Syndrom Brugada
Brugada Syndrome
Brugada syndrome is believed to be responsible for 4 to 12 % of all sudden deaths and for 20 % of deaths in patients with structurally normal hearts. As a distinct clinical entity with a high risk of sudden cardiac death it was first described in 1992. The syndrome characterized by ST segment elevation in right precoardial leads V1 to V3 unrelated to ischemia and by electrolyte disturbance without obvious structural heart disease. The clinical findings are based on ECG and syncope or sudden death. The arrhythmia leading to sudden death is a rapid polymorphic ventricular tachycardia. The electrocardiographic signature of the syndrome is dynamic and often concealed, but can be unmasked by potent sodium channel blockers such as flecainde, ajmaline. The Brugada syndrome is a familial disease displaying an autosomal dominant mode of transmission with incomplete penetration and with incidence ranging between 5 and 66 per 10.000. The syndrome has been linked to mutations in SCNA5, the gene encoding for the a subunit of the sodium channel. Implantation of an automatic cardiverter-defibrillator is the only currently proven effective therapy.
Key words:
Brugada syndrome, syncope, sudden death, ventricular tachycardia, idiopathic ventricular fibrillation.
Autoři:
T. Veiser; G. Laurent 1; Wolf J.-E. 1
Působiště autorů:
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
; Kardiocentrum CHU, Dijon, Francie
1
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2005; 144: 219-223
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Brugada syndrom je příčinou 4–12 % všech případů náhlé smrti. U nemocných bez organického srdečního onemocnění se toto číslo pohybuje kolem 20 %. Jde o relativně nově popsaný klinický syndrom, který se manifestuje recidivujícími synkopami a/nebo náhlou smrtí u dosud zcela zdravých lidí, jejichž srdce je strukturálně nezměněno. Postiženi jsou převážně muži (6:1 až 8:1) v produktivním věku s maximem mezi 35–45 lety. Endemicky se Brugada syndrom vyskytuje v jihovýchodní Asii a v Japonsku . Incidence v Evropě není přesně známa, pravděpodobně se pohybuje kolem 5–66 na 10 000 obyvatel. Náhlá smrt je vyvolána polymorfní komorovou tachykardií s následnou degenerací do fibrilace komor. Klidové EKG u většiny postižených je charakteristické svou typickou elevací ST úseků v pravých prekordiálních svodech, u jiných lze typický EKG obraz vyvolat diagnostickými testy i.v. Syndrom je dědičný, s autozomálně dominantním přenosem s inkompletní penetrací. Asi ve 30 % je postižený gen SCN5A na 3. chromozómu, který kóduje α-podjednotku sodíkového kanálu. Dosud známá antiarytmika jsou neúčinná a jedinou terapii zůstává implantace kardioverter-defibrilátoru.
Klíčová slova:
Brugada syndrom, synkopa, náhlá smrt, komorová tachykardie, idiopatická fibrilace komor.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Imprinting genů a lidské patologie
- Těžká otrava olovem po požití broků
- Syndrom Brugada
- Je tamoxifen porfyrinogenní?