Prevalence antiborreliových protilátek u dvou populací: Různá interpretace stejných dat
Prevalence of Anti-borrelia Antibodies in Two Populations
Objective:
The objective of the work was to test whether differently formulated hypotheses, when using correct statistickl methods, and the same data lead to the same results. The work pertains to the interpretation of the prevalence of antiborrelia antibody levels in more or less high risk populations.Group: A group of 200 blond donors from Prague (100 men, mean age 33.5 years and 100 women mean age 24.4 years) and 71 subjects with a higher risk of contact with ticks infected with Borrelia burgdorferi - forestry workers from the Šumava mountains (39 men, mean age 40.6 years and 32 women, mean age 44.5 years).Method: In all participants antiborrelia antibodies class IgM and IgG were assessed and using the Western blot method the presence of specific antigens was examined. The blond samples of all probands were analyzed in the national reference laboratořy for Lyme borreliosis CEM in the National Institute of Public Health in Prague. To test the hypothesis on the difference of groups as regards the frequency of positive antibody levels the chi square test was used. For testing the hypothesis on the difference of the groups as regards antibodies irrespective of normal laboratořy values the non-parametric method - the Mann-Whitney test was used.Results: The group of Prague blond donors and forestry workers from the Šumava mountains do not differ as to the individual frequency of positive antibody values assessed by the ELISA method in class IgM and IgG but they differ in class IgM assessed by the Western blot method. Both groups differ moreover markedly in the general distribution of antibodies unrelated to normal laboratořy values assessed by the ELISA method in class IgM, in class IgG the distribution dnes not differ. Conclusion: We provided evidence that when using a different formulation of the hypothesis while using correct statistical methods identical data can be differently interpreted. Thus in the interpretation of the prevalence of antiborrelia antibody levels in healthy populations with a different risk - even if the two groups do not differs as to the frequency of positive findings, there is a significant statistical difference in their distribution.
Key words:
Lyme disease - Borrelia burgdorferi - ELISA -Western blot.
Autoři:
V. Mrázek 1; P. Bartůněk 2; P. Vařejka 1; D. S Janovská; R. Bína 2; D. Hulínská 4
Působiště autorů:
~ II. interní klinika 1. LF UK, Praha 2 IV. interní klinika 1. LF UK, Praha s Oddělení epidemiologie, Centrum preventivního lékařství 3. LF UK, Praha 4 Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Státní zdravotní ústav, Praha
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. , 2002, č. 1, s. 19-22
Kategorie:
Články
Souhrn
Cfl:
Cílem práce bylo ověřit zda rozdflně formulovaná hypotéza, při použití správné statistické metody, vede u stejných dat ke stejným výsledkům. Konkrétně při interpretaci prevalence hladin antiborreliových protilátek u méně a více rizikové populace.Soubor: 200 dárců krve z Prahy (100 mužů s průměrným věkem 33,51et a 100 žen s průměrným věkem 24,4 let) a 71 osob s vyšším rizikem styku s klíštětem infikovaným Borrelií burgdorferi - lesních dělníků ze šumavského polesí (39 mužů s průměrným věkem 40,61et a 32 žen s průměrným věkem 44,51et).Metodika: Všem zúčastněným byly stanoveny hladiny antiborreliových protilátek třídy IgM a IgG a metodou Western blot byla zjištována přítomnost protilátek proti specifickým antigenům. Vzorky krve od všech probandů byly zpracovány v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu CEM při Státním zdravotním ústavu v Praze. Pro testování hypotézy o různosti souborů v četnosti pozitivních hladin protilátek jsme použili x2 test. Pro testování hypotézy o rozdflnosti souborů v hodnotách protilátek bez vztahu k normálním hodnotám laboratoře jsme použili neparametrickou metodu - test Mannův-Whitneyův.Výsledky: Soubor pražských dárců krve a šumavských lesních dělníků se neliší v individuální četnosti pozitivních hodnot protilátek metodou ELISA ve třídě IgM ani IgG, ale liší se ve třídě IgM metodou Western blot. Oba soubory se dále výrazně liší v celkovém rozložení protilátek bez vztahu k normálním hodnotám laboratoře metodou ELISA ve třídě IgM, ve třídě IgG se rozložení neliší. Závěr: Prokázali jsme, že při rozdflné formulaci hypotézy, při použití správných statistických metod, lze různě interpretovat shodná data. Konkrétně při interpretaci prevalence hladin antiborreliových protilátek u zdravých populací s různým rizikem - i když se oba soubory neliší četností pozitivních nálezů, je v jejich rozložení významný statistický rozdfl.
Klíčová slova:
Lymeská nemoc - Borrelia burgdorferi - ELISA - Western blot.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2002 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Encephalitozoon cuniculi a Encephalitozoon intestinalis - původci oportunních infekcí
- Vodní epidemie tularémie V Chlumčanech
- Vyšetření HIV protilátek u klientů poradny AIDS Okresní hygienické stanice Karviná v letech 1993-2000
- Výskyt protilátek proti granulocytárním ehrlichiím u západočeské a středočeské populace