Spojujeme síly k dosažení lepších výsledků – využíváme sofistikovaněji teoretické poznatky k účinnému snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění!

Management kardiovaskulárního rizika: je čas jednat!

Každých 1,5 sekundy si kardiovaskulární onemocnění (KVO) kdekoliv světě vyžádá lidský život. Tato skutečnost šokuje o to více, když uvážíme, že většině těchto úmrtí lze zabránit. Výzkumy ukazují, že 80 procentům případů KVO lze předejít včasným a účinným zvládáním rizikových faktorů.

Navzdory rozsáhlým diskusím o ovlivňování kardiovaskulárního (KV) rizika, je nakonec jen málo z navrhovaných řešení účinně využito, a to protože se navrhovaná řešení pohybují převážně v teoretické rovině.

Pro zlepšení péče o pacienty a zlepšení výsledků v oblasti prevence KVO je tudíž zásadní společné úsilí o převedení těchto teoretických strategií do konkrétních a prakticky uskutečnitelných řešení.

A právě zlepšení managementu účinného využití teoretických poznatků v praxi pro zlepšení prevence KVO bylo stěžejním tématem mezinárodního sympozia Joining Forces. Improving Outcomes: Bridging theory to action in CVD risk management, které uspořádala Slovinská kardiologická společnost (Združenje kardiologov Slovenije) a podpořila je společnost Krka d. d.

Sympozia, které se konalo 4. října ve slovinském Novém Městě (Novo Mesto), se zúčastnilo více než 176 odborníků z oborů kardiologie a vnitřní lékařství z 12 evropských zemí. Na sympoziu, které moderoval prof. Michal Vrablík, se o poznatky a zkušenosti podělili prof. Zlatko Fras a prof. Mišo Šabović ze Slovinska, prof. Robert Julian Gil z Polska, prof. Philippe Gabriel Steg z Francie a prof. Nebojša Tasić ze Srbska.

Prof. Philippe Gabriel Steg se ve své panelové přednášce zaměřil na klíčové faktory, které stojí za skutečností, že mají obyvatelé Francie nejnižším KV-riziko. Identifikování těchto faktorů „úspěšných“ pro snížení KV-rizika je samozřejmě inspirativní a důležité pro další evropské země, které takových příznivých výsledků zatím nedosahují.

V následné panelové diskusi byl ozřejměn současný stav a odhalily se hlavní výzvy při zvládání nejkritičtějších kardio­vaskulárních rizikových faktorů v každodenní klinické praxi a nastínila řešení pro efektivní management prevence kardiovaskulárního rizika. Důraz byl kladen na včasnou, intenzivní a dlouhodobou léčbu rizikových faktorů a také na zásadní roli léčivých přípravků, které v jedné tabletě kombinují několik účinných látek.

Na závěr přednášející navrhli akční plán pro účinný management prevence a snižování kardiovaskulárního rizika, který získal mezi účastníky silnou podporu, a tak se stal konsenzuálním a připravil kýženou půdu pro jeho zavedení navrženého managementu do klinické praxe.

Konsensuální akční plán

Skupina významných odborníků účastníků Mezinárodního sympozia Joining Forces. Improving Outcomes: Bridging theory to action in CVD risk management, konaného pod záštitou Slovinské kardiologické společnosti 4. října 2024 v Novém Městě ve Slovinsku, přijala na návrh výše jmenovaných přednášejících na základě předložených a diskutovaných skutečností akční plán obsahující sedm základních bodů pro efektivní management KV-rizika.

Cílem akčního plánu je posílení prevence KVO, která jsou jednou z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti v celé Evropě. Každou z těchto zásad podpořila naprostá většina účastníků sympozia, což vyjadřuje silný konsenzus pro jejich zavedení do běžné klinické praxe.

Sedm zásad pro efektivní management kardiovaskulárního rizika

1.
Zhodnoťte celkové KV-riziko s přihlédnutím ke všem relevantním rizikovým faktorům a modifikátorům rizika a zhodnoťte poškození cílových orgánů. Zaujměte komplexní přístup k managementu celkového KV-rizika místo toho, abyste se zabývali jednotlivými rizikovými faktory izolovaně (graf 1, graf 2, graf 4).

2.
Zařaďte odhad celoživotního rizika jako doplněk k odhadu 10letého rizika, abyste pacientům umožnili lépe pochopit KV-riziko, v němž se nacházejí, a identifikovali potenciální kandidáty pro preventivní léčbu a motivovali je ke změně životního stylu a k adherenci k léčbě (graf 3).

3.
Zahajte včas léčbu rizikových faktorů, a hlavně uplatňujte individuální přístup, při němž se intenzita léčby zvyšuje úměrně s mírou rizika pacienta. Usilujte o dosažení cílových hodnot u rizikových faktorů podle odborných doporučených postupů (graf 2).

4.
U pacientů, u nichž je nepravděpodobné, že dosáhnou léčebných cílů při monoterapii statiny, zvolte už iniciálně kombinovanou hypolipidemickou léčbu (graf 8).

5.
Usilujte o dosažení kontroly krevního tlaku během prvních 3 měsíců od zahájení léčby. Nasazujte kombinovanou antihypertenzní léčbu ihned od začátku jako standardní léčbu pro většinu pacientů (graf 5).

6.
Využívejte fixní kombinace léků včetně polypill, kdykoli je to možné, abyste řešili problém s (non)adherencí pacientů, a tak zlepšili výsledky léčby(graf 6, graf 7, schéma).

7.
Zajistěte úzkou spolupráci s lékaři primární péče a dalšími specialisty s cílem dosáhnout komplexního a účinného managementu kardiovaskulárního rizika.

Data potvrzující jednotlivé zásady managementu KV-rizika

Literatura použitá k datům ilustrujícím přijaté zásady

Yusuf S, Hawken S, Ounpuu S et al. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet 2004; 364 (9438): 937–952. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1016/S0140–6736(04)17018–9>.

Hageman SHJ, Petitjaen C,Pennells L et al. Improving 10-year cardiovascular risk prediction in apparently healthy people: flexible addition of risk modifiers on top of SCORE2. Eur J Prev Cardiol 2023; 30(15): 1705–1714. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1093/eurjpc/zwad187>.

Quispe R, Bazo-Alvarez JC, Burroughs Peña M et al. [PERU MIGRANT Study; CRONICAS Cohort Study Group]. Distribution of Short-Term and Lifetime Predicted Risks of Cardiovascular Diseases in Peruvian Adults. J Am Heart Assoc 2015; 4(8):e002112. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1161/JAHA.115.002112>.

Vasan RS, Song RJ, Xanthakis V et al. Hypertension-Mediated Organ Damage: Prevalence, Correlates, and Prognosis in the Community. Hypertension 2022; 79(3): 505–515. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.121.18502>.

Mariampillai JE, Eskås PA, Heimark S et al. A Case for Less Intensive Blood Pressure Control: It Matters to Achieve Target Blood Pressure Early and Sustained Below 140/90 mmHg. Cardiovasc Dis 2016; 59(3): 209–218. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1016/j.pcad.2016.09.002>.

Rea F, Corrao G, Merlino L et al. Early cardiovascular protection by initial two-drug fixed-dose combination treatment vs. monotherapy in hypertension. Eur Heart J 2018; 39(40): 3654–3661. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1093/eurheartj/ehy420>.

Snyman JR, Bortolotto LA, Degli Esposti L et al. A real-world analysis of outcomes and healthcare costs of patients on perindopril/indapamide/amlodipine single-pill vs. multiple-pill combination in Italy. J Hypertens 2024; 42(1): 136–142. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1097/HJH.0000000000003570>.

Ray KK, Ference BA, Séverin T et al. World Heart Federation Cholesterol Roadmap 2022. Glob Heart 2022;17(1): Dostupné z DOI: <https://doi: 10.5334/gh.1154>.

Visseren F LJ, Mach F, Smulders YM et al. 2021 ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur Heart J 2021 ;42(34): 3227–3337. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1093/eurheartj/ehab484>.

Rashiti P, Rashiti-Bytyçi A, Haradinaj K et al. Using the HEART score in patients with chest pain in the emergency department of Kosovo as an important triage criterion for treatment and hospitalization. Ann Med Surg (Lond) 2023; 85(7): 3318–3322. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1097/MS9.0000000000000940>.

Coca A, Whelton SP, Camafort M et al. Single-pill combination for treatment of hypertension: Just a matter of practicality or is there a real clinical benefit? Eur J Intern Med 2024; 126: 16–25. Dostupné z DOI: <https://doi: 10.1016/j.ejim.2024.04.011>.