Paranoidní syndrom, paranoidní reakce, paranoia
Paranoid Syndrome, Paranoid Reaction, Paranoia
The term paranoid is derived from the Greek word paranoia meaning nadnese. It does not only mean self-reference, but there are various personality features as they are hostility, a tendency towards aggressiveness, irritability, a lack of sense of humour, feelings of overestimation of one-self and a tendency towards accusations. These features may appear also within normal psychology and they becomeclinically important after thein increase of intensity and conspicuousness (los sof hearing, long-term abuse of alcohol and psychostimulants) and organic disorders of the brain may contribute to the development of paranoidity. A mechanism of projection is considered as a decivise factor from the point of view of dynamic psychiatry. Clinically unimportant sign sof paranoidity can be observed due to unusual situations. If a paranoid reaction becomes more serious, formation of a paranoid delusion should be taken to account. In our koncept the term paranoid and paranoidity should be used only as a psychopathological term.
Key words:
paranoid syndrome, development of paranoia, biological cause of paranoidity, mechanism of projection, formation of delusion, paranoid disorders in ICD-10.
Autoři:
P. Pavlovský
Působiště autorů:
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 178-180
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Pojem paranoidní se odvozuje od řeckého slova paranoia – šílenství. Jeho obsahem není jen pouhá vztahovačnost, nýbrž i řada povahových projevů, jako je hostilita, sklon k agresi, zlostnost, chybění smyslu pro humor, pocity nadměrné důležitosti vlastní osoby a sklon k obviňování. Tyto vlastnosti se vyskytují i v rámci normální psychologie a klinického významu nabývají až vystupňováním intenzity a nápadnosti; vlivy exogenní hrají při rozvoji paranoidity zřejmě méně vážnou roli. Z biologických faktorů se uplatňují jako onemocnění somatická. Významná je nedoslýchavost nebo dlouhodobé zneužívání alkoholu a psychostimulací. Z dynamických faktorů se největší důležitost připisuje mechanizmu projekce. Klinicky nevýznamné známky vztahovačnosti se mohou objevit v důsledku neobvyklé situace. Nebude-li paranoidní reakce klinické závažnosti, musíme zvažovat možný rozvoj bludu. Pojmu paranoidní by se mělo užívat pouze pro označení patologického stavu a neoznačovat jím prchavé reakce zvýšené ostražitosti a vztahovačnosti.
Klíčová slova:
paranoidní syndrom, paranoický vývoj, biologické příčiny vzniku paranoidity, mechanizmus projekce, vytváření bludu, paranoidní poruchy v MKN-10.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Paranoidní syndrom, paranoidní reakce, paranoia
- Chronická bolest po operaci prsu
- Perkutánní sakroplastika v léčbě insuficientní fraktury křížové kosti
- Vývoj incidence postpunkční cefalei po spinální anestezii pro císařský řez v Olomouci v letech 2003–2004