Antioxidační a anticytolytické účinky jako základ hepatoprotectivního účinku přípravku Pancreo-Plant® při akutní jaterní ischemii
Autoři:
Natalia Tsubanova 1; Liudmyla Trutaieva 1
Působiště autorů:
Department of Physiology and Pathological Physiology, National University of Pharmacy
1
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2021; 70, 100-106
Kategorie:
Původní článek
doi:
https://doi.org/https://doi.org/10.5817/CSF2021-3-100
Souhrn
V této experimentální studii byl zkoumán účinek kombinovaného rostlinného přípravku Pancreo-Plant® v dávce 72 mg/kg a srovnávacího léčiva silymarinu v dávce 25 mg/kg na úmrtnost zvířat, cytolytickou aktivitu, oxidaci volnými radikály a funkční aktivitu jater v podmínky akutní experimentální ischemie. Byl zjištěn výrazný antioxidační účinek studovaného přípravku, který se projevil snížením obsahu produktů lipidové peroxidace, konkrétně kyseliny thiobarbiturové a dienových konjugátů a normalizací enzymatických a neenzymatických řetězců endogenní antioxidační ochrany (snížený glutathion, kataláza). V případě akutního selhání jater vykazoval Pancreo-Plant® významný anticytolytický účinek, obnovil metabolismus sacharidů a schopnost jatek syntetizovat bílkoviny. Bylo zjištěno, že celková hepatoprotektivní aktivita kombinovaného rostlinného přípravku Pancreo-Plant® převýšila aktivitu srovnávaného léčiva silymarinu.
Klíčová slova:
akutní jaterní ischemie – hepatoprotektivní účinek – antioxidační účinek – anticytolytický účinek – Pancreo-Plant®
Zdroje
1. Sarin S. K., Choudhury A., Sharma M., Maiwall R., Al Mahtab M., Rahman S., Saigal S., Saraf N., Soin A. S., Devarbhavi H., Kim D. J., Dhiman R. K., Duseja A., Taneja S., Eapen C. E., Goel A., Ning Q., Chen T., Ma K., Duan Z., Yu C., Treeprasertsuk S., Hamid S. S., Butt A. S., Jafri W., Shukla A., Saraswat V., Tan S. S., Sood A., Midha V., Goyal O., Ghazinyan H., Arora A., Hu J., Sahu M., Rao P. N., Lee G. H., Lim S. G., Lesmana L. A., Lesmana C. R., Shah S., Prasad V. G. M., Payawal D. A., Abbas Z., Dokmeci A. K., Sollano J. D., Carpio G., Shresta A., Lau G. K., Fazal Karim M., Shiha G., Gani R., Kalista K. F., Yuen M. F., Alam S., Khanna R., Sood V., Lal B. B., Pamecha V., Jindal A., Rajan V., Arora V., Yokosuka O., Niriella M. A., Li H., Qi X., Tanaka A., Mochida S., Chaudhuri D. R., Gane E., Win K. M., Chen W. T., Rela M., Kapoor D., Rastogi A., Kale P., Rastogi A., Sharma C. B., Bajpai M., Singh V., Premkumar M., Maharashi S., Olithselvan A., Philips C. A., Srivastava A., Yachha S. K., Wani Z. A., Thapa B. R., Saraya A., Shalimar, Kumar A., Wadhawan M., Gupta S., Madan K., Sakhuja P., Vij V., Sharma B. C., Garg H., Garg V., Kalal C., Anand L., Vyas T., Mathur R. P., Kumar G., Jain P., Pasupuleti S. S. R., Chawla Y. K., Chowdhury A., Alam S., Song D. S., Yang J. M., Yoon E. L. APASL ACLF Research Consortium (AARC) for APASL ACLF working Party. Acute-on-chronic liver failure: consensus recommendations of the Asian Pacific association for the study of the liver (APASL): an update. Hepatol. Int. 2019; 13(4), 353–390. doi: 10.1007/ s12072-019-09946-3
2. Seitz H. K., Bataller R., Cortez-Pinto H., Gao B., Gual A., Lackner C., Mathurin P., Mueller S., Szabo G., Tsukamoto H. Alcoholic liver disease. Nat. Rev. Dis. Primers 2018; 4(1), 16. doi: 10.1038/s41572-018-0014-7
3. Cai J., Zhang X.J., Ji Y.X., Zhang P., She Z.G., Li H. Nonalcoholic Fatty Liver Disease Pandemic Fuels the Upsurge in Cardiovascular Diseases. Circ. Res. 2020; 126(5), 679–704. doi: 10.1161/CIRCRESAHA.119.316337
4. Ebert E. C. Hypoxic liver injury. Mayo Clin. Proc. 2006; 81(9), 1232–1236. doi: 10.4065/81.9.1232
5. Horvatits T., Drolz A., Trauner M., Fuhrmann V. Liver Injury and Failure in Critical Illness. Hepatology 2019; 70(6), 2204–2215. doi: 10.1002/hep.30824
6. Horvatits T., Trauner M., Fuhrmann V. Hypoxic liver injury and cholestasis in critically ill patients. Curr. Opin. Crit. Care. 2013; 19(2), 128–132. doi: 10.1097/ MCC.0b013e32835ec9e6
7. Morgan K., Samuel K., Vandeputte M., Hayes P. C., Plevris J. N. SARS-CoV-2 Infection and the Liver. Pathogens 2020; 9(6), 430. doi: 10.3390/ pathogens9060430
8. Ali N., Hossain K. Liver injury in severe COVID-19 infection: current insights and challenges. Expert Rev. Gastroenterol. Hepatol. 2020; 14(10), 879-884. doi: 10.1080/17474124.2020.1794812
9. Nardo A. D., Schneeweiss-Gleixner M., Bakail M., Dixon E. D., Lax S. F., Trauner M. Pathophysiological mechanisms of liver injury in COVID-19. Liver Int. 2021; 41(1), 20–32. doi: 10.1111/liv.14730
10. Katarey D., Verma S. Drug-induced liver injury. Clin. Med. (Lond). 2016; 16(Suppl 6), 104–109. doi: 10.7861/ clinmedicine.16-6-s104
11. Iesu E., Franchi F., Zama Cavicchi F., Pozzebon S., Fontana V., Mendoza M., Nobile L., Scolletta S., Vincent J. L., Creteur J., Taccone F. S. Acute liver dysfunction after cardiac arrest. PLoS One 2018; 13(11), e0206655. doi: 10.1371/journal.pone.0206655
12. Davis B. C., Tillman H., Chung R. T., Stravitz R. T., Reddy R., Fontana R. J., McGuire B., Davern T., Lee W. M. Acute Liver Failure Study Group. Heat stroke leading to acute liver injury & failure: A case series from the Acute Liver Failure Study Group. Liver Int. 2017; 37(4), 509–513. doi: 10.1111/liv.13373
13. Цубанова Н. А., Штрыголь С. Ю. Гепатопротекторная активность спироциклического производного оксин- дола в условиях острой ишемии печени. Научные ведомости БелГУ 2014; 4(175), 196–200.
14. Бойків Д. П., Бондарчук Т. І., Іванків О. Л. Клінічна біохімія. за ред. О. Я. Склярова. – К.: Медицина 2006; 432 с.
15. Рєзников О. Г. Загальні етичні принципи експе- риментів на тваринах. Ендокринологія 2003; 8(1), 142–145.
16. AnalystSoft Inc., StatPlus – программа статистического анализа. Версия 6. Режим електронного доступу: www.analystsoft.com
17. Wang D., Bădărau A.S., Swamy M.K., Shaw S., Maggi F., da Silva L.E., López V., Yeung A.W.K., Mocan A., Atanasov A.G. Arctium Species Secondary Metabolites Chemodiversity and Bioactivities. Front Plant Sci. 2019; 10,834. doi: 10.3389/fpls.2019.00834
18. Annunziata G., Barrea L., Ciampaglia R., Cicala C., Arnone A., Savastano S., Nabavi S. M., Tenore G. C., Novellino E. Arctium lappa contributes to the management of type 2 diabetes mellitus by regulating glucose homeostasis and improving oxidative stress: A critical review of in vitro and in vivo animal-based studies. Phytother. Res. 2019; 33(9), 2213–2220. doi: 10.1002/ptr.6416
19. Gao Q., Yang M., Zuo Z. Overview of the antiinflammatory effects, pharmacokinetic properties and clinical efficacies of arctigenin and arctiin from Arctium lappa L. Acta Pharmacol. Sin. 2018; 39(5), 787–801. doi: 10.1038/aps.2018.32
20. Corrêa R. C. G., Peralta R. M., Haminiuk C. W. I., Maciel G. M., Bracht A., Ferreira I. C. F. R. New phytochemicals as potential human anti-aging compounds: Reality, promise, and challenges. Crit. Rev. Food Sci. Nutr. 2018; 58(6), 942–957. doi: 10.1080/10408398.2016.1233860
21. Gierlikowska B., Gierlikowski W., Bekier K., Skalicka-Woźniak K., Czerwińska M. E., Kiss A. K. Inula helenium and Grindelia squarrosa as a source of compounds with anti-inflammatory activity in human neutrophils and cultured human respiratory epithelium. J. Ethnopharmacol. 2020; 249, 112311. doi: 10.1016/j. jep.2019.112311
22. Tavares W. R., Seca A. M. L., Inula L. Secondary Metabolites against Oxidative Stress-Related Human Diseases. Antioxidants (Basel) 2019; 8(5), 122. doi: 10.3390/antiox8050122
23. Cho Y. M., Kwon J. E., Lee M., Lea Y., Jeon D. Y., Kim H. J., Kang S. C. Agrimonia eupatoria L. (Agrimony) Extract Alters Liver Health in Subjects with Elevated Alanine Transaminase Levels: A Controlled, Randomized, and Double-Blind Trial. J. Med. Food 2018; 21(3), 282–288. doi: 10.1089/jmf.2017.4054
24. Miraj S., Alesaeidi S. A systematic review study of therapeutic effects of Matricaria recuitta chamomile (chamomile). Electron. Physician 2016; 8(9), 3024–3031. doi: 10.19082/3024
25. Asadi Z., Ghazanfari T., Hatami H. Anti-inflammatory Effects of Matricaria chamomilla Extracts on BALB/c Mice Macrophages and Lymphocytes. Iran. J. Allergy Asthma Immunol. 2020; 19(S1), 63–73. doi: 10.18502/ijaai. v19i(s1.r1).2862
26. Shebbo S., El Joumaa M., Kawach R,. Borjac J. Hepatoprotective effect of Matricaria chamomilla aqueous extract against 1,2-Dimethylhydrazine-induced carcinogenic hepatic damage in mice. Heliyon 2020; 6(6), e04082. doi: 10.1016/j.heliyon.2020.e04082
Štítky
Farmacie FarmakologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská farmacie
2021 Číslo 3
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- Infekce se v Americe po příjezdu Kolumba šířily nesrovnatelně déle, než se traduje
- Skotská studie upřesnila zdravotní benefity aktivního cestování za prací a studiem
Nejčtenější v tomto čísle
- Metodika prístupu frikčných nákladov vo farmakoekonomických analýzach
- Výzkum účinku modifikovaného fragmentu neuropeptidu Y na paměťové fáze a extrapolační únikový test zvířat
- Barevnost a obsah některých biologicky aktivních látek v přírodninách a v produktech přírodního původu
- Fenolové kyseliny a antioxidační potenciál výhonků Caragana frutex