Novinky v přístupu k virové hepatitidě E
Autoři:
Z. Manďáková
Působiště autorů:
National Institute of Public Health, Prague
; Dept. of Infectious Diseases Epidemiology, Centre for Epidemiology and Microbiology
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 4, s. 243-245
Kategorie:
Krátké sdělení
Souhrn
Virová hepatitida E (VHE) je považována za nejčastější akutní onemocnění virovou hepatitidou na světě. Od 80. let 20. století byl popisován výskyt VHE v rozvojových zemích. Přestože hlášení výskytu VHE není v mnoha rozvinutých zemích povinné, je v současnosti zřejmé, že výskyt tohoto onemocnění narůstá a je i v těchto zemích významný [1].
VHE v Evropě není již delší dobu jen importované onemocnění, proto je v současné době na evropské úrovni snaha o zmapování výskytu onemocnění u lidí i zvířat, aby bylo možné vytvořit aktuální doporučení pro prevenci onemocnění, stanovit riziko pro příjemce krevních derivátů a transplantované, stanovit strategii prevence závažných a chronických průběhů VHE a vytvořit doporučení laboratorních vyšetřovacích postupů.
KLÍČOVÁ SLOVA:
virová hepatitida E akutní – virová hepatitida E chronická – extrahepatální manifestace – krevní deriváty – transplantace orgánů – prevence
Zdroje
1. Kamar N, Bendall R, Legrand-Abravanel F, et al. Hepatitis E. Lancet, 2012; 379(9835): 2477–2488.
2. Herber A. Viral Hepatitis E. Practicus, 2014; (8):19–21. [online] [cit. 2016-02-15] Dostupné na www: http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2014-10/19-Hepatitida-E.pdf.
3. Vašíčková P, Slaný M, Chalupa P, et al. Detection and phylogenetic characterization of human hepatitis E virus strains, Czech Republic. Emerg Infect Dis, 2011; 17(5): 917–919.
4. Vašíčková P, Králík P, Pavlík I. Occurence of hepatitis E virus in domestic pigs and wild boars in the Czech Republic. Veterinářství, 2010; 12: 672–676.
5. Straková P, Kříž B, Rudolf I, et al. Seroprevalence study of hepatitis E virus infection in two districts of the Czech Republic. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2014; 63(2): 92–94.
6. Heymann DL, editor. Hepatitis E in Control of communicable diseases manual, 20th edn. Washington: Apha Press, 2015. pp. 270–274. ISBN: 978-0-87553-018-5 softcover.
7. Trmal J, Beneš Č, Trnková M. Differences in the Incidence of Viral Hepatitis A and E in the Czech Republic. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2013; 62(1): 19–24.
8. Príkazská M, Beneš Č. Viral hepatitis E in the Czech Republic. Zprávy CEM (SZÚ, Praha), 2015; 24(2): 63–68.
9. Posuzování způsobilosti k dárcovství krve a krevních složek. Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP č. STL2007_03 ze dne 12.4.2007 verze 7 (2014_06). [online] [cit. 2016-02-15] Dostupné na www: http://www.transfuznispolecnost.cz/index.php?page=dokumenty&identifikator_kategorie=DOPORUCENE_POSTUPY.
10. Informační systém přenosných onemocnění EPIDAT, 2015. National Institute of Public Health, Prague.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2016 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Výskyt Mycoplasma hominis a Ureaplasma urealyticum u žen s poruchou fertility
- IGRA metody v rutinním provozu – QuantiFERON®-TB Gold nebo T-SPOT®.TB?
- Epidemiologický význam metabolického syndromu
- Diferenciální diagnostika virové etiologie suspektních příušnic ve vysoce proočkované populaci