stav konstantní a nepředpokládá se, že dojde k nějakým změnám (jedná se především o pacienty s těžkými postiženími). Vzhledem k tomu, že žadatelé o invalidní důchody jsou často také žadateli o příspěvky na péči a mimořádné výhody, musí praktický lékař vyplňovat dva formuláře v podstatě se stejnými údaji. Lékaři by přivítali, kdyby pro tento typ pacientů byl pouze jeden formulář, aby jedny a ty samé údaje nemuseli vyplňovat dvakrát. Při změně formulářů by lékaři uvítali zaslání stručného upozornění a informace o změnách.

Lékařům chybí také zpětná vazba ohledně výsledku posudkového řízení. Rovněž opakovaně v odpovědích praktických lékařů zazníval požadavek na osobní návštěvy posudkového lékaře v souvislosti s ukončováním pracovních neschopností. Tato spolupráce byla některými lékaři obzvlášť vysoce ceněna.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální reformy. Z velké většiny by měly nabýt účinnosti od 1. ledna 2012. Ministr práce a sociálních věcí vidí řešení v pěti klíčových oblastech:

1. v dávkovém systému,
2. v oblasti péče o zdravotně postižené osoby,
3. v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi,
4. v legislativě pracovněprávní, a 
5. v oblasti rodinné politiky a péče o děti.

Cílem těchto reformních kroků je zjednodušení systému, jeho zlevnění i zefektivnění, rozšíření možností kontroly, komfortnější postup pro příjemce dávek a zavedení jednotného formuláře pro po­dá­vání žádostí o dávky sociální pomoci. Bude určeno jedno výplatní místo a počet dávek agregován do větších celků. Státní výdaje se budou snižovat nikoli na úkor příjemců dávek, ale primárně snížením nákladů na administraci systému.

Cílem reformy je zefektivnění administrativní pomoci, ještě lepší zacílení dávkové pomoci a snížení počtu posudkových schémat. Musí tedy dojít ke sloučení existujících dávek do jednoho opakujícího se příspěvku (na mobilitu) a do jednoho jednorázového příspěvku (na zvláštní pomůcky) v oblasti kompenzace. Tak dojde ke zvýšení adresnosti a efektivnosti dávek (6).

Všechny tyto připravované kroky se dotknou i činnosti lékařské posudkové služby. Přispějí ke snížení administrativní zátěže posudkových lékařů, což se odrazí i v zefektivnění spolupráce s jejich nejbližšími kolegy z resortu zdravotnictví – všeobecnými praktickými lékaři.

Závěr

Lékařská posudková služba podstatným způsobem ovlivňuje výdaje resortu práce a sociálních věcí, neboť zajišťuje posuzování zdravotního stavu v případě dávek, u nichž je nárok odvozen od podmínky nepříznivého zdravotního stavu. Proběhlé reorganizace nedokázaly odstranit největší problém posudkové služby, kterým je stálý nedostatek kvalitních odborníků. Od tohoto problému se odvíjí kvalita a efektivita činnosti. Nejbližším a nejúžeji spolupracujícím kolegou je pro posudkového lékaře ošetřující lékař, a tím je nejčastěji právě všeobecný praktický lékař.

Praktičtí lékaři považují vzájemnou spolupráci s lékařskou posudkovou službou převážně za dobrou. Možné zlepšení vidí ve zmenšení administrativní zátěže cestou zvýšeného využívání elektronického předávaní dat a v častějším, a to i osobním kontaktu s posudkovými lékaři.

Zájem o práci v LPS má jen zanedbatelná menšina z oslovených všeobecných praktických lékařů. Naopak požadují vzájemné prohloubení spolupráce s posudkovými lékaři, sdílení společné terminologie a zlepšení informovanosti o činnosti lékařské posudkové služby.

MPSV plánuje změny ve struktuře dávek sociálního zabezpečení, které by měly pozitivně ovlivnit činnost lékařské posudkové služby a ve svém důsledku snížit administrativní zátěž týkající se i činnosti všeobecných praktických lékařů pro účely sociálního zabezpečení.

Zkratky

• ČSSZ = Česká správa sociálního zabezpečení
• LPS = Lékařská posudková služba
• MPSV = Ministerstvo práce a sociálních věcí
• OSSZ = Okresní správa sociálního zabezpečení
• PSSZ = Pražská správa sociálního zabezpečení

MUDr. Bc. Libuše Čeledová, PhD.
Odbor posudkové služby MPSV
Na Poříčním právu 1
128 00 Praha 2
E-mail: Libuse.Celedova@mpsv.cz