Recidiva nosních polypů - rizikovéfaktory
Relapse of Nasal Polyps - Risk Factors
The submitted paper presents an analysis of anamnestic data and results of individualexaminations in a group of patients with nasal polyposis, followed up on a long-term basis. Theanalysis was focused on the identification of risk factors which influence the therapeutic results.The data were evaluatedin 246 patients of the ENT Clinic and included 100 women and 146 men,mean age 46.1 years (44.5 years in men and 48.3 years in women) with a range from 17 to 78 years.It is a retrospective study. In the group all patients were included with nasal polyposis treated at the ENT Clinic during the investigation period from October 1989 to December 1994 with completehealth records. These patients were followed up for a minimum period of three years after surgeryat the ENT out-patient department of the Clinic. Surgery was the main therapeutic method. Nasalpolyps were in the majority removed by the method based on principles of functional endoscopicsinus surgery by Messerklinger’s technique. From the group patients with typical antrochoanalpolyps were eliminated.The effect of treatment was evaluated with regard to the following factors - age, sex, age when firstcomplaints developed, length of the case-history, previous surgical treatment, concurrent presenceof allergy, presence of bronchial asthma, aspirin intolerance, inflammations of the paranasalsinuses, extent of affection of the nasal cavity and extent of affection of the paranasal sinuses.The therapeutic results were evaluated with regard to the persistence or reappearance of subjectivecomplaints of the patient and the objective rhinoscopic finding of recurrence of nasal polyps. Therelations between the investigated parameters were calculated by correlation coefficients accor-ding to statistical analysis, using the Excell programme.The mean age of patients in the group with a relapse of complaints within three years after surgerywas 50.5 years.The sex ratio was approximately equal. No correlation was found between age and the periodwithout complaints (correlation coefficient 0.03). The mean age at the time of the initial complaintswas 38.6 years with the highest frequency between the age of 30 and 50 years (121 patients, i. e.49.2%), and with an equal sex distribution. A relapse of complaints developed in patients where thefirst complaints developed before the age of 30 (71 patients) occurred in 26.7%. The mean period ofthe history was 4.9 years. There was no marked correlation between the length of the history andthe extent of affection of the nasal cavity (correlation coefficient 0.043), 132 patients, i. e. 55.2% ofthe group were subjected to some type of surgery of the nasal cavity or paranasal sinuses. Amongthe types of surgery polypectomy predominated (113 patients, i. e. 45%) and surgery of the maxillarysinuses according to Caldwell-Luca (26 patients, i. e. 10.6%). The mean interval between individualpolypectomies was 4.2 years. This interval declines with the increasing number of operations.A relapse of complaints occurred in the group of patients after repeated polypectomies in 28.5%.Various forms of allergic reactions incl. allergic reactions to drugs were recorded in 113 patients, i.e. 45.9% with a slightly higher proportion of women (65 patients, i. e. 57.5%). In this group of patients31% developed relapses. Bronchial asthma was present in 54 patients, i. e. 21.9% without predilectionof sex. Among patients with bronchial asthma relapses occurred in 25.9%. Aspirin intolerance wasrecorded in 24 patients, i. e. 9.7%, more frequently in women (18 patients i. e. 75%). A relapse ofcomplaints occurred in 66.7% patients with aspirin intolerance. Sinusitis in the case-history wasreported by 41 patients, i. e. 16.7%, both sexes being represented equally. In the group of patientswith a history of inflammations of the paranasal sinuses relapses of complaints were recorded in39%. The mean score expressing the extent of affection of the nasal cavity was 3.3. No correlationwas found between the extent of affection of the nasal cavity and the length of the history(correlation coefficient 0.032) or with age at the time of the first complaints (correlation coefficient0.026). With the extent of affection of the paranasal cavity increases also the extent of affection ofthe paranasal sinuses (correlation coefficient 0.54). The mean score expressing the extent ofaffection of the paranasal sinuses 13.1. No correlation was found between the extent of affectionand the length of the history (correlation coefficient 0.043) nor with age at the time of the firstcomplaints (correlation coefficient 0.094). The results of analyses in the investigated group ofpatients with nasal polyposis revealed the necessity to differentiate heterogeneous groups ofpatients. Evaluation of therapeutic results in patients suffering from nasal polyposis as a whole can leadto deceptive conclusions. The highest risk factors as regards early relapse are in the authors’ opinion thepresence of aspirin intolerance and concurrent inflammations of the paranasal sinuses. If one of thesetwo factors is detected, long-term follow up and permanent conservative treatment is a necessity.
Key words:
nasal polyposis, risk factors, surgical treatment, aspirin intolerance.
Autoři:
P. Vrabec; Z. Kuchynková; M. Taudy; J. Betka; J. Klozar
Působiště autorů:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Motol a 1. LF UK, Praha, katedra otorinolaryngologie IPVZ, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, , 1999, No. 2, pp. 81-85.
Kategorie:
Články
Souhrn
Obsahem předkládaného sdělení je rozbor anamnestických dat i výsledků jednotlivýchvyšetření u dlouhodobě sledovaného souboru pacientů s nosní polypózou. Rozbor byl zaměřen navytypování rizikových faktorů ovlivňujících výsledky léčby.Data byla hodnocena u pacientů ORL kliniky, z toho žen a 146 mužů s věkovým průměrem 46,1 let(44,5 roku u mužů a 48,3 roku u žen) a věkovým rozmezím 17 - 78 let. Jedná se o retrospektivní studii.Do souboru byli zařazeni všichni pacienti s nosní polypózou léčení na ORL klinice ve sledovanémobdobí od října 1989 do prosince 1994 s kompletní zdravotnickou dokumentací, a kteří byli sledovánina rinologické ambulanci ORL kliniky po dobu minimálně tři roky od chirurgického řešení.Chirurgické řešení stavu představovalo hlavní léčebnou metodu. Nosní polypy byly ve většiněpřípadů odstraňovány metodou vycházející z principů funkční endonazální endoskopické chirurgiedutin technikou dle Messerklingera. Ze souboru byli vyřazeni pacienti s nálezem typického antro-choanálního polypu.Vliv na výsledky léčby byl hodnocen z hlediska těchto faktorů - věk, pohlaví, věk při prvníchobtížích, délka anamnézy, předcházející chirurgická léčba, současný výskyt alergie, výskyt bron-chiálního astmatu, přítomnost intolerance aspirinu, výskyt zánětů vedlejších nosních dutin, rozsahpostižení nosní dutiny a rozsah postižení vedlejších nosních dutin.Výsledky léčby byly posuzovány podle přetrvávání nebo znovuobjevení subjektivních obtíží pa-cienta a podle objektivního rinoskopického nálezu rekurence nosních polypů. Závislostí mezijednotlivými sledovanými parametry byly vypočítávány pomocí korelačního koeficientu dle statis-tické analýzy hodnocení souborů programu Excell.Průměrný věk pacientů v souboru s recidivou obtíží do tří let od operačního řešení byl 50,5 let.Zastoupení obou pohlaví bylo přibližně totožné. Nebyla zjištěna závislost mezi věkem a délkouobdobí bez obtíží (korelační koeficient 0,03). Průměrný věk při prvních obtížích byl 38,6 lets nejčetnějším výskytem mezi 30. - 50. rokem (121 pacientů tj. 49,2 %) a s rovnocenným zastoupe-ním obou pohlaví. K recidivě obtíží u pacientů, u kterých se první obtíže objevily do 30 let (71pacientů) došlo ve 26,7 %. Průměrná délka anamnézy byla 4,9 let. Nebyla zaznamenána výraznázávislost mezi délkou anamnézy a rozsahem postižení nosní dutiny (korelační koeficient 0,032)anebo vedlejších nosních dutin (korelační koeficient - 0,043) 132 tj. 55,2 % pacientů souboru sepodrobilo nějakému typu operace nosní dutiny nebo vedlejších nosních dutin. Mezi typy výkonůpřevažovala polypektomie (113 pacientů tj. 45,9 %) a operace maxilárních dutin dle Caldwell - Luca(26 pacientů tj. 10,6 %). Průměrný interval mezi jednotlivými polypektomiemi byl 4,2 let. Tentointerval se s rostoucím počtem výkonů zkracuje. K recidivě obtíží u skupiny pacientů po opakova-ných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických obtíží u skupiny pacientů po opako-vaných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických reakcí, včetně alergické reakce naléky, mělo 113 pacientů, tj. 45,9 %, s mírně zvýšeným zastoupením žen (65 pacientů tj. 57,5 %).K recidivě obtíží u této skupiny pacientů došlo ve 31 %. Bronchiální astma bylo přítomno u 54pacientů, tj. 21,9 %, bez pohlavní predilekce. K recidivě obtíží došlo u pacientů s bronchiálnímastmatem, v 25,9 %. Intolerance aspirinu se vyskytovala u 24 pacientů, tj. 9,7 %, s častějším výskytemu žen (18 pacientek, tj. 75 %). K recidivě obtíží došlo u 66,7 % pacientů s výskytem intoleranceaspirinu. Proběhlé sinusitidy v anamnéze uvádělo 41 pacientů, tj. 16,7 %, při rovnocenném zastou-pení obou pohlaví. Ve skupině pacientů se zánětem vedlejších nosních dutin v anamnéze došlok recidivě obtíží v 39 %. Průměrné skóre vyjadřující rozsah postižení nosní dutiny bylo 3,3. Nebylazjištěna závislost mezi rozsahem postižení nosní dutiny a délkou anamnézy (korelační koeficient -0,032) nebo věkem při prvních obtížích (korelační koeficient 0,026). S větším rozsahem postiženínosní dutiny roste i rozsah postižení vedlejších nosních dutin (korelační koeficient 0,54). Průměrnéskóre vyjadřující rozsah postižení vedlejších nosních dutin bylo 13,1. Nebyla zjištěna závislostrozsahu postižení na délce anamnézy (korelační koeficient - 0,043) ani na věku při prvních obtížích(korelační koeficient 0,094). Výsledky provedené analýzy sledovaného souboru pacientů s nosnípolypózou ukázaly nutnost rozdělení heterogenní skupiny pacientů. Hodnocení výsledků léčbyu pacientů trpících nosní polypózou jako celku může vést k zavádějícím závěrům. Za nejrizikovějšífaktory z hlediska časné recidivy považujeme přítomnost syndromu intolerance aspirinu a součas-né záněty vedlejších nosních dutin. V případě zjištění přítomnosti jednoho z těchto dvou faktorů jedlouhodobé sledování a trvalá konzervativní terapie nutností.
Klíčová slova:
nosní polypóza, rizikové faktory, chirurgická léčba, intolerance aspirinu.
Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie OtorinolaryngologieČlánek vyšel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
1999 Číslo 2
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Pacienti s infekcemi HPV a EBV a možnosti léčebné intervence pomocí inosin pranobexu
- HPV v dýchacích cestách a papilomatóza hrtanu
- Přínos inosin pranobexu v terapii infekcí HPV v gynekologii
- Doc. Jiří Kubeš: Zásadní přínos protonové terapie spočívá v ochraně zdravých tkání
Nejčtenější v tomto čísle
- Léčba kontaktních granulomů hrtanu
- Osteom mastoidálního výběžku
- Recidiva nosních polypů - rizikovéfaktory
- Hodnocení chirurgické léčbychronické maxilární sinusitidyu dospělých