Příznaky postižení dutiny ústní u onemocnění COVID-19: vzácné symptomy s nejasnou etiologií

Orální symptomy

Mezi nejčastější symptomy onemocnění COVID-19 patří horečka, suchý kašel, dušnost, dysosmie a dysgeuzie. V průběhu pandemie se však u pacientů objevují další příznaky nesouvisející primárně s respiračním onemocněním.

Patří mezi ně i méně obvyklé příznaky postižení dutiny ústní, u nichž dosud není jasné, zda se jedná o projev přímého poškození tkání virem, systémové infekce, koinfekce, poruchy imunitního systému, nebo vedlejší příznak léčby. Pravdou je, že symptomy se často vyskytují v oblasti jazyka, sliznice patra a tváří, přičemž v těchto oblastech byl izolován receptor pro ACE2, jenž je důležitý pro vstup viru do buněk.

Pro zjištění přesné etiologie orálních symptomů onemocnění bude zapotřebí ještě dalších studií, systematické přehledy alespoň prozatím nabízejí přehled těch nejčastějších.

Poznatky ze studií

Dos Santosová et al. v systematickém přehledu hodnotili výskyt orálních symptomů u 10 228 pacientů v celkem 40 klinických studiích. Statisticky nejčastěji byly ve studiích pozorovány různé poruchy chuti, a to ve formě dysgeuzie (prevalence 38 %), hypogeuzie (35 %) a ageuzie (24 %).

Ostatní symptomy postižení dutiny ústní byly méně časté a popisované v rámci jednotlivých klinických případů. Na druhou stranu bylo jejich spektrum velmi bohaté, ať už ve smyslu lokalizace, velikosti, barvy či kvantity. Ve studiích byl popisován výskyt bílých a erytematozních plaků, nepravidelných ulcerací, malých puchýřků, petechií a deskvamativní gingivitidy. Mezi nejčastěji postižené lokality patřil jazyk, patro, rty, dáseň a sliznice tváří.

Při mírném průběhu onemocnění se orální symptomy objevovaly před rozvojem respiračních symptomů nebo v době jejich vzniku. U pacientů s těžkým průběhem s nutností hospitalizace a farmakoterapie byl rozvoj těchto příznaků pozorován v období 7–24 dnů po vzniku respiračních symptomů.

U všech pacientů došlo ke zhojení lézí za 3–21 dnů od jejich vzniku, a to díky farmakoterapii, orální hygieně nebo spontánně. U některých pacientů byly provedeny sérologické testy na přítomnost jiného virového onemocnění, avšak s negativním výsledkem. Autoři studie tak považují orální symptomy za projev sekundární manifestace nebo koinfekce u pacientů s oslabenou imunitou v rámci onemocnění COVID-19.

Iranmanesh et al. publikovali systematický přehled ve kterém zhodnotili data z 35 odborných článků (klinických studií, kazuistik a dopisů redakci). Ve studiích bylo pozorováno bohaté spektrum orálních symptomů v podobě vředů, erozí, bul, vezikul, pustul, fisur, depapilací jazyka, makul, papul, plaků, pigmentací, halitóz, bělavých okrsků, hemoragických krust, nekróz, petechií, otoků, erytémů a spontánního krvácení.

Mezi nejčastěji postižené lokality patřily jazyk (38 %), sliznice tváří (26 %) a patro (22 %). Orální léze se vyskytovaly rovnoměrně u obou pohlaví, přičemž u starších osob a pacientů s těžkým průběhem onemocnění byly pozorovány rozsáhlejší a závažnější nálezy. Symptomy se objevovaly s latencí 4 dnů až 12 týdnů od rozvoje symptomů onemocnění. U všech pacientů došlo k jejich zhojení v období 3–28 dnů od manifestace.

Závěr

Z výsledků dostupných studií vyplývá, že orální symptomy patří mezi méně časté projevy infekce COVID-19, ale jejich spektrum může být velmi bohaté. Dosud není jasné, zda se jedná o projev přímého poškození tkání virem, nebo o příznaky systémové infekce, koinfekce, případně nežádoucí účinky léčby.

(holi)

Zdroje:
1. Amorim Dos Santos J., Normando A. G. C., Carvalho da Silva R. L. Oral Manifestations in Patients with COVID-19: A Living Systematic Review. J Dent Res 2021 Feb; 100 (2): 141−154, doi: 10.1177/0022034520957289. 
2. Iranmanesh B., Khalili M., Amiri R. Oral manifestations of COVID-19 disease: a review article. Dermatol Ther 2020 Nov 25: e14578, doi: 10.1111/dth.14578 [Epub ahead of print].