Zkušenost s monitorováním mateřského a neonatálního jodového zásobení v České republice

English info

Experience in the Monitoring of Maternal and Neonatal Iodine Supply in the Czech Republic

The Czech Republic (CR) used to be affected by iodine deficiency. Iodization of table salt was introduced as a prophylactic measure in 1947 using potassium iodide (KI) at 12 parts per million (ppm). This level was increased to 27–42 ppm in 1996 together with a program of systematic supplementation of pregnant women with a daily tablet containing 100 μg KI. The change in the program resulted in a complete correction of iodine deficiency in the adult population since 2000, as assessed by the level of urinary iodine. The present study concentrated on the most at-risk groups to the effects of iodine deficiency, namely pregnant women and neonates. It evaluated the effects of the changes in the program of correction of iodine deficiency on urinary iodine of mothers and their neonates and on neonatal TSH in the national program of systematic screening for congenital hypothyroidism.

Urinary iodine was determined in 50 mother-neonate pairs on the fifth day after delivery in three areas of CR in 1993–1995 and in two of them in 1997 (before and after the changes in the program, respectively). Neonatal TSH was determined in 737 776 newborns screened between 1996 and 2003.

In 1993–1995 the median urinary iodine values in the mothers (29–72 μg/L) and in the neonates (28–77 μg/L) were almost similar and indicated mild to moderate iodine deficiency. In both groups they slightly increased after the improvement of the iodine program (58–79 μg/L) but remained below 100 μg/L. The recall rate of neonates under suspicion of congenital hypothyroidism progressively decreased from 0.7 % in 1996 to < 0.1 % in 2000 but the frequency of neonatal TSH above 5 mU/L remained above the cut-off point of 3 % up to 2002. In conclusion, in spite of the fact that the CR has achieved iodine sufficiency in the general population, the status of iodine nutrition of pregnant mothers and neonates remained insufficient without special preventive measures, with possible functional consequences in the thyroid function of the offspring. The study confirms that neonatal thyroid screening is a particularly sensitive monitoring tool for the evaluation of the degree and of the correction of iodine deficiency.

Key words:
iodine deficiency, urinary iodine, pregnancy, neonatal thyroid screening

Autoři: O. Hníková ¹; F. Delange ²; P. Kračmar ³; H. Vinohradská ⁴; R. Bílek ⁵
Působiště autorů: Department of Pediatrics, University of Brussels, Brussels, Belgium ²; Neonatal Screening Center, Prague, Czech Republic ³; Department of Pediatrics, Charles University, rd Medical Faculty, Prague, Czech Republic ³; Neonatal Screening Center, Brno, Czech Republic ⁴; Institute of Endocrinology, Prague, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2005; 60 (1): 3-6.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Česká republika bývala postižena jodovým nedostatkem. Jodidace stolní soli, jako profylaktické opatření, byla zahájena v roce 1947 s použitím jodidu draselného (KI), v dávce 12 parts per million (ppm). V roce 1996 byla dávka zvýšena na 27–42 ppm, současně s programem systematicky nabízené suplementace těhotným ženám denní dávkou 100 μg KI v tabletě. Změna v programu měla za následek úplnou nápravu jodového deficitu u dospělé populace od roku 2000, zjištěnou hladinami jodurií.

Předkládaná studie se zaměřila na nejrizikovější skupiny vzhledem k následkům jodového deficitu, jmenovitě na těhotné ženy a novorozence. Hodnotila vliv programové změny v korekci jodového deficitu na jodurie matek a jejich novorozenců a dále na neonatální TSH, vyšetřované v rámci systematického screeningu kongenitální hypotyreózy. Jodurie byla vyšetřena u 50 párů „matka–novorozenec“ pátý den po porodu ve 3 oblastech ČR v letech 1993–1995 a ve dvou z nich v roce 1997 (před zavedením a po zavedení jodového programu). Neonatální TSH bylo stanoveno u 737 776 novorozenců, screenovaných pro kongenitální hypotyreózu v letech 1996–2003.

Výsledky:
V letech 1993–1995 byl medián jodurií matek (29–72 μgI/l) a novorozenců (28–77 μgI/l) téměř identický a ukazoval na přítomnost mírného až středního jodového deficitu. V obou skupinách došlo k vzestupu mediánů jodurií po zavedení jodového programu (na 58-79 μgI/l), ale hodnoty zůstaly pod 100 μgI/L. Novorozenecký screeningový recall rate u případů suspektních z hypotyreózy klesal postupně z 0,7 % v roce 1966 k <0,1 % v roce 2000, ale frekvence neonatálního TSH nad 5 mIU/L zůstávala nad cut-off point 3 % až do roku 2002, včetně.

Závěr:
Ačkoliv byl v ČR docílen jodový dostatek celkové populace v roce 2000, jodové zásobení těhotných matek a novorozenců by bylo zůstalo bez zvláštních opatření nedostatečné, s možnými následky poruch činnosti štítné žlázy.

Studie dále potvrzuje využití neonatálního tyreoidálního screeningu jako obzvláště citlivého způsobu pro monitorování stupně jodového deficitu a jeho korekce.

Klíčová slova:
jodový deficit, jodurie, těhotenství, neonatální tyreoidální screening