Studium protizánětlivých vlastností hustého extraktu Tribulus terrestris L.

Stáhnout PDF English version

Autoři: Saida Yunusova; Yaroslav Rozhkovskyi; Bohdan Prystupa; Svitlana Bohatu
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2023; 72, 184-189
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.5817/CSF2023-4-184

Souhrn

Nejslibnějším směrem v léčbě chronické prostatitidy je využití léčivých rostlin a přípravků na jejich bázi, které obsahují přírodní látky se širokým spektrem farmakologické aktivity: protizánětlivé, antimikrobiální, reparační, imunomodulační, hormonálně regulační, antisklerotické atd. a které mohou poskytnout komplexní terapeutický účinek na průběh chronické prostatitidy. Slibnou surovinou v tomto směru je Tribulus terrestris L., rostlinný přípravek tradičně používaný k léčbě erektilní dysfunkce a aterosklerózy. Cílem této experimentální práce je studium protizánětlivé aktivity hustého extraktu z trávy Tribulus terrestris (zbaveného plodů) na modelech zánětu vyvolaného karagenanem a zymosanem u potkanů.

Na modelech karagenanového a zymosanového edému u potkanů vykazuje hustý extrakt Tribulus terrestris L. v dávkách od 50 mg/kg do 200 mg/kg protizánětlivou aktivitu, jejíž účinnost v rozmezí dávek 150–200 mg/g není v počátečních stadiích karagenanového zánětu horší než u diklofenaku sodného v dávce 8,0 mg/kg, respektive v počátečních stadiích zymosanového zánětu, a není lepší než účinek referenčního léčiva korvitinu v dávce 10 mg/kg. To svědčí o anticyklogenázových a antilipoxygenázových vlastnostech tohoto hustého extraktu.

Klíčová slova:

hustý extrakt – Tribulus terrestris – diklofenak sodný – korvitin – protizánětlivý účinek

Zdroje

Shoskes D.A. Phytotherapy in chronic prostatitis. Urology 2002; 60, 35–37.
Cai T., Verze P., La Rocca R., Anceschi U., De Nunzio C., Mirone V. The role of flower pollen extract in managing patients affected by chronic prostatitis/chronic pelvic pain syndrome: a comprehensive analysis of all published clinical trials. BMC Urol. 2017; 17(1), 32.
Zhang K., Guo R. Q., Chen S. W., et al. The efficacy and safety of Serenoa repens extract for the treatment of patients with chronic prostatitis/chronic pelvic pain syndrome: a multicenter, randomized, double-blind, placebo-controlled trial. World J. Urol. 2021; 39, 3489–3495.
Hu M., Wazir J., Ullah R., Wang W., Cui X., Tang M., Zhou X. Phytotherapy and physical therapy in the management of chronic prostatitis-chronic pelvic pain syndrome. Int. Urol. Nephrol. 2019; 51(7), 1081–1088.
Park M. J., Park H. J., Cheon W. H., Park J. H., Shin B. C., Park N. C. Herbal Phytotherapy in Chronic Nonbacterial Prostatitis. World J. Mens Health 2019.
Fernández-Lázaro D., Fernandez-Lazaro C. I., Seco-Calvo J., Garrosa E., Adams D. P., Mielgo-Ayuso J. Effects of Tribulus terrestris L. on Sport and Health Biomarkers in Physically Active Adult Males: A Systematic Review. Int. J. Environ. Res. Public Health 2022; 19(15), 9533.
Kamenov Z., Fileva S., Kalinov K., Jannini E. A. Evaluation of the efficacy and safety of Tribulus terrestris in male sexual dysfunction-A prospective, randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. Maturitas 2017; 99, 20–26.
Nejati M., Dehghan P., Khani M., Sarbakhsh P. The effect of Tribulus terrestris supplementation on inflammation, oxidative stress, and performance of recreational runners: study protocol for a randomized placebo-controlled trial. Trials 2022; 23(1), 689.
Naseri L., Akbari bazm M., Khazaei M. A Review on Therapeutic Effects of Tribulus terrestris. J. Med. Plants 2019; 18(72), 1–22.
Semerdjieva I. B., Zheljazkov V. D. Chemical Constituents, Biological Properties, and Uses of Tribulus terrestris: A Review. Nat. Prod. Commun. 2019; 14(8).
Burda N. Ye., Dababneh M. F., Klivniak B. M., Zhuravel I. A., Rozhkovsky Ya. V. The element composition study of thick extract from Tribulus terrestris L. herb. Res. J. Pharm. Biol. Chem. Sci. 2016; 7(6), 2200–2202.
Franco J. V., Turk T., Jung J. H., Xiao Y. T., Iakhno S., Tirapegui F. I., Garrote V., Vietto V. Pharmacological interventions for treating chronic prostatitis/chronic pelvic pain syndrome. Cochrane Database Syst. Rev. 2019;10(10), CD012552.
Sroka Z., Sowa A., Dryś A. Inhibition of Lipoxygenase and Peroxidase Reaction by Some Flavonols and Flavones: The Structure-Activity Relationship. Nat. Prod. Commun. 2017; 12(11).
Fehrenbacher J. C., Vasko M. R., Duarte D. B. Models of inflammation: Carrageenanor complete Freund’s Adjuvant (CFA)-induced edema and hypersensitivity in the rat. Curr. Protoc. Pharmacol. 2012; 5 (5–4).
Cash J. L., White G. E., Greaves D. R. Chapter 17. Zymosan-induced peritonitis as a simple experimental system for the study of inflammation. Methods Enzymol. 2009; 461, 379–396.
Alfaro R. A., Davis D. D. Diclofenac. StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing 2021.
Gan T. J. Diclofenac: an update on its mechanism of action and safety profile. Curr. Med. Res. Opin. 2010; 26(7), 1715–1731.
Mashima R., Okuyama T. The role of lipoxygenases in pathophysiology; new insights and future perspectives. Redox. Biol. 2015; 6, 297–310.
Brain S. D., Williams T. J. Leukotrienes and inflammation. Pharmacol. Ther. 1990; 46(1), 57–66.
Jo-Watanabe A., Okuno T., Yokomizo T. The Role of Leukotrienes as Potential Therapeutic Targets in Allergic Disorders. Int. J. Mol. Sci. 2019; 20(14), 3580.
Volman T. J., Hendriks T., Goris R. J. Zymosan-induced generalized inflammation: experimental studies into mechanisms leading to multiple organ dysfunction syndrome. Shock. 2005; 23(4), 291–297.
Lee H. H., Ahn E. K., Hong S. S., Oh J. S. Anti-inflammatory effect of tribulusamide D isolated from Tribulus terrestris in lipopolysaccharide-stimulated RAW264.7 macrophages. Mol. Med. Rep. 2017; 16(4), 4421–4428.
Tian C., Chang Y., Zhang Z., Wang H., Xiao S., Cui C., Liu M. Extraction technology, component analysis, antioxidant, antibacterial, analgesic and anti-inflammatory activities of flavonoids fraction from Tribulus terrestris L. leaves. Heliyon 2019; 5(8), e02234.
Tian C., Chang Y., Wang R., Kang Z., Wang Q,. Tong Z., Zhou A., Cui C., Liu M. Optimization of ultrasound extraction of Tribulus terrestris L. leaves saponins and their HPLC-DAD-ESI-MS n profiling, anti-inflammatory activity and mechanism in vitro and in vivo. J. Ethnopharmacol. 2021; 278, 114225.