Děti a výživa

Výživě v dětském věku je nutné věnovat velkou pozornost, neboť má obrovský vliv na vývoj dítěte. V každé fázi života dítěte existují specifické výživové požadavky. Nevyvážené a nevhodné složení stravy může být příčinou vzniku tzv. civilizačních nemocí, jejichž počátky lze předpokládat již v dětství.

V batolecím období je nutné zajistit především dostatečný příjem biologicky hodnotných proteinů a minerálů. Potřeba bílkovin v dětství dosahuje 2g/kg hmotnosti. Bílkoviny by neměly převyšovat 15 % z celkového denního energetického přívodu. Pro zdravý růst a vývoj je vhodné, aby alespoň 50 % všech bílkovin v dětské stravě bylo živočišného původu.

Třetinu denní energetické dávky představují tuky. Příjem tuků v potravě by měl dosahovat 4g/kg hmotnosti a spotřeba by měla být modifikována ve prospěch nenasycených tuků. Potřeba sacharidů činí 10-12 g/kg hmotnosti a cukry tak tvoří nejpodstatnější dávku energie (55-60 %). Vhodné je potřebu pokrýt polysacharidy a spíše se vyhýbat konzumaci sacharózy.

Celkový denní příjem energie u dětí mezi 1 rokem až 4 lety by se měl pohybovat kolem 1100 kcal u chlapců a 1000 kcal u dívek. Vitaminy a minerály jsou nezbytné pro zrání i metabolismus a je třeba věnovat pozornost především příjmu vápníku, železa a hořčíku. Zvýšený přísun je třeba zajistit hlavně u dítěte nemocného, v rekonvalescenci a při zvýšené fyzické námaze.

Výkyvy nebo excesy ve výživě vedou často ke karenčním stavům (nejčastěji je to nedostatek vitaminu C, vápníku a železa), které se u dětí mohou projevit zvýšenou únavností a neprospíváním. Pro orientační vyšetření jsou spolehlivým nástrojem percentilové grafy. Pokud jsou výsledky měření váhy a výšky v souladu s obecnou růstovou křivkou, pak je obvykle výživový stav dítěte uspokojivý. Indikacemi pro podrobné hodnocení výživového stavu dětí jsou především neprospívání, anemie, zubní kazivost, výška/věk pod 5. percentilem, neadekvátní příjem potravy a obezita.

(nes)

Zdroj: Provazníková H, Schneidrová D. Manuál prevence v lékařské praxi.