Poruchy funkce příštítných tělíseku nemocných v pravidelném dialyzačnímléčení a po transplantaci ledviny
Dysfunction of Parathyroids in Patients on Regular Dialysis Treatmentand after Kidney Transplantation
Background.
Parathyroids dysfunction is a key disorder in the spectrum of renal osteopathy, occurring after renaltransplantation and, occasionally, after parathyroidectomy. In our subjects, dysfunction is understood as plus orminus activity.Methods and Results. Parathyroidectomy as the primary procedure was performed in 179 patients for all types ofhyperparathyrodism. In 70 % of cases the secondary hyperparathyroidism was treated, believed to be the most severecondition. Present assessment was focused on postoperative parathyroid hormone levels (pg/ml) in three groups ofpatients (n=92). Group 1 with parathyroid gland autoimplants following total parathyroidectomy; Group 2 afterpartial or subtotal surgery; Group 3 after autologous implantation of cryopreserved parathyroid glands in severehypoparathyroidism. Group 1 (32 dialysis and 9 non-dialysed patients): 228.9 vs 85.9 pg/ml; ns; hypofunction in50 % and in 33 % respectively, afunction in 12.5 % of dialysed patients, in non-dialysed patients it was not detected.Group 2 (25 dialysis and 24 non-dialysed patients): 603.3 vs 169.8 (pg/ml); p=0.01; hypofunction in 16 % and in8% respectively, afunction was not detected. Complete groups 1 and 2 of patients: 197.5 vs 382.3 pg/ml (p=0.0016).Dialysed patients in Group 1 and 2: 228.9 vs 603.3 pg/ml (p=0.007); non-dialysed patients: 85.9 vs 169.8 pg/ml; ns.Group 3 (15 dialysed patients): 63.0; hypofunction and afunction in 40 %. This group (63,0 pg/ml) vs Groups 1 and2 of dialysed patients (p=0.031 and 0.0004), respectively. Basic laboratory findings before operations of tertiaryhyperparathyroidism were shown.Conclusions. After total parathyroidectomy with parathyroids autoimplantation, parathyroid hormone is acceptableto dialysis and non-dialysis patients. Partial parathyroidectomy prevents development of hypoparathyroidism. It isassociated, however, with a risk because of hyperparathyrodism recurrence. Cryopreserved autologous parathyroidsreach lower parathyroid levels compared with „fresh“ parathyroid tissue autoimplants. Parathyroidectomy aftersuccessful renal transplantation may be inicated.
Key words:
parathyroid hormone, hyperparathyroidism, hemodialysis, renal transplantation, parathyroidectomy,hypoparathyroidism, parathyroid gland implantations.
Autoři:
I. Sotorník; P. Bubeníček; M. Adamec 1; L. Karasová 2; C. Povýšil 4; J. Skibová 3
Působiště autorů:
Klinika nefrologie IKEM, Praha 1Klinika transplantační chirurgie IKEM, Praha 2Laboratoř metabolických metod IKEM, Praha 3Pracoviště lékařské statistiky IKEM, Praha 4Patologicko-anatomický ústav 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2003; : 229-234
Kategorie:
Články
Souhrn
Východisko.
Dysfunkce příštítných tělísek je rozhodující poruchou ve spektru renální osteopatie, vyskytuje se potransplantaci ledviny a někdy po paratyreoidektomii. V souboru sledovaných nemocných je míněna ve smyslu plusi minus.Metody a výsledky. Paratyreoidektomie jako primooperace byla provedena u 179 nemocných pro všechny typyhyperparatyreóz, ze 70 % pro sekundární typ jevící se jako nejzávažnější. Současné hodnocení bylo zaměřeno napooperační hodnoty parathormonu u třech skupin nemocných (n=92). 1. skupina s autoimplantáty příštítných tělísekpo totální paratyreoidektomii, 2. skupina po parciální ev. subtotální operaci, 3. skupina po autologní implantacikryokonzervovaných příštítných tělísek u závažných hypoparatyreóz. 1. skupina (32 dialyzovaných a 9 nedialyzovanýchnemocných): 228,9 vs 85,9 pg/ml, ns, hypofunkce v 50 %, resp. v 33 %, afunkce ve 12,5 % dialyzovaných,u nedialyzovaných nezjištěna. 2. skupina (25 dialyzovaných a 24 nedialyzovaných nemocných): 603,3 vs169,8 pg/ml (p=0,01), hypofunkce v 16, resp. 8 %, afunkce nezjištěna. Kompletní 1. a 2. skupina nemocných:197,5 vs 382,3 pg/ml (p=0,0016). Dialyzovaní těchto skupin: 228,9 vs 603,3 pg/ml (p=0,007), nedialyzovaní: 85,9 vs169,8 pg/ml, ns. 3. skupina (15 dialyzovaných nemocných): 63%hypofunkce a afunkce ve 40 %. Tato skupina (63,0pg/ml) vs 1. a 2. skupina dialyzovaných (p=0,031, resp. p=0,0004). Jsou uvedeny základní laboratorní nálezy předoperacemi pro terciární hyperparatyreózu.Závěry. Po totální paratyreoidektomii s autoimplantací příštítných tělísek je parathormon přijatelný pro dialyzovanéi nedialyzované nemocné. Parciální paratyreoidektomie brání vzniku hypoparatyreózy, je však riziková z recidivyhyperparatyreózy. Kryokonzervovaná autologní příštítná tělíska dosahují nižšího parathormonu než autoimplantáty„čerstvé“ tkáně příštítných tělísek. Paratyreoidektomie může být indikována po úspěšné transplantaci ledviny.
Klíčová slova:
parathormon, hyperparatyreóza, hemodialýza, transplantace ledviny, paratyreoidektomie, hypoparatyreóza,implantace příštítných tělísek.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Transplantace srdce u dětí
- Kdy má smysl hledat v rodinách onkologickýchpacientů zárodečné mutace v genu TP53?
- Opiáty a jejich imunomodulační vlastnosti
- Mikrodelece faktoru azoospermie jako jednaz příčin mužské infertility
