Cévní ektázie žaludečního antra a syndrom solitárního rektálního vředu – dvě vzácné diagnózy jako příčina anémie u téhož pacienta: kazuistika

English version

Autoři: Lumír Kunovský ^1,2; Milan Dastych ¹; Radek Kroupa ¹; Beata Hemmelova ²; Katarina Muckova ³; Miroslava; Chovancova ³; Lenka Kucerova ¹; Jiri Dolina ¹
Působiště autorů: Department of Gastroenterology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno Bohunice, Czech Republic ¹; Department of Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno Bohunice, Czech Republic ²; Department of Pathology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno Bohunice, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2017; 63(5): 339-342
Kategorie: Kazuistiky

Souhrn

Cévní ektázie žaludečního antra (gastric antral vascular ectasia – GAVE) a syndrom solitárního rektálního vředu (solitary rectal ulcer syndrome – SRUS) jsou uváděny v literatuře jako vzácné příčiny způsobující anémii z nedostatku železa a krvácení do gastrointestinálního traktu (GIT). GAVE může způsobovat nevarikózní krvácení z horního GIT do 4 %. V případě SRUS se jedná o vzácné benigní onemocnění, které se nejčastěji projevuje krvácením z konečníku. Prezentujeme případ 75letého pacienta, který byl přijat na naši kliniku pro anémii. U stejného pacienta jsme diagnostikovali chronické krvácení z GAVE a SRUS. Oba nálezy byly ošetřeny endoskopicky: GAVE pomocí argon plazma koagulace s následnou léčbou inhibitory protonových pump a SRUS opichem adrenalinovou injekcí a naložením klipu, poté následovala lokální léčba mesalazinovými klyzmaty. Pacient byl takto úspěšně vyléčen, s výsledným stabilním hemoglobinem a bez dalších známek krvácení do GIT. Prezentujeme ojedinělý případ pacienta s chronickou anémií, jež byla způsobena koincidencí dvou vzácných onemocnění. Koincidence GAVE a SRUS nebyla zatím v literatuře publikována.

Klíčová slova:
anémie – cévní ektázie žaludečního antra – endoskopie – gastrointestinální krvácení – syndrom solitárního rektálního vředu

Zdroje

1. Patwardhan VR, Cardenas A. The management of portal hypertensive gastropathy and gastric antral vascular ectasia in cirrhosis. Aliment Pharmacol Ther 2014; 40(4): 354–362. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/apt.12824>.

2. Wells CD, Harrison ME, Gurudu SR et al. Treatment of gastric antral vascular ectasia (watermelon stomach) with endoscopic band ligation. Gastrointest Endosc 2008; 68(2): 231–236. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.gie.2008.02.021>.

3. Kar P, Mitra S, Resnick JM et al. Gastric antral vascular ectasia: case report and review of the literature. Clin Med Res 2013; 11(2): 80–85. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.3121/cmr.2012.1036>.

4. Jin T, Fei BY, Zheng WH. Successful treatment of refractory gastric antral vascular ectasia by distal gastrectomy: A case report. World J Gastroenterol 2014; 20(38): 14073–14073. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.3748/wjg.v20.i38.14073>.

5. Chiu YC, Lu LS, Wu KL et al. Comparison of argon plasma coagulation in management of upper gastrointestinal angiodysplasia and gastric antral vascular ectasia hemorrhage. BMC Gastroenterol 2012; 12: 67. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1471–230X-12–67>.

6. Keohane J, Berro W, Harewood GC et al. Band ligation of gastric antral vascular ectasia is a safe and effective endoscopic treatment. Dig Endosc 2013; 25(4): 392–396. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1443–1661.2012.01410.x>.

7. Abid S, Khawaja A, Bhimani SA et al. The clinical, endoscopic and histological spectrum of the solitary rectal ulcer syndrome: a single-center experience of 116 cases. BMC Gastroenterol 2012; 12: 72. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1471–230X-12–72>.

8. Abbasi A, Bhutto AR, Taj A et al. Solitary Rectal Ulcer Syndrome: Demographic, Clinical, Endoscopic and Histological Panorama. J Coll Physicians Surg Pak 2015; 25(12): 867–869. Available at DOI: <http://dx.doi.org/12.2015/JCPSP.867869>.

9. Urganci N, Kalyoncu D, Eken KG. Solitary rectal ulcer syndrome in children: a report of six cases. Gut Liver 2013; 7(6): 752–755. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.5009/gnl.2013.7.6.752>.

10. Sharma M, Somani P, Patil A et al. Endoscopic ultrasonography of solitary rectal ulcer syndrome. Endoscopy 2016; 48(Suppl 1): E76-E77. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.1055/s-0042–102449>.

11. Smejkal M, Adamek S, Bitnar P et al. Rehabilitation and modern approaches to the treatment of solitary rectal ulcer syndrome. Gastroent Hepatol 2014; 68(5): 451–455. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.14735/amgh2014451>.

12. Ihnat P, Martinek L, Vavra P et al. Novel combined approach in the management of non-healing solitary rectal ulcer syndrome – laparoscopic resection rectopexy and transanal endoscopic microsurgery. Wideochir Inne Tech Maloinwazyjne 2015; 10(2): 295–298. Available at DOI: <http://dx.doi.org/10.5114/wiitm.2015.52060>.