Vlastní zkušenosti s vyšetřováním kognitivníchfunkcí u depresivní poruchy(Část 2.)
Our Experience withthe Cognitive Functions Investigation in Depression (Part 2)
Current psychiatric literature presents only little information on the possibilities of infl uencingcognitive defi ciency in patients suffering from depressive disorders. If any, works addressingthe issue are characterised by considerable methodological diversity and recovery is defi ned indifferent ways, different neuropsychological tests and different therapeutic approaches includingelectroconvulsion are used. In order to assess cognitive defi ciency in depression, we created a set ofneuropsychological tests. Cognitive functions of three depressive patients were examined. In thesethree patients the inhibitory form of depression was diagnosed and milnaciprane therapy started.The level of the cognitive functions under analysis as well as clinical symptoms measured on theHamilton scale for depression were evaluated prior to and after four-week antidepressant therapy.The milnacipran therapy succeeded, leading above all to an improvement of the psychomotor rateand memory functions and a trend towards an improvement of the originally defi cient higherexecutive functions was observed, too. Although the number of patients analysed does not allow usto generalise the results, they can nevertheless be regarded as supporting the idea of association ofcognitive defi ciency with depressive disorders.
Key words:
cognitive functions, cognitive defi cit, depression, neuropsychological assessment.
Autoři:
H. Kučerová; R. Přikryl; E. Češková; T. Kašpárek; J. Špaček; M. Perna
Působiště autorů:
Psychiatrická klinika LF MU a FN, Brno, přednosta prof. MUDr. E. Češková, CSc.
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Psychiat., , 2003, No. 8, pp. 442-445.
Kategorie:
Články
Souhrn
Souhrn:
Současná psychiatrická literatura poskytuje poměrně málo informací o možnostechjak ovlivnit kognitivní defi cit u nemocných s depresivní poruchou. Práce zabývající se toutoproblematikou se vyznačují značnou metodologickou rozmanitostí. Ta spočívá nejen v problematickéidentifi kaci kognitivního defi citu a možnosti jeho ovlivnění, dále v odlišné defi nici úzdravy,v použití různých neuropsychologických testů i nestejné léčby, včetně elektrokonvulzivní terapie.Pro účely hodnocení kognitivního defi citu u deprese jsme sestavili baterii neuropsychologickýchtestů. Kognitivní funkce byly pro ověření vhodnosti baterie vyšetřeny zatím jen u tří nemocnýchs depresí. U všech nemocných byla diagnostikována útlumová forma deprese, následně byli léčenimilnacipranem. Před a po čtyřtýdenní antidepresivní léčbě byla hodnocena úroveň námi sledovanýchkognitivních funkcí a současně klinická symptomatologie pomocí Hamiltonovy škály deprese. Veshodě s literaturou jsme prokázali přítomnost kognitivního defi citu u depresivní poruchy. Úspěšnáléčba milnacipranem vedla zejména k úpravě psychomotorického tempa a paměťových funkcí,naznačen byl i trend ke zlepšení původně narušených vyšších exekutivních funkcí. I když získanévýsledky vzhledem k počtu vyšetřovaných nemocných nelze samozřejmě nijak generalizovat, přestoje lze považovat za příspěvek k potvrzení přítomnosti kognitivního defi citu u depresivní poruchy.
Klíčová slova:
deprese, kognitivní defi cit, kognitivní funkce, neuropsychologické testy.
Štítky
Adiktologie Dětská psychiatrie PsychiatrieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská psychiatrie
2003 Číslo 8
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Mirtazapin v léčbě deprese spojené s nadměrným užíváním alkoholu
Nejčtenější v tomto čísle
- Serotonin, alkohol, SSRI a tianeptinJak se to rýmuje?
- Vliv holotropního dýchání na osobnost
- Rizikové jídelní chování a postoje českýchadolescentů(Školní studie)
- Geny pro IL-6 a DRD2 souvisejís hyperkinetickou poruchou