Informační hodnota průkazu antiborreliových protilátek u zdravých dárců krve a rizikové skupiny populace

The Information Value of Detection of Borrelia Antibodies in the Healthy Blood Donors and in the Population at Risk

Background.
Geographic differences of particular species of ticks and variant strains of Borrelias impede the comparison of local and foreign experience. The authors tried to support some literary observations with their own results and designed a study aimed at determination of anti-Borrelia antibodies (AB) in the selected population samples. The goal of the study was to find and statistically evaluate: a) difference in distribution of values of AB in the sample of probands from the risk and nonrisk environment (foresters in Šumava and Prague blood donors, respectively) by means of ELISA method, b) tick bite frequency in the risk and non-risk groups, c) to determine and statistically evaluate the prevalence of probands with increased levels of antiborrelial antibodies in the local study population by ELISA method and the prevalence of probands with non-normal values found by Western blot (WB) method.

Methods and Results.
In the group of Prague blood donors (control group), in total 200 probands were examined; in the risk group, 71 probands from Šumava forest were examined. Blood specimens were examined in the National Reference Laboratory for Lyme Borreliosis in Prague. In all specimens, ELISA NRLB KC90 was used. Western blot assay was used for confirmation.

Conclusions.
On the basis of literature review from Europe and USA, it is possible to generalize the following, despite some equivocations: 1. regional differences are not significant, with the exception of high-risk territories or „occupational exposure“; 2. there is no significant difference between males and females; 3. considerable caution is necessary in comparing the control and risk groups; prerequisite for such comparison is defining the characteristics of both groups.

Key words:
tick, borrelia strains, antiborrelial antibodies

Autoři: P. Bartůněk ¹; K. Goričan ¹; T. Veiser ¹; V. Mrázek ²; P. Vařejka ²; D. Hulínská ³
Působiště autorů: IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha ¹; II. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha ²; Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu SZÚ, Praha ³
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2007; 146: 603-607
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Geografické diference jednotlivých druhů klíšťat a variantní kmeny borrelií znesnadňují komparaci zkušeností domácích se zahraničními. Autoři se pokusili některé literární informace podpořit vlastním pozorováním a uspořádali studii zaměřenou na stanovení antiborreliových (AB) protilátek ve vybraných populačních vzorcích.

Cílem práce bylo zjistit a statisticky zhodnotit :
a) rozdíl v rozložení hodnot hladin AB v souboru probandů z rizikového a nerizikového prostředí (šumavští lesní dělníci a pražští dárci krve) metodou ELISA, b) četnost kousnutí klíštětem v rizikové a nerizikové skupině, c) určit a statisticky zhodnotit četnost probandů se zvýšenou hodnotou hladin antiborreliových protilátek v domácí populaci metodou ELISA a četnost probandů s nenormální hodnotou metodou Western blot (WB).

Metody a výsledky.
Ve skupině pražských dárců krve (kontrolní skupina) bylo vyšetřeno celkem 200 probandů, z toho 100 mužů a 100 žen.V rizikové skupině jsme vyšetřili celkem 71 probandů ze šumavského polesí, z toho bylo 39 mužů a 32 žen. Krevní vzorky byly vyšetřeny v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu. U všech vzorků byla použita metoda ELISA NRLB KC 90. Ke konfirmaci byla použita metoda Western blot.

Závěry. Na základě písemnictví z Evropy a USA lze zobecnit i přes některé naše zkušenosti:
1. regionální rozdíly nejsou významné, pokud nejde o vysoce riziková teritoria či „profesionální expozici“; 2. není významný rozdíl mezi muži a ženami; 3. je třeba značné obezřetnosti při srovnávání kontrolní a rizikové skupiny; podmínkou takové komparace je přesné definování charakteristik obou skupin.

Klíčová slova:
klíště, kmeny borrelií, antiborreliové protilátky.

Štítky

Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek Hold McKusickově „Mendelian Inheritance in Man“

Článek Milníky kardiovaskulární terapie IV. Reserpin

Článek Deset let od úspěšného zavedení prvé monoklonální protilátky (rituximab) do léčby lymfomů

Článek Proteomické techniky a jejich aplikace u hematoonkologických onemocnění

Článek Možnosti využití kapilární elektroforézy v klinickém výzkumu

Článek Trombotické komplikace při sepsi a jejich farmakologická profylaxe

Článek Porovnanie aktivít obyvateľov domovov dôchodcov v rokoch 1989 a 2000

Článek Klostridiová sepse a plynatá sněť břišní stěny po cholecystektomii

Článek vyšel v časopise