Srdeční autonomní aktivita u nezaměstnaných mužů

Souhrn

Východisko:
Nezaměstnanost souvisí se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a předčasnou úmrtností, obzvláště u mužů. Mechanismy, které vedou k těmto negativním důsledkům, nejsou dostatečně známy. Cílem studie je sledovat souvislost mezi nezaměstnaností a srdeční autonomní aktivitou.

Metody a výsledky:
Výzkumný vzorek tvořilo 15 nedobrovolně dlouhodobě nezaměstnaných a 15 zaměstnaných mužů ve věku 30–49 let. V rámci analýzy dat byli nezaměstnaní účastníci se zaměstnanými účastníky spárováni na základě několika potenciálních zkreslujících proměnných, jako je věk, druh zaměstnání, pravidelnost pohybové aktivity, konzumace alkoholu a cigaret a body mass index. Srdeční autonomní aktivita byla hodnocena metodou měření variability srdeční frekvence, a to v reakci na ortostatickou zkoušku. Analýza rozptylu pro opakovaná měření ukázala signifikantně sníženou variabilitu srdeční frekvence u nezaměstnaných účastníků (p = 0,040). Díky detailnímu výběru experimentální a kontrolní skupiny nebyly výsledky ovlivněny potenciálními nežádoucími psychosociálními a/nebo behaviorálními faktory.

Závěr:
Výsledky ukazují, že hledání zaměstnání je pro muže potenciální stresor, který může snížit celkovou variabilitu srdeční frekvence a vést k narušení autonomní modulace srdce. Poznatky tak ilustrují potenciální mechanismus, který může vysvětlovat zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění u nezaměstnaných mužů.

Klíčová slova:
srdeční autonomní aktivita – nezaměstnanost – variabilita srdeční frekvence

Úvod

Nezaměstnanost je závažným problémem industrializovaných zemí. Od začátku finanční krize z roku 2008 až do prvního kvartálu roku 2013 vzrostla míra nezaměstnanosti cca o 3 %, a to jak v USA a v EU, tak i v ČR [1, 2, 3]. V únoru 2013 bylo v České republice cca 600 tisíc nezaměstnaných lidí, což je nejvyšší počet od roku 1989 [2]. Metaanalýzy ukázaly, že nezaměstnanost má škodlivý vliv jak na duševní, tak fyzické zdraví [4, 5, 6]. U nezaměstnaných jedinců se oproti zaměstnaným objevuje např. zvýšená hladina psychického stresu [7], deprese [8] nebo zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění [9, 10] a mortality [11, 12]. Odborníci navrhují několik mechanismů, které by tuto souvislost mohly vysvětlovat. Jedním z nich může být narušená psychofyziologická reaktivita organismu. Studie ukázaly souvislost mezi nezaměstnaností a některými fyziologickými ukazateli, jako je zvýšené uvolňování kortizolu [14], zvýšený cholesterol [15], krevní tlak [16], C-reaktivní protein [17], krevní cukr nebo zvýšená kyselina močová v séru [18].

Dalším možným mechanismem může být narušená aktivita autonomního nervového systému (ANS), kde sympatický kmen autonomního nervového systému je aktivován nadměrně a parasympatický kmen ANS zase nedostatečně. Metoda měření variability srdeční frekvence (heart rate variability, HRV) je považována za validní neinvazivní metodu hodnocení činnosti autonomního nervového systému (ANS) a rovnováhy mezi sympatickými a parasympatickými procesy [19, 20]. Snížená variabilita srdeční frekvence souvisí se zvýšeným rizikem mortality a odborníky je považována za ukazatel zdravotního rizika a prediktor kardiovaskulárního onemocnění [21, 20].

Cílem studie je proto prozkoumat souvislost mezi nezaměstnaností a variabilitou srdeční frekvence. Souvislost je testována u nezaměstnaných mužů, jelikož škodlivý vliv nezaměstnanosti se u mužů ukázal výraznější [6, 12]. Nezaměstnanost dále souvisí s řadou faktorů, které mohou variabilitu srdeční frekvence ovlivňovat, např. kouření, konzumace alkoholu, fyzická aktivita a body mas index (BMI). Za účelem eliminace vlivu těchto potenciálních zkreslujících proměnných byla realizována studie případů a kontrol: ke každému nezaměstnanému muži byl dosazen takový zaměstnaný muž, který by se shodoval v řadě proměnných, jako je věk, druh zaměstnání, množství požívaného alkoholu, pravidelnost fyzické aktivity, kuřácké zvyklosti a BMI. Za účelem zdokonalení citlivosti metody měření a schopnosti odhalení i malého narušení autonomního nervového systému byla použita upravená standardizovaná procedura ortostatické zkoušky [22].

METODY

2. 1. Výzkumný soubor

Studie byla realizována v Moravskoslezském kraji. Do konečné analýzy dat bylo zahrnuto 30 mužů ve věku 30–49 let; 15 bylo nezaměstnaných a 15 zaměstnaných. V rámci výběru nezaměstnaných subjektů byl o spolupráci požádán Úřad práce v Ostravě, Karviné, Frýdku-Místku a Opavě, dále byl použit internetový inzerát a letáky. Účast ve studii byla nabídnuta těm uchazečům o zaměstnání, kteří splňovali níže uvedená kritéria. Potenciální účastníci, kteří měli zájem se studie zúčastnit (65 nezaměstnaných a 72 zaměstnaných mužů), byli nejdříve telefonicky kontaktováni. K účasti na laboratorním experimentu bylo pozváno 33 účastníků, kteří splňovali níže uvedená kritéria a zároveň byli zdraví, neužívali žádné medikamenty ovlivňující činnost srdce (např. hypertenziva, antidepresiva), nevykazovali jakékoliv známé kardiovaskulární problémy, neužívali a nebyli/nejsou závislí na drogách nebo alkoholu, nebyli příslušníky etnické menšiny a za poslední rok neprožili některou z následujících stresových událostí (např. smrt blízkého příbuzného, rozvod nebo rozchod s partnerem, pobyt ve vězení a osobní úraz nebo vážná nemoc). Nezaměstnaní jedinci byli dále vybírání na základě těchto kritérií:

1. délka nezaměstnanosti mezi 6 a 24 měsíci;
2. aktivně hledá práci;
3. schopný práce věkem i zdravotním stavem;
4. není zaměstnaný, ani nemá žádný příjem ze sebezaměstnání, je dočasně uvolněn z práce a očekává, že bude znovu zaměstnán;
5. nemá v budoucnu domluvené zaměstnání;
6. před ztrátou zaměstnání pracoval minimálně 6 měsíců.

Ze zaměstnaných zájemců pak byli vybráni ti, kteří pracovali na plný úvazek minimálně 6 měsíců a zároveň se shodovali s nezaměstnanými účastníky v parametrech ovlivňujících variabilitu srdeční frekvence. Ke každému nezaměstnanému byl proto vybírán takový zaměstnaný jedinec, který měl stejný věk (akceptován byl rozdíl maximálně 2 roky), podobné zaměstnání jaké míval před ztrátou zaměstnání jedinec nezaměstnaný (např. IT-technik, podnikatel, zedník, mistr v továrně apod.), podobný body mass index (akceptován byl rozdíl maximálně 3 kg/m²), shodné průměrné množství vypitého alkoholu za den, shodnou pravidelnou fyzickou aktivitu za týden a shodné kuřácké zvyklosti. Vyřazeni byli ti zájemci, kteří uvedli, že jsou na nemocenské nebo prezenčně studují. Dále byli z nezaměstnaných i zaměstnaných zájemců vyřazeni diabetici, ti, kteří trpěli lékařem diagnostikovanou duševní chorobou, užívali antidepresiva nebo hypertenziva, měli krevní tlak vyšší než 160/90 mm Hg, nebo se v době testování necítili dobře. Ze zaměstnaných jedinců byli vyřazeni ti, kteří věděli, že budou z práce v blízké době propuštěni. Jeden muž byl vyřazen z důvodu arytmie.

2. 2. Procedura měření

Vybraní jedinci byli jednotlivě pozváni v domluvený termín do Centra diagnostiky lidského pohybu Ostravské univerzity. Výzkumné šetření se konalo vždy ráno mezi šestou a jedenáctou hodinou dopoledne v tichém a přirozeně osvětleném prostředí s pokojovou teplotou a trvalo cca 120 minut. Účastníci výzkumu byli požádáni, aby 24 hodin před měřením nepožívali alkohol, neprováděli náročnou fyzickou aktivitu, ráno v den měření nejedli, nepili nápoje s kofeinem a nekouřili cigarety. Po příchodu jim byla krátce představena procedura měření a účastníci podepisovali souhlas s anonymním použitím výsledků experimentu pro výzkumné účely. Samotné sezení vždy začínalo rozhovorem k získání informací o demografických a psychosociálních proměnných a o životním stylu jednotlivce.

Druhá část sezení zahrnovala měření krevního tlaku a variability srdeční frekvence. Ve fyziologické laboratoři Centra diagnostiky lidského pohybu se účastník posadil na židli a 2 minuty odpočíval. Poté mu byl v intervalu 90 s dvakrát po sobě s odstupem dvou minut změřen krevní tlak. K hodnocení variability srdeční frekvence byl posléze zapnut každému zúčastněnému pás kolem hrudníku, který obsahoval dvě elektrody. Účastník byl dále vyzván, aby si lehl na připravené lehátko. Po 2minutovém odpočinku začalo měření HRV. Prvních 5 minut bylo snímáno vleže (poloha LEH1). Poté byl subjekt požádán, aby se postavil a zůstal stát dalších 6 minut (poloha STOJ) a posléze byl opět vyzván, aby si na 6 minut lehl na lehátko (poloha LEH2). Aby nedošlo k okamžitému narušení EKG záznamu v důsledku změny polohy, byla vždy první minuta po změně polohy z analýzy záznamu vyřazena. Pro ověření reliability měření variability srdeční frekvence byla celá procedura hned po první sadě měření zopakována. Ta opět obsahovala dvě po sobě jdoucí měření krevního tlaku, odpočinek a měření variability srdeční frekvence v reakci na ortostatickou zkoušku. Impedančními metodami jsme dále hodnotili výšku, hmotnost, body mass index a procento tělesného tuku v těle. Subjekty dále vyplňovali dotazník životní spokojenosti a upravenou škálu zátěžových životních situací.

2. 3. Proměnné

V rámci ukazatelů životního stylu a demografických proměnných byli účastníci dotazováni na množství konzumovaného alkoholu, pravidelnost pohybové aktivity za týden, a zda kouří, užívají medikaci, popř. drogy. Dále byli dotazováni na počet osob v domácnosti, manželský stav, počet dětí a dosažené vzdělání. Dosažené vzdělání bylo zařazeno do jedné ze čtyř kategorií (základní; vyučen bez maturity; střední; vysokoškolské). Pravidelnost volnočasové pohybové aktivity byla rozdělena do tří kategorií: žádná; méně než 2krát/týden; 3krát/týden a více. Konzumace alkoholu byla měřena otázkou na průměrné množství konzumovaného alkoholu za den. Odpovědi byly označeny jako abstinence nebo lehké pití (méně než 1 drink/den); mírné pití (1–2 drinky/den); těžké pití (více než 2 drinky/den). Jeden drink byl definován jako 0,5 l piva, 2 dl vína nebo 0,05 dl destilovaného alkoholu. Účastníci byli dále dotazováni, zdali kouří nebo ne.

Z psychosociálních ukazatelů nezaměstnaní jedinci uváděli, zdali jsou se stavem nezaměstnanosti nespokojeni a zdali si aktivně hledají práci. Uváděli dále, zdali na sobě pozorují nějaké psychologické změny od té doby, co ztratili zaměstnání. Pokud nezaměstnaný účastník odpověděl „ano“, následoval dotaz, jaké změny konkrétně na sobě v době nezaměstnanosti pozoruje. Zaměstnaní muži uváděli míru pracovního stresu, a zdali mají své zaměstnání do budoucna jisté či nikoli. Účastníci byli dále požádáni o vyplnění standardizovaného Dotazníku životní spokojenosti [23], kde byly sledovány následující oblasti – celková životní spokojenost, spokojenost se zdravím, s finanční situací a sebehodnocení. Míra spokojenosti byla hodnocena 7 otázkami v každé oblasti. Účastníci se vyjadřovali na 7bodové škále – od „velmi nespokojen“ až „velmi spokojen“. Celková míra spokojenosti byla vypočítána jako součet bodů všech podskupin. Rovněž byla administrována upravená verze Škály zátěžových událostí k získání informací o stresových životních událostech, které účastník zažil za poslední 3 roky [24].

Pomocí systému analýzy bioelektrické impedance TANITA BC 418 MA (Tanita co., Tokyo, Japan) byly hodnoceny antropometrické proměnné: hmotnost, procento tělesného tuku a body mass index (BMI). Krevní tlak byl snímán digitálním monitorem vsedě (Tensoval Duo Control, Hartmann Co., Japonsko). Průměrný systolický a diastolický krevní tlak byl definován jako průměr čtyř měření krevního tlaku (2 měření krevního tlaku v rámci každého pokusu). Variabilita srdeční frekvence (heart rate variability – HRV) vycházela ze záznamu 256 artefaktů prostých srdečních úderů snímaných během tří experimentálních poloh přístrojem VarCor PF7 (Dimea group Ltd., Olomouc, Česká republika) ve dvou pokusech. Elektrody přiložené na hrudník v srdeční oblasti, snímaly jednokanálový EKG záznam s vysokým rozlišením, který byl poté telemetricky vyslán do kompatibilního PC a na základně rychlé Fourierovy transformace (FFT) představen ve spektrálním 3D obrazci. Každý dataset byl automaticky i ručně filtrován, a očištěn tak od artefaktů. Úseky EKG záznamu, které ukázaly předčasné stahy nebo další artefakty, byly z analýzy vyřazeny. Sledovaným parametrem variability srdeční frekvence byla celková spektrální variabilita (TP-HRV; 0,05–0,5 Hz), která představuje celkový rozptyl v srdeční frekvenci, a ukazuje tak na celkovou aktivitu autonomního nervového systému [20]. Subjekty během měření HRV dýchaly spontánně, jelikož dřívější studie [25] ukazují, že TP-HRV je spolehlivějším ukazatelem při spontánním dýchání než při kontrolovaném dýchaní.

Statistická analýza

Normalita dat byla ověřena Kolmogorovovým--Smirnovovým testem. Rozložení parametru TP-HRV vykazovalo asymetrii, proto byla užita logaritmická transformace. Reliabilita měření TP-HRV frekvence byla ověřena pomocí intraclass korelačního koeficientu (ICC) pro opakovaná měření v každé experimentální poloze (leh-stoj-leh). Před hlavní analýzou bylo dále ověřováno, zda mezi experimentální a kontrolní skupinou existují signifikantní rozdíly v demografických, psychosociálních a zdraví ovlivňujících proměnných, které by mohly mít nežádoucím vliv na HRV, a výsledky tak zkreslit; analýza rozptylu byla užita u kontinuálních proměnných a chí-kvadrát test u kategorických proměnných. Vztah mezi nezaměstnaností a HRV byl vyšetřen pomocí analýzy rozptylu pro opakovaná měření s pracovním stavem (zaměstnanost, nezaměstnanost) jako interindividuálním faktorem; a pokusem (test, retest) a polohou (leh1, stoj, leh2) jako intraindividuálními faktory. Parciální druhá mocnina ety (η²) byla použita jako ukazatel velikosti vlivu. Dále byl použit Mauchlyho test sféricity, ale výsledky neukazovaly na narušení „sféricity“ (p > 0,05), proto nebylo třeba upravovat stupně volnosti. Párová srovnání TP-HRV byla realizována pomocí párových t-testů a Bonferoniho korekce. Všechna data byla analyzována v programu SPSS verze 21.

VÝSLEDKY

V tabulce 1 jsou shrnuty základní charakteristiky výzkumného souboru. Analýza sociodemografických charakteristik a charakteristik souvisejících se zdravím neukázala žádné signifikantní rozdíly mezi skupinou 15 zaměstnaných a 15 nezaměstnaných účastníků studie (p > 0,05). Jak lze očekávat, nezaměstnaní měli signifikantně snížené hodnoty celkové životní spokojenosti, spokojenosti se zdravím a financemi. V úvodním interview dále většina nezaměstnaných subjektů (84,3 %) uvedla, že od té doby, kdy přišli o práci, jsou více nervózní, ve stresu, emocionálně labilnější, bez radosti a/nebo mívají chmurné myšlenky, a/nebo problémy se spaním.

Pozorovali jsme vysoké hodnoty ICC u parametru TP-HRV (R = 0,72–0,87) ve všech experimentálních polohách u všech zaměstnaných a nezaměstnaných jedinců (n = 30); výsledky tak ukazují na dobrou reliabilitu celkového výkonu variability srdeční frekvence. Průměrné hodnoty a standardní odchylky TP-HRV u experimentální a kontrolní skupiny jsou prezentovány v tabulce 2.

Analýza rozptylu pro opakovaná měření ukázala u HRV hlavní vliv experimentální polohy (F(2,28) = 27,58, p < 0,001, η² = 0,496). Hodnoty variability srdeční frekvence se při přechodu z první polohy leh do polohy stoj snížily o 2–28 % a při přechodu ze stoje do druhé polohy leh zvýšili o 13–30 % (data neukázaná). Párová srovnání parametru HRV ukázala signifikantní rozdíly u všech porovnávaných dvojic (p ≤ 0,017).

Hlavním cílem studie bylo sledování souvislostí mezi nezaměstnaností a variabilitou srdeční frek­vence. Byla pozorována signifikantní souvislost mezi pracovním stavem (zaměstnaný, nezaměstnaný) a TP-HRV (F(1,28) = 4,63, p = 0,040, η² = 0,142). Analýza neukázala žádnou interakci mezi pracovním stavem a experimentální polohou. Na obrázku 1 lze pozorovat nižší HRV u nezaměstnaných oproti zaměstnaným mužům.

Dále byly u HRV pozorovány signifikantní hlavní vlivy pokusu (F(1,28) = 11,56, p = 0,002, η² = 0,292), zvýšené parametry HRV se objevovaly během druhého měření HRV (retestu) v porovnání s prvním měřením HRV (testu). Nebyla pozorována žádná interakce mezi pracovním stavem a pokusem.

DISKUSE

Cílem příspěvku bylo prozkoumat souvislosti mezi nezaměstnaností a variabilitou srdeční frekvence u mužů. Byl sledován signifikantní vztah mezi pracovním stavem a sníženým výkonem celkové variability srdeční frekvence. Na základě přísných kritérií při výběru účastníků bylo možné minimalizovat vliv nežádoucích psychosociálních a/nebo behaviorálních faktorů, které by ­mohly poten­ciálně zkreslit výsledky. U nezaměstnaných jedinců byl pozorován signifikantně snížený celkový výkon variability srdeční frekvence, bez signifikantní interakce mezi pracovním stavem a experimentální polohou. Velikosti rozdílů mezi HRV zaměstnané a nezaměstnané skupiny ukazovaly na střední velikost vlivu; za malé, střední a velké velikosti vlivu η² byly považovány hodnoty 0,02; 0,13 a 0,26 [26].

Nižší hodnoty celkového výkonu variability srdeč­ní frekvence u nezaměstnaných účastníků, ukazují na celkově sníženou aktivitu autonomního nervového systému [20], která může odrážet nedostatečnou fyziologickou schopnost organismu flexibilně reagovat na psychickou nebo fyzickou zátěž [21]. Pokud organismus není schopen flexibilně fyzio­logicky reagovat, zvyšuje se tak jeho náchylnost k nemocem a poškození. Dřívější studie (27, 28) ukazují, že tato nedostatečná fyziologická reaktivita, v našem příspěvku pozorovaná na sníženém celkovém výkonu variability srdeční frekvence, souvisí se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a předčasnou mortalitou [27, 28]. Tyto poznatky naznačují, že nezaměstnanost potenciál­ně souvisí s narušenou modulací autonomního nervového systému, která z dlouhodobého hlediska může zvyšovat riziko poškození zdraví, a vést tak až např. ke zmiňovaným kardiovaskulárním onemocněním. Jak bylo uvedeno dříve, prokázalo se, že nezaměstnanost souvisí se zvýšeným výskytem kardiovaskulárních onemocnění a předčasnou mortalitou [9, 10, 29, 30]. Vztah mezi pracovním stavem a variabilitou srdeční frekvence, který byl pozorován v předkládané studii, proto může představovat potenciální fyziologický mechanismus, který odráží proces negativního dopadu nezaměstnanosti na zdraví jedince.

Jedním z možných vysvětlení, proč se u nezaměstnaných mužů a žen objevila snížená variabilita srdeční frekvence, by mohla být změna životního stylu v souvislosti se ztrátou zaměstnání. Dřívější studie ukázaly vztah mezi HRV a kouřením [31], požíváním alkoholu [32], fyzickou aktivitou [33] a BMI [34]. Všechny tyto ukazatele rovněž souvisí s nezaměstnaností [35]. V rámci sledovaného výzkumného souboru však bylo možné redukovat rozdíly v životním stylu a v jiných charakteristikách související se zdravím na minimum. Ve sledovaném výzkumném souboru nebylo možné vyloučit vliv potenciálně přítomné nediagnosti­kované chorobné úzkostnosti a/nebo depresivity. Obě tato duševní onemocnění totiž souvisí se sníženou HRV [36]. Potenciální nediagnostikovaná úzkostnost a/nebo depresivita by mohla částečně nízkou HRV u nezaměstnaných účastníků vysvětlovat. Nezaměstnaní jedinci však uváděli, že od té doby, co ztratili práci, na sobě pozorovali negativní psychické změny. Většina uvedla, že od té doby, co nemají zaměstnání, se cítí více nervózní, ve stresu, emočně nestabilní, bez radosti a/nebo mívají chmurné myšlenky a/nebo problémy se spaním.

Podobné výsledky jako v prezentovaném příspěvku ukázala studie Jandačkové et al. (43), kde byla na vzorku nezaměstnaných mužů a žen sledována nižší parasympatická aktivita oproti mužům a ženám s placenou prací. Jelikož je nezaměstnanost považována za stresující životní událost [24], výsledky jsou dále shodné s výsledky studie Lucini et al. [37], kde byla u pacientů se symptomy chronického psychosociálního stresu pozorována narušená autonomní regulace srdce. Podobně Hynynen et al. [42] pozorovali nižší variabilitu srdeční frekvence u jedinců, kteří uváděli vyšší hladinu prožívaného stresu. Ve všech třech studiích, stejně jako v této, byla HRV měřena v reakci na ortostatickou zkoušku. Tyto výsledky opět naznačují, že nezaměstnanost je potenciální stresor, který může vést ke chronickému narušení autonomního nervového systému. Mírné snížení variability srdeční frekvence nemusí být škodlivé, ale pokud stresor přetrvává dlouhodobě, může vést až k onemocnění [38] zejména u mužů.

U nezaměstnaných mužů a žen byla dále v porovnání s kontrolní skupinou sledována signifikantně snížená celková životní spokojenost a spokojenost s financemi. V metaanalýze Paula a Mosera [5] výsledky ukázaly, že nezaměstnanost s nízkou životní a finanční spokojeností nejenom souvisí, ale je také její příčinou. Přestože je Česká republika země s relativně silným sociálním systémem, sledovali jsme u nezaměstnaných účastníku v porovnání se zaměstnanými nižší finanční spokojenost. Podobný trend uvádějí i jiné studie [39, 40] realizované v zemích se silným sociálním systémem, např. ve Finsku, Švédsku, Dánsku.

Jak ukazuje tabulka 2, parametr variability srdeční frekvence byl v druhém, tedy opakovaném měření, v porovnání s prvním vyšší. Vyšší hodnoty HRV mohou souviset s tím, že v druhém měření se již účastníci adaptovali na neznámé laboratorní prostředí a více se uvolnili. Přes tyto rozdíly ukázaly naše výsledky dobrou reliabilitu u sledovaného parametru ve všech 3 polohách. Tyto výsledky jsou podobné výsledkům studie autorů Dantas et al. [41], kteří uvedli dobrou až vynikající reproduktibilitu parametrů HRV u zdravých jedinců. Stejně jako v předkládané studii, hodnotili Dantas et al. [41] HRV v reakci na ortostatickou zkoušku a procedura měření byla opakována během stejného dne. Dantas et al. [41] opakoval druhé měření HRV po dvou hodinách od skončení prvního, zatímco v prezentované studii bylo druhé měření opakováno hned po sadě prvního měření.

Silnými stránkami studie je precizní výběr účastníků do kontrolní skupiny a použití standardizované metody hodnocení autonomního nervového systému. Tato studie má několik limitací, proto je třeba její výsledky interpretovat s opatrností. Studie zahrnovala relativně malý vzorek, je možné, že na větším výzkumném vzorku by bylo možné pozorovat další, popř. větší rozdíly. Za účelem eliminace vlivu nežádoucích zkreslujících proměnných, byl záměrně vybírán soubor mužů, který by splňoval řadu kritérií. K vyloučení rozdílů HRV související s věkem byl věkový interval účastníků omezen na 30–49 let. Do studie byli zařazeni pouze ti jedinci, kterým stav nezaměstnanosti vadil, kteří aktivně hledali práci a byli nezaměstnaní v období od 6 do 24 měsíců. Vyřazeni byli účastníci, kteří uvedli, že trpí nějakou duševní nebo tělesnou nemocí, užívá medikaci ovlivňující srdce a/nebo mají vysoký krevní tlak. Bohužel nebyly v rámci psychologických proměnných sledovány žádné ukazatele duševního zdraví, jako jsou deprese nebo úzkosti, a lékařem diagnostikovanou nemoc. Na základě procenta tělesného tuku, BMI a krevního tlaku je možné říci, že ve výzkumném vzorku nebyli žádní obézní jedinci nebo jedinci s vysokým krevním tlakem. Přísná kritéria při výběru vzorku omezují možnost zobecnit výsledky i na mladší nebo starší jedince, na jedince kterým stav nezaměstnanosti nevadí, nebo na ty, kteří jsou nezaměstnaní kratší nebo delší dobu než 6–24 měsíců.

ZÁVĚR

Výsledky příspěvku ukazují na sníženou variabilitu srdeční frekvence a aktivitu autonomního nervového systému u nezaměstnaných oproti zaměstnaným mužům, což ilustruje potenciální mechanismus vysvětlující zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění u nezaměstnaných mužů. Poznatky příspěvku mohou být přínosem jak v oblasti prevence, tak při posuzování míry kardiovaskulárních rizik nezaměstnaných mužů, při plánování terapeutických postupů a posouzení efektu nácviku relaxace u psychosomaticky nemocných nezaměstnaných. V současné ekonomicky tíživé situace, kdy míra nezaměstnanosti v mnoha oblastech a zemích přesahuje 10 %, přináší tato studie poznatky k porozumění potenciálních mechanismů, které vedou k horšímu zdravotnímu stavu a zvýšenému výskytu kardiovaskulárních onemocnění, důsledkům často uváděným u mužů hledajících práci.

Do redakce došlo dne 5. 12. 2013.

Do tisku přijato dne 16. 12. 2013.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Vera Kristýna Jandačková, Ph.D.

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF OU

Syllabova 19

103 00 Ostrava

e-mail: vera.jandackova@osu.cz