Biochemická a molekulárně biologická vyšetření v onkologii – zpráva o pracovní konferenci (Olomouc, 13. února 2013)
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2013; 152: 110-111
Kategorie:
Sjezdy
Dějištěm akce byla 13. února 2013 velká posluchárna Teoretických ústavů LF UP v Olomouci. Jednalo se v pořadí již o 38. olomouckou konferenci tohoto typu, jak je po více než 12 let pořádá Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice v Olomouci ve spolupráci s OS ČLK, společností SEKK, s.r.o., a pod záštitou České společnosti klinické biochemie ČLS JEP.
Podobně zaměřené odborné setkání se v Olomouci uskutečnilo před 2 roky, a to ve spolupráci s Laboratoří imunochemické diagnostiky Oddělení nukleární medicíny FN Plzeň. Tehdy byly středem zájmu některé nové metody v radiodiagnostice nádorů, imunoanalytické laboratorní metody, výzkum nových nádorových markerů a kontrola kvality jejich stanovení, screening kolorektálních nádorů, diagnostika karcinomu ovaria a terapeutické monitorování tyrosin-kinasových inhibitorů.
V záhlaví programu nynější konference stálo, že akce je tentokrát orientována na laboratorní diagnostiku vybraných hematoonkologických onemocnění, na molekulárně biologické metody v onkologické diagnostice, na monitorování léčby některých nádorů, na způsoby využití klasických i nových onkomarkerů a na ukládání a zpracování dat onkologicky nemocných osob.
Konferenci zahájil a účastníky za všechny pořadatele přivítal doc. MUDr. P. Schneiderka, CSc., emeritní vedoucí OKB FN Olomouc. Ve svém krátkém vystoupení zdůraznil všeobecně uznávané směry vývoje laboratorní medicíny v několika nejbližších letech. Za jednoznačnou se dnes považuje nutnost podpory aktuálních trendů medicíny: personalizace, prevence, prognostiky a participace, tzv. principu 4 P. Tradiční diagnostika se bude v nejbližší budoucnosti rozvíjet jak v laboratořích, tak v režimu point-of-care (POCT). Kromě důrazu na zvyšování kvality budou pokračovat snahy o standardizaci a harmonizaci metod. Dále se předpokládá větší uplatnění farmakogenomiky, rozšíření způsobů a druhů sebekontroly pacientů u chronických chorob a větší podíl sdružených vyšetření (companion diagnostics). Doc. Schneiderka poukázal na skutečnost, že i řada příspěvků na dnešní konferenci je již orientována v tomto duchu.
Na programu konference potom bylo celkem devět přednášek a většina z nich byla doprovázena výjimečně bohatou diskuzí. Úvodní obšírnější sdělení o významu laboratorních vyšetření pro onkologii přednesl prof. MUDr. B. Melichar, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky LFUP a FN v Olomouci. Profesor Melichar je mj. členem redakční rady světově významného odborného periodika Clinical Chemistry and Laboratory Medicine (ve zkratce CCLM) vydávaného nakladatelstvím Walter de Gruyter, GmbH, v Berlíně. CCLM je oficiálním časopisem Mezinárodní federace klinické chemie a laboratorní medicíny (IFCC) a Evropské federace klinické chemie a laboratorní medicíny (EFLM). K 50. výročí tohoto časopisu vyšlo jeho první letošní číslo a v něm publikuje prof. Melichar článek „Laboratory medicine and medical oncology: the tale of two cinderellas“, který se svým obsahem shoduje s tématem jeho sdělení na naší konferenci.
Moderování zbývajících dvou přednášek prvního dopoledního bloku se ujal doc. RNDr. T. Adam, Ph.D., vedoucí OKB FN Olomouc. Autorkou prvního z těchto sdělení byla MUDr. B. Mohelníková-Duchoňová a zevrubně se v něm zabývala molekulární biologií karcinomu pakreatu. Autorem druhého příspěvku na téma „Nové možnosti cílené léčby v onkologii“ byl MUDr. D. Vrána, který se však pro nemoc nemohl akce osobně zúčastnit, a jeho sdělení zasvěceně přednesl prof. Melichar.
Po krátké pauze následoval druhý blok přednášek, jenž obsahoval tři sdělení z oblasti hematoonkologie. RNDr. M. Divoká, Ph.D., a spolupracovníci z Hematoonkologické kliniky LFUP a FN Olomouc referovali o molekulárně genetických metodách pro diagnostiku a monitorování léčby tyrosinkinázovými inhibitory. Následovalo sdělení Mgr. J. Juráňové a spolupracovnic z téže kliniky, které bylo přehledným souhrnem mikroskopického hodnocení morfologie buněk u vybraných hematologických malignit. Třetí sdělení tohoto bloku prezentoval dr. M. Novák a informoval v něm o práci kolektivu autorů z Hematoonkologické kliniky a III. Interní kliniky LF UP a FN Olomouc na téma multiparametrické cytometrie v diagnostice monoklonálních gamapatií a mnohočetného myelomu.
Poslední blok přednášek po přestávce byl také poznamenán absencí. MUDr. M. Nekulová, CSc., z OKL Masarykova onkologického ústavu v Brně onemocněla, a proto nemohla osobně prezentovat sdělení své a autorského kolektivu s názvem „Jak využíváme vyšetření nádorových markerů“. Jejich příspěvek se ovšem vyskytuje na společném CD ROM. Druhé sdělení v tomto bloku bylo věnováno významu správné detekce HER2 pro klinickou praxi. Přednesla ho brilantním způsobem MUDr. O. Bálková (Roche Diagnostics, s.r.o.), která je také autorkou stejnojmenného článku publikovaného v časopisu Labor Aktuell.
Tématem posledního sdělení pracovního dne byla informace o systému pro zpracování a vyhodnocování dat onkologicky nemocných. Autorem byl a sdělení prezentoval ing. M. Blaha z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně, který na tomto systému spolu s dalšími odborníky a onkology aktuálně pracuje.
Ve svém závěrečnému slovu doc. Schneiderka konstatoval, že míra a rychlost změn v zaměření, složení, poskytování a použití laboratorních vyšetření nebyly nikdy větší než dnes. Požadavky na služby laboratoří i u nás strmě stoupají a to všechno se odehrává v období velkých finančních tlaků na zdravotní péči. Za této situace musí laboratoře pracovat nejen kvalitně a klinicky efektivně, ale i racionálně a rentabilně. Metodou volby se jeví být aplikace principů „přidané hodnoty“. Přidáním hodnoty se myslí průběžná (spolu)práce laboratoře s uživateli jejích služeb a poskytovateli zdravotní péče, která zajišťuje, že veškeré činnosti laboratoře jsou postaveny na bázi nejlepších současných znalostí a moderních technologií, jsou podloženy důkazy, jsou rentabilní, umožňují dosahování lepších klinických výsledků, přispívají k vyšší bezpečnosti pacienta a jsou srozumitelné žadatelům, pacientům i širší veřejnosti. Za naplnění těchto cílů odpovídají jak vedoucí činitelé oboru, tak řadoví pracovníci jednotlivých laboratoří. O principu „přidané hodnoty“ píše G. H. Beastall v prvním letošním čísle časopisu CCLM a referuje se o něm také na stránkách bulletinu FONS 1/2013, s. 4–6.
Nakonec doc. Schneiderka poděkoval přednášejícím, všem účastníkům a v neposlední řadě také pořadatelům a svým spolupracovníků, kteří akci připravovali. Pozval všechny přítomné i na další olomoucký pracovní den s tématem Kardiologická laboratorní vyšetření, který se bude na stejném místě konat 22. května 2013 (viz www.cskb.cz a www.sekk.cz).
Pracovní konference se zúčastnilo přes 80 zájemců, převážně z moravských regionů. Všichni obdrželi – jako obvykle – program a CD ROM s nahranými prezentacemi. Pořadatelé přichystali drobné občerstvení a v příjemném prostředí předsálí a rekonstruované vstupní haly Teoretických ústavů LF UP měli účastníci dostatek příležitostí k vzájemnému poznání, přátelskému setkávání a odborným diskuzím.
doc. MUDr. Petr Schneiderka, CSc.
Katedra biomedicínských oborů LF, Ostravská univerzita
Syllabova 19, 703 00 Ostrava-Záhřeb
e-mail: petr.schneiderka@fnol.cz
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Mikroskopické záněty tlustého střeva
- Ireverzibilní elektroporace: lokální, non-termální, ablační léčba maligních nádorů
-
Richard Rokyta, Miloslav Kršiak, Jiří Kozák (eds.)
BOLEST
Přepracované, doplněné vydání - 16. celostátní konferenceDNA diagnostiky (28. až 30. listopadu, Brno)