PIMS-TS jako nový pediatrický syndrom související s COVID-19: diagnostika, léčba a první české zkušenosti
Nové pediatrické onemocnění – syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s COVID-19 (PIMS-TS) – bylo popsáno v průběhu roku 2020 v řadě států. Webinář pořádaný Pediatrickou klinikou 2. LF UK a FN Motol ve spolupráci s lékaři z FN Hradec Králové v lednu 2021 shrnuje dosavadní poznatky a již také českou zkušenost.
Etiopatogeneze
PIMS-TS (paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2) se projeví několik týdnů po expozici koronaviru SARS-CoV-2. Podstatou nemoci je opožděná aberantní imunitní odpověď u disponovaných dětí, která vede k rozvoji vaskulitidy a postihne zejména myokard; může však vést také k multiorgánovému selhání.
Onemocnění se projevuje většinou 2−4 týdny po infekci SARS-CoV-2, symptomatologie je různorodá. Až v 80 % případů dochází k postižení srdce, u 30−40 % pacientů je přítomná dysfunkce myokardu, u 10−20 % z nich se rozvíjí koronární aneurysma. Bývá pozorováno zvýšení troponinu, CRP, LDH ad. Mortalita byla primárně uváděna kolem 2 %.
Klinický obraz a diagnostika
Dle definice WHO je základem diagnostiky výskyt febrilií ≥ 3 dny
- plus alespoň 2 z následujících projevů: vyrážka nebo bilaterální nehnisavá konjunktivitida či slizniční projevy, hypotenze nebo šok, známky dysfunkce myokardu, perikarditidy, valvulitidy či postižení koronárních cév, koagulopatie, akutní gastrointestinální obtíže
- plus elevace zánětlivých parametrů
- plus žádná zjevná jiná infekční příčina
- plus průkaz kontaktu s COVID-19-pozitivní osobou
Ukazuje se, že jedním z nejčastějších příznaků (60−100 %) jsou gastrointestinální obtíže, což se významně liší oproti Kawasakiho nemoci, s níž jinak PIMS-TS bývá srovnáván. Naopak myalgie či otoky a lymfadenopatie se vyskytují spíše méně.
V rámci vstupního laboratorního vyšetření je mimo jiné důležité znát koagulační profil, markery kardiálního postižení, výsledky testu na COVID-19 nejen pomocí PCR, ale i sérologicky, vhodné je také vyšetřit sérologii CMV a EBV.
Terapie
Terapeutické postupy jsou prozatím spíše různorodé. Velmi často se v 1. linii podává intravenózní imunoglobulin (IVIG) v iniciální dávce 2 g/kg (max. 100 g) v průběhu 12 hodin; v případě srdečního selhání jej lze rozdělit do dvou dávek podaných v průběhu 48 hodin.
Další možností léčby jsou kortikosteroidy, doporučení jsou však velmi nejednotná. Spíše se udává jejich použití při šokovém stavu, Kawasaki-like příznacích, obrazu syndromu aktivace makrofágů (MAS), případně při selhání úvodní dávky IVIG. U těžkých forem lze kortikosteroidy podávat současně s první dávkou IVIG.
Podpůrná terapie zahrnuje i další protizánětlivá léčiva (anakinra, eventuálně tocilizumab), antiagregaci či antikoagulaci, antibiotika nebo antivirotika cíleně.
Dosavadní česká zkušenost
Vlastní zkušenost Pediatrické fakulty 2. LF UK a FN Motol v Praze dosud zahrnuje 9 pacientů ve věku 1−13 let, převážně chlapců. U všech byla přítomna teplota, většina dětí měla gastrointestinální obtíže a kožní či slizniční projevy, u všech byla přítomná různá míra konjunktivální injekce. V laboratorních vyšetřeních se povětšinou vyskytovaly hodnoty CRP > 100 mg/l, zvýšený byl i prokalcitonin, u všech dětí byl zachycen obraz lymfopenie. 8 z 9 pacientů mělo přítomné protilátky, u 4 pacientů byl pozitivní i test PCR. Hodnoty elevace troponinu nekorelovaly s mírou kardiálního postižení. U 2 pacientů byly zaznamenané významné kardiální dysfunkce.
Zkušenosti z Dětské kliniky LF UK a FN Hradec Králové jsou s 12 pacienty ve věku 1−17 let, opět většina chlapců, pozitivita COVID-19 (PCR či sérologie) byla stanovena u 75 % pacientů. U většiny byla zaznamenána konjunktivitida, exantém, v 87,5 % bolesti GIT, u třetiny zvracení, u polovina průjem. U 3 dětí byly popsány i neurologické příznaky (apatie, meningeální dráždění a v jednom případě křeče).
Závěr
PIMS-TS je nově popsaná jednotka, jejíž rozpoznání a následně i léčba zatím vychází zejména z observace. Neexistují jednoznačná doporučení. Je proto velmi důležité sbírat i nadále data týkající se této nové jednotky, ideálně v rámci národního přehledu.
(eza)
Zdroj: Etiopatogeneze, diagnostika a léčba syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covid-19 (PIMS-TS). Webinář. Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, 7. 1. 2021.Dostupné na: www.lf2.cuni.cz/fakulta/clanky/audio-a-video/syndrom-multisystemove-zanetlive-odpovedi-spojene-s-covid-19-u-deti
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Důležité odkazy
- Informace pro zdravotníky MZ ČR
- Přehled situace v ČR: COVID-19
- Doporučení Státního zdravotního ústavu ČR
- Doporučení Sdružení praktických lékařů ČR
- Informace ČLnK
- Desatero zásad při respiračních onemocněních připravené ČLnK
- Mýty a fakta o COVID-19: přehledně od WHO
- Stanoviska Odborných společností ČLS JEP
- S diagnostikou Parkinsonovy nemoci může nově pomoci AI nástroj pro hodnocení mrkacího reflexu
- Proč při poslechu některé muziky prostě musíme tančit?
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/44