Role prolaktinu u autoimunitních onemocnění
Bylo prokázáno, že prolaktin má vedle laktogenního efektu i imunomodulační roli. Se změnami jeho hladiny se mimo jiné mění i aktivita revmatických onemocnění v průběhu gravidity a laktace. Méně je ale známo, jakým způsobem prolaktin ovlivňuje aktivitu autoimunitních onemocnění, jako je systémový lupus erytematodes a revmatoidní artritida.
Bylo prokázáno, že prolaktin má vedle laktogenního efektu i imunomodulační roli. Se změnami jeho hladiny se mimo jiné mění i aktivita revmatických onemocnění v průběhu gravidity a laktace. Méně je ale známo, jakým způsobem prolaktin ovlivňuje aktivitu autoimunitních onemocnění, jako je systémový lupus erytematodes a revmatoidní artritida.
Studie prokázaly, že snížení hladiny prolaktinu u zvířecích modelů přispívá ke snížení klinické aktivity autoimunitních onemocnění. Hyperprolaktinemie je asociována s aktivní fází imunokomplexy zprostředkovaného onemocnění systémovým lupusem. Teorie, že prolaktin přispívá k aktivitě onemocnění, byla podpořena myším modelem spontánního, hormonsenzitivního lupusu.
Implantace hypofýzy u myší vyústila v hyperprolaktinemii, akcelerovanou proteinurii, vysoké hladiny cirkulujících IgG-protilátek a předčasnou smrt. Studie zkoumající u myší terapeutické možnosti, stejně tak jako zkušenosti s léčbou menšího množství pacientů, poskytly důkazy, že terapie suprimující produkci prolaktinu může být u některých autoimunitních onemocnění velmi přínosná.
Prozatím jediné dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie u lidí, které byly provedeny u pacientek se systémovým lupusem, nasvědčují pravděpodobné účinnosti léčby dopaminergními antagonisty. Výsledky malých nezaslepených studií také nabízejí příslib využití v léčbě revmatoidní artritidy, reaktivní artritidy (dříve Reiterova syndromu) a psoriázy.
K upřesnění mechanismu, kterým prolaktin na aktivitu autoimunitního onemocnění působí, k identifikaci onemocnění, u nichž hraje prolaktin významnou roli, a k ověření účinnosti snížení jeho hladiny v terapii autoimunitních onemocnění je zapotřebí dalších studií.
(hak)
Zdroje: 1.Trends in endocrinology and metabolism, 1993. Vol. 4, no. 5, pp. 147–151.
2. Acta Biomed, 2007. Vol. 78; Suppl 1: 255–261.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul