Import marburgské hemoragické horečky do Evropy
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 57, 2008, č. 4, s. 160
Kategorie:
Zprávy z internetu
Dne 10.7. 2008 byl potvrzen import nebezpečné horečky vyvolané filoviry - Marburgské hemoragické horečky do Holandska. Jednalo se o 41letou turistku, která spolu se svým přítelem cestovala v období 5.-28.6. 2008 po Ugandě v Africe. Během pobytu navštívila na jeden den jeskyni Fort Portal a jeden den jeskyni v lese Maramagambo, patřící mezi turisticky velice oblíbená místa. Z těchto jeskyň jsou hlášeny pravidelné výskyty „ovocných“ netopýrů, u kterých bylo prokázáno nosičství filovirů. Je pravděpodobné, že se žena nakazila 19.6.2008 právě při pobytu v druhé z obou jeskyň, kde během návštěvy létalo nad jejich hlavami množství těchto netopýrů, z nichž někteří narážely do návštěvníků. Na zemi se nacházelo také velké množství netopýřích výkalů. Žena se 28.6.2008 vrátila zpět do Holandska bez příznaků onemocnění v dobrém zdravotním stavu. 4 dny po návratu (13 dnů od pravděpodobné expozice) se u ní objevily první příznaky – horečka a zimnice. Po dalších 3 dnech byla pro nelepšící se stav hospitalizována. Během hospitalizace došlo k velmi rychlému zhoršení jejího zdravotního stavu, končící jaterním selháním a závažnými krvácivými projevy. Pacientka zemřela 6. den hospitalizace, 10 dnů od prvních příznaků. Provedené testy vyloučily všechny možné virové nebo bakteriální původce s výjimkou filovirů. Imunofluorescenční vyšetření ukázalo současně nízké titry (1:16) IgG a IgM protilátek proti viru Marburg se slabou pozitivitou PCR na filoviry. Konfirmace původce byla provedena v Institutu tropické medicíny v Hamburku, Německo, metodou RT-PCR. Byl prokázán kmen viru Marburg, blízký, ale odlišný od dosud známých izolátů. Odborné autority, včetně českého ministerstva zdravotnictví nedoporučují do odvolání návštěvu uvedených jeskyní pro vysoké riziko další nákazy. Poslední větší epidemie horečky Marburg byly hlášeny v letech 2004-2005 z Angoly, kde zemřelo 90 % z 252 nakažených osob a dva případy s jedním úmrtím v Ugandě v roce 2007. Člověk se velice snadno infikuje přímým kontaktem s krví, sekrety a ostatními tělesnými tekutinami nemocného. Onemocnění se může vyskytovat i jako nozokomiální infekce a je možný i sexuální přenos do 7 týdnů po klinickém uzdravení.
Přeložil a upravil: R. Chlíbek
e-mail: chlibek@pmfhk.cz
Zdroj: ProMED-mail, červenec 2008
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2008 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Rezistence enterobakterií ke karbapenemům
- Stanovení koncentrace kalprotektinu ve stolici u nemocných s idiopatickými střevními záněty - srovnání dvou komerčních testů
- Detekce ß-laktamáz typu AmpC u gramnegativních bakterií izolovaných z moče
- Ilja Iljič Mečnikov a Paul Ehrlich:laureáti Nobelovy ceny v r. 1908 za práce o imunitě