#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jaké změny v posuzování nemocí z povolání a zdravotní způsobilosti k práci nastanou v roce 2023?


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 74, 2022, No. 3-4, s. 43-44.
Kategorie: Úvodník

Vážení a milí čtenáři,

možná se podivujete, kdo Vás oslovuje. V minulém čísle tohoto časopisu byla zveřejněna informace, že pan doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA, který byl po dlouhá léta vedoucím redaktorem, tuto práci ukončil. Nezbylo tedy než mu poděkovat za veliké množství práce, kterou pro časopis odvedl a hledat nástupce. Nelehké funkce se ujala na návrh nově zvoleného výboru Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP paní prim. MUDr. Karin Boušová Ph.D., z Hradce Králové. Chceme jí jistě všichni pomáhat a alespoň v psaní úvodníků se střídat. Poprvé tento úkol připadl mně. Takže jistě omluvíte případné nedokonalosti.

Číslo časopisu, které držíte v rukou, případně čtete online, vychází v období, kdy od 1. 1. 2023 nabývají účinnosti pro pracovní lékařství důležité tři legislativní předpisy přinášející změny do naší každodenní praxe. Proto mi dovolte se krátce u těchto změn zastavit.

V novém předpisu, v novele vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) došlo k novému členění předpisu. Byla zrušena Příloha č. 1, která se týkala zejména časové dotace na pracovnělékařské prohlídky a dohled. Jediná příloha se nyní člení na dvě části, Část I. s názvem „Rizikové faktory práce“ a Část II. s názvem „Profesní rizika“ (dříve Rizika ohrožení zdraví). Kromě nemnoha důležitých věcných obsahových změn v náplni prohlídek, případně v kontraindikacích považuji za podstatné zejména to, že periodické prohlídky u zaměstnanců vykonávajících práci v kategorii první a druhé přešly do režimu dobrovolnosti. Na druhé straně však práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou určité rizikové faktory uvedené v Části I. přílohy jsou zařazeny do její Části II., do tzv. profesních rizik (bod 11). Znamená to tedy, že u zaměstnanců vykonávajících tyto práce budou nadále periodické pracovnělékařské prohlídky povinné. Změna si tedy vyžádá zejména zpočátku větší pozornost zaměstnavatelů i poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Bohužel většinu pracovních lékařů mrzí, že mezi 30 vyjmenovanými rizikovými faktory chybí hluk a zejména lokální svalová zátěž. Bohužel píšu proto, že celá čtvrtina nemocí z povolání způsobená lokální svalovou zátěži vzniká podle Národního registru nemocí z povolání právě díky tomuto rizikovému faktoru zařazenému ve druhé kategorii práce. Navíc tato skupina nemocí je v současnosti, kromě onemocnění covid-19, skupinou, kde je uznáváno a hlášeno nejvíce nových případů nemocí z povolání vůbec. Z odborného hlediska by bylo proto dobré, nemá-li se snížit úroveň péče o zaměstnance vystavené tomuto rizikovému faktoru, aby byl institut dobrovolných periodických prohlídek, eventuálně prohlídek mimořádných, prakticky využíván. Zaměstnavatelé jistě najdou nástroj, aby zaměstnanci bez velké byrokracie mohli tyto preventivní prohlídky absolvovat, pokud vůbec nesetrvají v původním režimu, tzn. že budou periodické preventivní prohlídky nadále vyžadovat. Dlužno říci, že řada zaměstnavatelů se již k tomuto stanovisku přiklání, neboť … a zde cituji s dovolením z dopisu zástupce jistého zaměstnavatele poskytovateli pracovnělékařských služeb: „Naše společnost nové možnosti fakultativních periodických prohlídek u prací kategorie 1. a 2. nevyužije a bude nadále vysílat zaměstnance ze všech kategorií práce na periodické prohlídky v zavedených lhůtách, a to z toho důvodu, že péče o zdraví zaměstnanců je v popředí zájmu společnosti a vysílání na tyto prohlídky je jedinou možností, jak nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.“

Dovoluji si upozornit také na pozitivní okolnost, a sice, že u práce s výskytem zřetele hodného rizikového faktoru, jakým jsou izokyanáty, jsou nově bez ohledu na kategorii práce periodické prohlídky povinné. Pracovnělékařské služby jsou služby preventivní a hlavní filozofií v ochraně zdraví při práci je vyhledávat, hodnotit a pokud možno zejména eliminovat či alespoň minimalizovat riziko. Dohled na pracovištích zařazených v kategoriích rizikových a jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro některé práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem (např. branný zákon, zákon o silničním provozu), se provádí povinně nově nejméně 1krát za 3 roky. U ostatních prací zařazených v kategorii 1. a 2. se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatelé i poskytovatelé mohou tuto možnost využívat.

Druhou novinkou je nová položka seznamu nemocí z povolání (příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění), a sice chronické onemocnění bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Položka je poměrně obsáhle definována přímo v seznamu nemocí z povolání. Ve Věstníku MZ (částka 15/2022) vyšel podrobný 10stránkový metodický návod ke klinickému posuzování této nemoci z povolání. Doporučuji se s ním seznámit, i když pro snadnější orientaci byly připraveny i zkrácené pomůcky – letáky s protokoly k záznamu vyšetření magnetickou rezonancí a k neurologickému vyšetření*. Nicméně skutečná implementace do praxe začne „naživo“ teprve probíhat.

Třetím předpisem je novela nařízení vlády č. 276/2015 Sb. (o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, léčením a odstraňováním následků poškození zdraví včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání). Našeho oboru se týká především zavedení položek pro bodové hodnocení zmíněného chronického onemocnění bederní páteře. Za zmínku stojí také zvýšení hodnoty bodu a jiný způsob stanovování hodnoty bodu, což přispěje ke zmírnění rozdílů mezi výší náhrad za nemajetkovou újmu na zdraví způsobenou pracovními úrazy či nemocemi z povolání a stejnou újmou na zdraví způsobenou jinou příčinou.

V období, kdy dosud probíhá pandemie covid-19 a posuzujeme, uznáváme a hlásíme násobky počtu nových případů nemocí z povolání oproti době před pandemií a kdy se řada našich pracovišť musela vypořádat i s úlohou očkovacích center proti covid-19, je respektování všech nových ustanovení opravdovou výzvou.

Dobrou zprávou je, že lékaři a další odborníci, kteří si tento obor vybrali, jej mají rádi, výzvy přijímají a již dávno vědí, že tento obor snad více než jiné vyžaduje jednotné postupy, jednotná transparentní pravidla a také úzkou spolupráci jak uvnitř oboru, tak spolupráci mezioborovou, která odpovídá interdisciplinárnímu charakteru oboru pracovní lékařství. Tímto chci všem spolupracovníkům i spolupracujícím odborným společnostem a institucím poděkovat.

Na závěr si dovoluji popřát všem hodně pozitivní energie.

doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D.

Pracovní lékařství 2022, roč. 74, č. 3–4


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3-4

2022 Číslo 3-4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#